Článek
Alzheimerova choroba se může objevit již před padesátkou, tedy v čase, kdy ji nikdo nečeká. Lidé si obvykle myslí, že tato forma demence postihuje lidi jen ve velmi vysokém věku. Paradoxně přitom právě u mladší věkové skupiny je choroba obzvláště nebezpečná, její průběh je mnohem rychlejší než u starších nemocných.
„Setkali jsme se s tím, že pacient, který patřil věkem k těm mladším, zemřel do roka od prvních příznaků nemoci. Byl to ředitel firmy, u kterého se v prosinci objevily příznaky neslučitelné s výkonem práce. V září následujícího roku zemřel. Zdravotní stav se u nemocného zhoršoval ze dne na den,“ upozorňuje ředitelka a zakladatelka sítě Alzheimercenter Jaroslava Jůzová.
Nejmladší pacientkou jejich center byla sedmatřicetiletá lékařka. Nicméně ve vyšším věku je toto onemocnění mnohem častější.
„Ve věku 60-65 let je postiženo zhruba 1 % populace a četnost onemocnění se zdvojnásobuje přibližně každých pět let. Ve věku 91 let a starších je pak demencí postiženo přibližně 50 % lidí. Vzhledem k vzrůstajícímu věku dožití, který podle odhadů za posledních dvacet let vzrostl průměrně o osm let, je pravděpodobné, že se počet takto nemocných osob zvýší,“ upozorňuje Hana Vojtová, ředitelka Institutu Smyslové aktivizace.
Včasné odhalení nemoci je nejdůležitější
Léky a speciální terapie umí prodloužit a zlepšit kvalitu pacientova života. Žít s nemocí při správné péči se dá zpravidla až dvanáct let, kdy přechod z jednoho stadia do druhého je pozvolný.
Mezi typické příznaky patří:
- zapomínání - ve většině případů bývá postižena nejprve paměť krátkodobá, až teprve s progresí choroby dochází k poškození paměti dlouhodobé
- problémy s vykonáváním běžných domácích úkolů
- poruchy řeči a plynulého vyjadřování
- ztrácení se na známých místech
- neschopnost se soustředit
- zhoršující se schopnost úsudku, stále obtížnější rozhodování
- neschopnost sledovat děj knihy, filmu
- problémy s abstraktním myšlením
- zhoršuje se schopnost ručních prací
- zhoršuje se učení novým věcem
- problémy s ukládáním věcí na jiná místa
- problémy při oblékání
- změny osobnosti, nálady a chování
- ztráta zájmu o koníčky a zaměstnání
- ztráta iniciativy
Příznaky jsou plíživé, nicméně jakmile se některé objeví, je nutné dotyčného nechat vyšetřit. Zpomalit průběh choroby lze totiž jen v jejích počátcích.
Bohužel společnost, ale často i lékaři příznaky nemoci podceňují, často je přisuzují stáří. „Ke stáří ale přirozeně nepatří žádná nemoc, tedy ani demence,“ podotýká Jaroslava Jůzová.
Na nemoc může upozornit genetické vyšetření
Sklon k Alzheimerově chorobě lze před jejím vypuknutím zjistit genetickým vyšetřením. Podle Jaroslavy Jůzové stačí znát rodinnou anamnézu a být si rizika vědom:
„Pravděpodobnost, že v další generaci rodiny někdo onemocní, pokud se v rodině nemoc už vyskytla, je vysoká, k tomu není třeba vyšetření. Nejzásadnější tedy je, aby si společnost rizika choroby uvědomovala a lidé věděli, jak nemoc rozeznat včas. Jen tak je možné za odborné pomoci umožnit nemocnému žít co nejdéle a co nejkvalitnější život,“ uzavírá.
Smyslová aktivizace oddaluje nejhorší stadia
Pokud už jedinec onemocní, je důležitá nejen včasná medikace, ale také speciální přístup k nemocnému, snažit se o cílenou stimulaci smyslů, jež podporuje činnost mozku.
„Tím, že mozek dostává stálé impulzy, je udržován aktivní a může dlouhodoběji zachovat schopnosti a dovednosti člověka – například v oblasti péče o vlastní osobu (hygiena, oblékání, používání příborů, příprava stravy…) nebo schopnost nadále vykonávat oblíbené, důvěrně známé činnosti (pečení, vaření, sázení květin…),” uvádí Hana Vojtová.
Velmi důležitou roli zde sehrává smyslová aktivizace prováděná nejbližšími a pečovateli - velmi důležité je dotýkat se nemocných, neustále s nimi komunikovat, emocionálně je podporovat a udržovat s nimi vždy oční kontakt. Což potvrdil i pilotní průzkum na katedře sociální práce Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity z let 2012 a 2013.
