Biopotraviny – mýtus versus realita benefitů pro naše zdraví

„Biopotraviny nesmějí obsahovat pesticidy, umělá hnojiva ani umělá potravinářská aditiva. Důležité je také to, aby tyto potraviny neobsahovaly geneticky modifikované organismy a nebyly ozařované,“ vysvětluje zakladatelka společnosti Lifefood zabývající se výrobou raw produktů Tereza Havrlandová.

Ekologické zemědělství se spoléhá na přírodní procesy, ale nevyhýbá se ani moderním agrotechnickým postupům. Půda je živá, plná žížal a nejrůznějších přirozených mikroorganismů. Farmáři využívají statková hnojiva, zelené hnojení či kompost.

U živočišné výroby biologického zemědělství je také pohlíženo na zásady etického přístupu vůči chovaným zvířatům. Zvířata mají navíc pravidelný přístup na pastvu, jsou krmena organickými potravinami a platí u nich omezení v používání antibiotik a růstových hormonů.

Zvířata mají také dostatečný prostor při ustájení včetně „vymožeností“, jako jsou různá drbátka nebo u chovu selat například míče na hraní. Mláďata jsou poměrně dlouho krmena mateřským mlékem, jsou chovaná většinou po skupinkách, aby se mohla k sobě „tulit“ a vzájemně socializovat. Zvířata tak rostou v téměř přirozených podmínkách bez stresu, kterému nejsou vystavena ani při porážce, která je co nejšetrnější.

Odpůrci biopotravin často argumentují tím, že pěstovat ovoce a zeleninu bez chemie je standard. Jenže tak to bohužel není.

„Konvenční ovoce a zelenina z běžného obchodu byla vypěstovaná za vydatné pomoci chemie, což pro naše tělo i přírodu představuje obrovskou zátěž,“ varuje hlavní nutriční specialistka Monika Bartolomějová ze sítě výživových poraden Svět zdraví.

Kromě průmyslových hnojiv se často při pěstování používají pesticidy, tedy látky k hubení nejrůznějších rostlinných i živočišných škůdců. Všechny tyto přípravky jsou ale při pěstování biopotravin zakázány. Jejich působením je totiž narušována funkce hormonálního systému, a některé druhy mohou být dokonce karcinogenní.

Samozřejmě i konvenční pěstování potravin má určitá omezení v používání těchto látek a do prodeje by se měly dostávat jen takové potraviny, jež obsahují bezpečné množství těchto škodlivin. Bohužel vůbec není pohlíženo na fakt, že díky této chemii umírá veškerý život v půdě, je zamořen vzduch a nebezpečné látky se dostávají i do vody.

Chceme-li jíst opravdu plnohodnotné potraviny, nezbývá nám nic jiného než si pěstovat vlastní plody nebo kupovat ty s certifikátem.

Zkreslené představy o konvenčních biopotravinách jsou i v případě jejich vzhledu. Biopotraviny jsou většinou menší než potraviny z běžného zemědělství. Doslova se dá říct, že nejsou tak hezké. „To může být sice pravda, ale je to způsobeno právě tím, že jsou naprosto přírodní, nejsou uměle vylepšené,“ vysvětluje Tereza Havrlandová. Navíc takové potraviny mají daleko vyšší obsah nutričních látek, zejména stopových prvků.

I když podle některých lidí neexistuje důkaz o tom, že jsou biopotraviny jakýmkoliv způsobem zdravější, v posledních letech se objevuje stále více studií o jejich prospěšnosti. Například ve studii od The American College of Physicians se uvádí, že u dětí stravujících se biopotravinami je mnohem nižší množství pesticidů v moči ve srovnání s běžně se stravujícími dětmi.

Dále bylo například podle trenérky Kateřiny Hollerové z fitness studia pro ženy Contours potvrzeno, že mléko získané od krav z biologického zemědělství obsahuje více prospěšných tuků včetně kyseliny linolové, která podporuje spalování tuku za současného zachování svalové hmoty.

Biopotraviny obsahují také větší množství kyseliny salicylové, která ochraňuje cévy, snižuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Jsou i ochranou před vznikem nádorových onemocnění.

Kromě prospěšnosti pro lidské zdraví spočívá důležitost biologického zemědělství také v ochraně půdy a zvířat a v neposlední řadě trvalé udržitelnosti. „Šetrná péče o půdu a organismy v ní podporuje zdravé fungování ekologických cyklů a zachování biodiverzity. Bonusem je také to, že biopotraviny mají plnou chuť a vyšší obsah vitaminů a minerálů. Aroma, ochucovadla, sladidla a další umělá aditiva jsou v biopotravinách zakázána,“ dodává Havrlandová.

Důležitým bodem, který mnohé od biostravy odrazuje, je cena. Ta je totiž zpravidla vyšší než u běžných potravin.

„Je to proto, že při nákupu bioproduktů neplatíte pouze za produkt, ale za celý udržitelný systém, který za ním stojí. Vypěstovat ovoce i zeleninu ekologicky šetrným způsobem totiž trvá déle a vyžaduje to více práce,” vysvětluje výživová poradkyně Věra Burešová z Naturhouse.

Vše se tudíž dělá postaru, tradičním způsobem, nic se neurychluje ani nevylepšuje, proto získání finálních produktů trvá déle a celkově jich je méně, což se promítá v jejich ceně.