Článek
Specialisté kvalifikovaně odhadují, že chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) trápí v ČR zhruba 800 000 pacientů. Léčí se však jenom 250 000 z nich. Přitom každý rok zemře na tuto chorobu 2000 až 2500 lidí. A tento počet neustále stoupá.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se CHOPN dostane po roce 2020 na třetí místo, pokud jde o úmrtí pacientů na chronické nemoci.
Jak ji poznáte
U CHOPN dochází k dlouhodobému chronickému zánětu průdušek a k jejich zúžení, ale také k negativním změnám v plicní tkáni.
Jejími typickými příznaky jsou například:
- Dušnost, tedy dýchavičnost, zprvu při větší a pak i při malé fyzické námaze;
- neustále zahleněné dýchací trubice;
- častý kašel;
- pocit tlaku na hrudi;
- sípání;
- nevýkonnost, chronická únava atd.
Vyšetření je naprosto jednoduché
Nemoc, která obvykle postupuje pozvolna a dlouhodobě, se dá zjistit pomocí jednoduchého a bezbolestného vyšetření - díky spirometrii. Pacient při ní dýchá do speciálního přístroje, který měří základní parametry nádechu, výdechu a vůbec fungování plic.
Bohužel jde o vyšetření, jehož význam podceňují nejen pacienti, ale občas i lékaři. Nemocní lidé pociťují problémy, které vyvolává zúžení dýchacích cest, většinou až při poklesu funkce plic zhruba na 60 % obvyklé hodnoty. Proto by hlavně kuřáci měli podstoupit spirometrii dřív, než začnou vnímat výraznější subjektivní potíže. Nejrozumnější je, když si o tom promluví se svým praktickým lékařem.
Když plicní specialisté zjistí, že vyšetřovaný člověk má CHOPN, může pak podstoupit i další vyšetření, včetně zátěžových testů. Ty dokážou přesněji určit míru jeho postižení, případně další komplikace.
Lékaři nejvíc pomohou v počátcích choroby
Plicní specialisté neumějí nemoc vyléčit, ale dovedou významně zabrzdit její rozvoj. To je důvod, proč bývá tak důležité, aby k nim pacienti přišli včas. Tehdy má totiž jejich léčba největší smysl a efekty. Většina nemocných však chodí pozdě, když už jim plicní specialisté nemohou zdaleka tolik pomoci.
V pokročilých stadiích lapá nemocný po dechu i při chůzi po bytě nebo tehdy, když se myje, případně obléká. V takových případech je kvalita jeho života nízká. Spíš jde o živoření.
Pacienti často končí v předčasných nebo invalidních důchodech a jejich život někdy připomíná čekání na smrt. Přitom jde obvykle o problémy zbytečné.
Co je nejčastější příčinou
Nemoc, která se většinou začíná projevovat po 40. až 50. roce života, způsobuje v 80 až 85 % případů kouření cigaret. Anebo pasivní kouření, tedy pobyt v zakouřených prostorách. Podle výzkumů stačí strávit v takových prostorách 40 hodin týdně po dobu pěti let a riziko, že vás postihne CHOPN, stoupne o 48 %.
Vedle cigaret, doutníků nebo pravidelného kouření vodní dýmky jsou dalšími příčinami této choroby:
- Práce ve znečištěném prostředí (někdy jde o prach, jindy o chemické výpary, třeba ředidel z barev);
- časté infekce dýchacích cest v dětství;
- opakované vdechování spor plísní v domácnostech;
- výfukové plyny;
- práce v uhelných dolech, horníci však často mívají CHOPN kombinovanou s dalšími nemocemi dýchacích cest;
- rizikové jsou ovšem také genetické dispozice k této chorobě.
Překrývání s jinými nemocemi
Lidé někdy mívají CHOPN zároveň s jinými chorobami. Třeba společně s astmatem, bronchitidami, rakovinou plic nebo s jinými nemocemi dýchacích cest.
Protože kouření vyvolává i další zdravotní potíže, nepřekvapí, že pacienti s CHOPN zápolí také s nejrůznějšími srdečně cévními komplikacemi a poruchami metabolismu. To je dobré vědět třeba kvůli tomu, že například astma může překrýt počínající potíže s CHOPN. Ale je potřeba léčit efektivně obě nemoci.
Stejně tak nevýkonnost srdce kvůli kornatění cév, což je častý důsledek kouření, snadno vyvolá problémy s dechem a pacienta nenapadne, že by měl zajít i do plicní ambulance a nechat si zkontrolovat, jestli nemá současně se srdečními potížemi i CHOPN.
Zbytečné chyby pacientů
Léčba CHOPN rozhodně nespočívá jen v polykání pilulek. Velice důležité je například to, aby pacient přestal kouřit a vyhýbal se škodlivému prostředí. Podstatná je i zdravá životospráva, tedy racionální jídelníček, zlepšení fyzické kondice nebo shození nadbytečných kil.
„Nemocným také pomáhá dechová rehabilitace a pobyty v lázních nebo plicních sanatoriích,“ upozorňuje pneumolog MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem.
Pokud jde o léky, mají podle něj jednoznačnou přednost ty inhalační. U nich je ovšem důležité, aby pacient správně zvládl techniku, jak je užívat.
„Při opakovaných kontrolách bohužel stále zjišťujeme, že více než polovina nemocných dělá při jejich užívání nějakou chybu,“ říká doktor Kos.
Někteří chorobu zvládnou, někteří ne
„V minulosti jsem byl silným kuřákem,“ říká muzikant, skladatel, textař a rozhlasový dramaturg Jan Spálený.
„S postupem let jsem začal kašlat a špatně se mi dýchalo. Nemohl jsem popadnout dech a dusil jsem se. Abych si dokázal odkašlat, musel jsem o to víc kouřit. Nakonec to dospělo do stavu, kdy jsem pomalu nedokázal zvládnout ani dva schody. Navštívil jsem plicní lékařku a ta mi vysvětlila, že musím přestat kouřit. Podařilo se mi to. Léčil jsem si CHOPN, a nakonec mi trvalo asi patnáct let, než jsem se vrátil zpátky do normálnějšího života,“ popisuje průběh své nemoci Spálený.
Těžcí pacienti v domácí péči často potřebují dlouhodobě dostávat kyslík. U některých může být řešením transplantace plic. „V nejtěžších stadiích nemoci končí pacienti na jednotkách intenzívní péče obvykle kvůli náhlému selhání dechu,“ říká předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc. „Bývají pak napojeni na přístroj, který jim pomáhá dýchat. Bez něj by to nezvládli.“
Kde hledat informace a pomoc
Víc se o nemoci a o tom, jak s ní co nejlépe žít, dozvíte na internetových stránkách www.copn.cz. Musíte ale prokliknout rubriky Aktivity, Publikace. Tam najdete například materiál Jak žít s CHOPN.
Na webu www.pneumologie.cz naleznete v rubrice Pro veřejnost mapu ČR a na ní si klikněte na kraj. Vyjede vám seznam plicních lékařů v regionu. U nich se můžete nechat vyšetřit.
