Článek
Domácí monitorovací systém upozornil lékaře na problém. Měl ho pacient profesora Miloše Táborského, přednosty I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Muž si ráno na chatě změřil krevní tlak, množství kyslíku v krvi a zvážil se. Získaná data naťukal do tabletu spolu s údajem o množství vypitých tekutin a odeslal je do olomouckého telemedicínského centra, kde je automatický systém vyhodnotil.
A signalizoval lékaři problém. Ten pacientovi okamžitě zavolal, aby zjistil, jestli si omylem nevzal dva prášky na vysoký tlak, případně jestli jeho hodnotu nemohla ovlivnit dietní chyba nebo viróza typu chřipky atd. Pacient si byl jistý, že si léky vzal správně a virózu neměl. Bylo mu trochu těžko, ale přičítal to změnám tlaku a počasí.
Kardiolog zavolal záchranku a nechal nemocného muže převézt do specializovaného kardiocentra. Tam s kolegy zjistil, že se jeho chronické srdeční problémy prohloubily. Proběhl u něj lehký srdeční infarkt. Odvezli ho na sál, kde mu pomocí katetru a vpichu v třísle zavedli do zúžené srdeční cévy balónek, který ji roztáhl. Pak mu na postižené místo zavedli mřížku svinutou do trubičky (stent). Tu v něm pak rozvinuli, aby krev mohla zase proudit v dostatečném množství do srdce. Během pár dní se muž mohl vrátit domů.
Příznaky nemocí srdečních chlopní lidé přehlížejí
Přístroje vás sledují neustále
Právě kardiologičtí pacienti u nás začínají využívat služeb telemedicíny stále častěji. „Některé systémy monitorují srdce nemocných lidí automaticky a údaje o všech anomáliích vysílají samy do centra. U jiných si pacienti měří potřebné hodnoty sami, obvykle hned po ránu,“ vysvětluje profesor Táborský. „Nás zajímá jejich krevní tlak, tep srdce, nasycení krve kyslíkem, váha nebo množství vypitých tekutin.“
Naměřené hodnoty zanesou do tabletu, který dostanou spolu s dalšími měřicími přístroji v kardiocentru. Případně je naťukají do svého chytrého telefonu, do kterého si stáhnou speciální aplikaci. Tu vyvinuli ve zdejším Národním telemedicínském centru. Zároveň v ní potvrdí, že si ten den vzali předepsané léky. Aplikace pak přenese potřebné údaje po mobilní síti do kardiocentra, kde se shromažďují.
Počítač umí vše vyhodnotit
Tam se všechna zaslaná data evidují a zvláštní program je i vyhodnocuje. Pokud některé údaje přesáhnou normu, systém upozorní příslušného lékaře. Udělá to s různou razancí, což závisí na tom, jak dramatické jsou potíže pacienta. Systém se umí spojit i se záchrankou.
„K tomu ale nedochází moc často,“ vysvětluje profesor Táborský. „Díky údajům, které přicházejí do centra každý den, mohou kolegové spoustě potíží předcházet včas. Pacienti k nim navíc nemusejí chodit tak často na kontrolu a kardiologové mohou pracovat mnohem efektivněji, protože nemusejí zjišťovat potřebné údaje. Mají je přehledně zachycené v počítači, navíc za delší dobu.“
Kardiolog Josef Kautzner: Infarkt dnes přežije 95 procent pacientů
Kde všude ještě pomáhá?
- Monitorovací systém v olomouckém telemedicínském centru sleduje na dálku také těžké diabetiky, u kterých se krevní cukr obtížně drží v normě. Hlídá u nich hlavně to, aby jim neklesl příliš nízko a neposlal je do stavu, kterému se říká hypoglykemie. Kvůli němu může postižený člověk snadno skončit v bezvědomí. Pokud do něj pacient upadá opakovaně, zrychluje se rozvoj diabetických komplikací (poškození očního pozadí, ledvin, nervů, cév atd.)
- Další skupinou, které systém dokáže pomoci, jsou pacienti s poruchou krevní srážlivosti. Značnou část jich tvoří lidé s poškozenými srdečními chlopněmi, kterým kardiologové museli voperovat mechanické náhrady. A právě kvůli nim berou léky, jako je třeba warfarin, pro snížení srážlivosti krve. Je však třeba neustále udržovat optimální hladinu tohoto léku. „Není to důležité jenom proto, aby lékaři předcházeli vzniku nebezpečných krevních sraženin, ale také kvůli krvácivým stavům, které není snadné zastavit,“ říká profesor Táborský. Protože účinek léku kolísá, je nutné ho kontrolovat jednou za 3 až 5 dní, případně i častěji.
- Výhodné je i využití telemedicíny při paliativní péči. Lékaři tak mohou sledovat i nevyléčitelné pacienty ze vzdálených obcí a samot. Ti navíc nemusejí ve svém stavu tak často dojíždět za lékařem nebo být hospitalizováni. Tým specialistů s pomocí monitorovacího systému a vizuálního kontaktu přes obrazovku tabletu kontroluje a pozměňuje léčbu podle aktuálního stavu pacientů. To, že pacienti mohou zůstat co nejdéle doma, je důležité zejména pro jejich psychickou kondici.
Operace na dálku
Možnosti telemedicíny jsou ale ještě širší. „Lékaři můžou třeba posílat kolegům po linkách snímky z rentgenu, CT nebo magnetické rezonance, a to i na velkou vzdálenost,“ říká profesor Táborský. „Mohou díky tomuto postupu také konzultovat zdravotní problémy zobrazené na snímcích s nejlepšími specialisty ze vzdálených nemocnic. To samé platí například o hraničních nebo ne úplně jednoznačných výsledcích biopsie.“
Na dálku je také možné provádět robotické operace, případně se účastnit těch „klasických“ jako vzdálený konzultant, a tak bychom mohli dlouze pokračovat. Některé ze zmíněných postupů se už začínají prosazovat do medicíny v ČR, i když zatím jednotlivě a trochu nekoordinovaně.
Šetří totiž čas lékařů i nemocných, ale také peníze. Specialisté se předběžně dohodli na jednáních se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou o placení konkrétních výkonů. Národní telemedicínské centrum ve FN Olomouc bude hrát v rozvoji telemedicíny u nás klíčovou roli spolu s pracovišti, jako je třeba Institut klinické a experimentální medicíny v Praze.
Jaké možnosti nabízí telemedicína?
- Monitorování pacientů na velké vzdálenosti.
- Sledování může být automatické, přístroj připomínající mobil přenáší např. srdeční arytmie zjištěné kardiovetrem, který má pacient implantovaný pod klíční kostí, do telemedicínského centra samostatně (na snímku).
- Nebo si pacient změří krevní tlak a další údaje sám, výsledky naťuká do aplikace v chytrém telefonu případně do tabletu a odešle je do centra.
- Přínosné jsou i konzultace s lékařem z domova prostřednictvím mobilu či tabletu s kamerou. Pacient tak nemusí často dojíždět.