Článek
„Mladé ženy o srdečních chorobách často vůbec nepřemýšlejí,” uvádí lékařka Holly S. Andersenová, kardioložka v New York City. Jak dodává, největší nárůst mrtvice a dalších srdečních onemocnění je viditelný hlavně ve věkovém rozmezí 29 až 45 let.
Ačkoli se stále přesně neví, co je hlavní příčinou, odborníci jako hlavní viníky označují faktory jako obezita, vysoký krevní tlak, na vině může být i zvyšující se počet nemocných s cukrovkou 2. typu.
Většina lidí s obezitou navíc trpí i tzv. inzulínovou rezistencí, která může dospět až k rozvoji cukrovky či ischemické choroby srdeční, dodává pro Fox News Steven R. Gundry, kardiolog z kalifornského Palm Springs.
Svou nezanedbatelnou roli sehrává i nezdravá strava, zejména ta, která obsahuje příliš mnoho masa, cukru a zpracovaných potravin.
Významnou roli u mladých žen pak sehrává v poslední době všudypřítomný stres, uvádí se ve výsledcích výzkumu American Psychological Association.
Místo nemoci boj o život
Jedním příkladem za všechny může být zkušenost sedmatřicetileté Christine Wayneové. Jednoho prosincového rána minulého roku se vzbudila a cítila se více unavená a vyčerpaná, než bývalo obvyklé. Týden předtím byla nachlazená, raději tedy zůstala doma a odpočívala, i přes neustávající únavu chtěla ale jít večer s přítelem na večeři.
„Řekla jsem si, že to překonám, že to určitě bude v pořádku,” uvedla v rozhovoru. Během příprav, kdy si dopřávala sprchu, ale najednou dostala podivný kašel, který nepřestával. Chvíli poté se jí začalo dělat velmi zle a začala zvracet. Věděla, že něco není v pořádku. „Ani jednou mě ale nenapadlo, že bych mohla mít infarkt,” uvedla.
Nakonec ji sanitka odvezla do nemocnice. Když tam dorazili, začalo jí být neuvěřitelné horko. „Tehdy se moje paměť zastavila, stejně jako se poprvé zastavilo moje srdce.” Lékaři doslova bojovali o její život, ženino srdce se ale pak zastavilo znovu a znovu. „Nevěděli, jestli to zvládnu,” uvedla Wayneová.
Nejenže utrpěla rozsáhlý infarkt, celkem čtyřikrát u ní nastala zástava srdce. V nemocnici nakonec zůstala osm dní, během kterých ji lékaři vrátili zpět do života.
„Vždycky jsem si myslela, že infarkt je něco v daleké budoucnosti. Něco, co by mohlo postihnout moje rodiče, ne mě,” dodala.
Pozor na příznaky
Příznaky infarktu se u žen a mužů většinou liší. I když i ženy pociťují bolest na hrudi, u 40 procent, které srdeční záchvat postihl, ji vůbec necítilo. Dalšími znaky mohou být i bolest zad, paží nebo čelisti.
U žen také může nastat dušnost, porucha trávení, pocení. „Většina z nich ví, že něco není v pořádku,” uvádí Andersenová. Jak ale dodává, mnohé ženy v sobě mají zakódováno starat se především o všechny okolo, až pak o sebe. I proto mnohdy otálejí s přivoláním lékaře.
„Až příliš často ženy nevolají pohotovost, nedělají vůbec nic. Mnohdy pak u nich dochází k velkým zdravotním komplikacím, mohou i zemřít. A i když tuší, že mohou mít infarkt, stejně nic nedělají,” uvádí na vysvětlenou Andersenová.
Přivolat pomoc není nikdy na škodu, což potvrzuje i příběh Christine Wayneové. „Je v pořádku zavolat sanitku. Kdybych to neudělala, zemřela bych ve svém bytě,” uzavřela.
