U boreliózy je nejdůležitější včasná léčba

Do kontaktu s klíštětem se můžeme v přírodě dostat poměrně často, někdy si ani nemusíme všimnout, že se přisálo. Průměrně každé třetí klíště je přitom přenašečem původce lymské boreliózy (borrelie). Naštěstí ne každé takové klíště nás nakazí. Velmi záleží na době sání, udává se, že je třeba, aby probíhalo alespoň 24 hodin, pravděpodobnost nákazy po delší době sání je přibližně 30 %. Proto je důležité se po pobytu v přírodě velmi pečlivě prohlédnout, protože paradoxně nejvíce nakažlivá jsou nejmenší stádia klíšťat, larvy a nymfy ve velikosti cca 1 mm.

Borrelie žijí v trávicím traktu klíšťat. Nákaza může probíhat nejenom při sání, mnohem větší množství borrelií je v trusu klíšťat. Proto by se klíšťata měla odstraňovat velmi opatrně, nejlépe v rukavicích.

Bakterie borrelie parazitují ve všech typech buněk a tkání. Na rozdíl od většiny bakterií, které v organismu žijí v mezibuněčných prostorech, borrelie parazitují i uvnitř buněk. Dokážou tak škodit úplně všude. Některé napadají tkáně kůže a vaziva, jiné klouby a srdce, další nervový systém.

„Jak se u nemocného lymská borelióza projeví, je velice individuální. Přibližně u 5 až 10 % lidí nakažených infikovaným klíštětem se projevy ani neukážou, nebo jsou tak mírné, že se jim nepřikládá větší důraz. Typický je obraz skvrny na kůži - migrující erytém. Pozor, objeví se až s několikadenním odstupem po přisátí klíštěte (4-5 týdnů). Dále se mohou objevit příznaky podobné chřipce, jako jsou únava, bolesti svalů a kloubů nebo zvýšená teplota,” vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

Pokud není borelióza včas nebo dobře léčena, může se během několika týdnů až měsíců vyvinout do chronické formy. Bakterie se v těle rozmnoží, utvoří hned několik ložisek, která se mohou kdykoli aktivovat.

Obrovským problémem je chronická neuroborelióza, kdy borrelie napadne nervový systém a postupně se přes nervové výběžky dostává do mozku. Produkuje neurotoxin, který je podobný botulotoxinu, a blokuje přenos nervových vzruchů. Tím může být narušena jakákoli funkce nervového systému, včetně center řídících paměť, emoce, kognitivní schopnosti.

„Kromě jasných poruch mozku se mohou objevit i psychiatrické projevy, jako je například deprese,“ vysvětluje neurolog MUDr. Martin Jan Stránský.

S boreliózou to vůbec není jednoduché. Naprosto spolehnout se nemůžeme brzy po nakažení klíštěte ani na krevní testy. Doktor Stránský to zdůvodňuje mimo jiné tím, že než se v těle vyvinou protilátky, které informují o onemocnění boreliózou, může to trvat tři až šest týdnů. Vyšetření by vám měl udělat váš praktický lékař, případně si můžete sami zaplatit testy přímo v laboratoři.

Pozitivní protilátkový test ale také automaticky neznamená nemoc. Může se jednat o tzv. paměťovou protilátkovou odpověď, což znamená, že se člověk s infekcí již dříve setkal a nevěděl o tom a imunitní systém nákazu bez rozvoje onemocnění zlikvidoval.

Přítomnost protilátek může být také projevem tzv. nespecifické reakce organismu na jiné onemocnění, jehož příčiny mohou být různé. Nicméně je potřeba zdůraznit, že přítomnost protilátek není nemoc. Protilátky také po léčbě nemizí. Jsou naopak výrazem toho, že tělo člověka se setkalo s infekcí a vytvořilo si obranu.

Vzhledem k charakteru imunitní reakce u této infekce přítomnost protilátek v krvi nechrání proti pozdější infekci. K případné nákaze tedy může dojít opakovaně. Rozhodně však není snahou lékařů protilátky z těla "vypudit", což ani nelze.

„Pokud je borrelie v těle odhalena včas, mohou pomoci antibiotika, která se podávají po dobu dvou až čtyř týdnů v závislosti na klinické formě onemocnění,” vysvětluje primářka MUDr. Hana Roháčová, PhD. z pražské Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Pokud nemocní mají i po této léčbě stále potíže, pak už se antibiotika nepodávají. „Opakované nebo dlouhodobé podávání antibiotik neprokázalo ve velkých klinických studiích žádný přínos u těchto osob. Tyto potíže jsou někdy označovány jako postboreliový syndrom. Může se jednat o bolesti kloubů, hlavy, únavu, pocit snížené výkonnosti a další potíže. Obtíže mohou být navozeny prodělanou (a již neaktivní) infekcí, jež vyvolala změny, které se postupně hojí, nebo psychogenními příčinami označovanými jako somatizace nebo psychosomatizace potíží a podobně. Rozhodně je nelze ovlivnit antibiotiky,” upozorňuje MUDr. Hana Roháčová.

I proto lékaři nemocného po prodělané infekci sledují další dva roky.

Jakmile je nemoc objevena pozdě, pak bývá léčba složitá. „Borrelie dokáže velmi účinně blokovat a rozvracet imunitní systém. Napadá všechny typy imunitních buněk, zabíjí je, a aktivně zasahuje do řízení imunitního systému. Dokáže aktivně vychytávat a neutralizovat protilátky a bránit se fagocytóze. Antibiotika již nefungují, protože se borrelie přeměňuje na různé cystické formy, na které antibiotika nepůsobí,” vysvětluje lektorka řízené a kontrolované detoxikace Mgr. Marie Vilánková z firmy Joalis.

Řešení obvykle záleží na tom, jak se onemocnění dál projeví. Zasáhne-li borelióza nervový systém (jedná se o tzv. neuroboreliózu), doporučují lékaři nemocnému, aby hodně odpočíval, nezatěžoval tolik centrální nervový systém, nedíval se na televizi, netelefonoval či nehleděl do počítače apod. Podle charakteru problémů jsou také někdy podávány protizánětlivé léky, antidepresiva či je nemocnému doporučena fyzioterapie.

Ne vždy si ale lékaři vědí rady, pak přichází na řadu nejrůznější alternativy, které mohou pomoci problém vyřešit, nebo alespoň problémy utlumit. Pomoci může například celostní medicína a detoxikace organismu, která může pomoci imunitní systém opět nastartovat, aby fungoval tak, jak má.

Výbornou doplňkovou léčbou může být i bylinná terapie, která pomáhá tlumit následky onemocnění. Byliny dokážou celkově harmonizovat organismus a zároveň nezatěžují další orgány. Tudíž je dobré ke standardní (klasické) léčbě přiřadit alternativní léčbu bylinami. Pomáhá jich celá řada, z těch, které zde neuvádíme, například ještě pivoňka, javor, vinná réva, olše, ostružiník, borovice, jinan. [celá zpráva]