Pravda o kokosovém oleji

Ukázalo se, že ne. Kokosový olej obsahuje totiž až 92 % nasycených tuků. Jde o druh tuků, pro které je všeobecné doporučení, že by je lidé měli omezit, protože jsou konzumovány nadměrně.

Podílejí se totiž na zvyšování „špatného“ cholesterolu, s čímž jsou spojovány vyšší rizika srdečních onemocnění a mrtvice. Proč je ale i přes tato jasná fakta kokosový olej doporučován jako jedna z nejlepších alternativ pro naše zdraví? Na to hledal odpověď server Health.com.

„Jsem zmatený z toho, že si někteří lidé myslí, že je kokosový tuk základem zdravé výživy,“ říká Walter Willett, předseda oddělení výživy na Harvard Chan School of Public Health.

„Některé nasycené tuky kokosového oleje se skládají z kratších molekul než nasycené tuky z mléčného tuku. A ty mají právě vliv na hladinu špatného cholesterolu,“ vysvětluje odborník.

Argumentem jeho příznivců je, že se kokosový olej chová v těle člověka naprosto odlišně od jiných typů nasycených tuků. Na toto téma bylo napsáno 21 studií publikovaných v časopise Nutrition Reviews, všechny ovšem toto tvrzení vyvrátily jako nepřesné.

Dalším argumentem je, že ti lidé, kteří nadměrně konzumují produkty obsahující kokosový tuk, žádné problémy s oběhovým systémem nezaznamenávají. Na to vědci odpovídají, že takoví lidé se zpravidla řadí mezi domorodce, kteří jedí buďto maso, nebo jsou pro ně ovoce a kokosy součástí tradiční stravy.

Studie publikovaná v časopise Journal of American College pof Cardiology ukázala, že ani přísun potravin, které zvyšují hladiny takzvaného „dobrého“ cholesterolu, nezaručí, že bude člověk odolnější vůči srdečnímu infarktu či mrtvici. Navíc lidé vykazující jeho zvýšené hladiny měli zvýšenou pravděpodobnost úmrtí na nemoci, které nesouvisely se srdcem ani nervovou soustavou.

Autoři studie Nutrition Reviews nakonec došli k závěru, že neexistuje absolutně žádný důkaz, že by konzumace kokosového oleje zázračně prospívala lidskému zdraví. Podle nich rozhodně neplatí tvrzení, že zlepšuje hladinu cholesterolu nebo že snižuje rizika srdečních chorob. Doktor Willett se na adresu kokosového tuku vyjádřil jasně.

„Neexistuje opravdu žádný přímý důkaz, že by byl kokosový olej zdravý tuk.“ Upozorňuje, že může nezdravý cholesterol zvyšovat dokonce více než jiné, veřejností často zamítané a opomíjené tuky. Podle něj je daleko lepší při vaření sáhnout po oleji řepkovém nebo olivovém.

Na zlatou střední cestu poukazuje i nutriční gastronomka a zakladatelka projektu Zásadně zdravě Jana Černá. „Kokosový tuk sice obsahuje nasycené tuky (mastné kyseliny), které máme obecně za „nezdravé“, ale jsou to nasycené tuky se středně dlouhým řetězcem (MCFA = medium-chain fatty acids). To znamená, že na rozdíl od trygliceridů s řetězcem dlouhým (které jsou obsaženy např. v nasycených tucích živočišného původu) se MCFA velmi dobře metabolizují a náš organismus je i díky tomu daleko efektivněji transformuje v energii, namísto ukládání zbytečných tukových zásob,” vysvětluje Jana Černá.

Nicméně i přes jeho další benefity je to stále tuk exotický, který svým původem a historií do našich končin přirozeně nepatří. Nutriční gastronomka říká, že sama kokosový tuk ráda používá, ale nedoporučuje to s ním přehánět, ostatně jako s každou trendy a „zázračně objevenou“ nebo až zbytečně přechválenou surovinou.

Často se také setkáváme s teorií, že kokosový tuk je vysoce termostabilní a nepřepaluje se při vyšších teplotách.

„Ano, má vyšší kouřový bod než např. olej olivový, slunečnicový apod., ale v případě, že máte doma kokosový tuk extra panenský a minimálně upravovaný, často také v bio kvalitě, dbejte hlavně na to, co se s ním při vaření děje před vašima očima. Už mi ani nestačí prsty na spočítání případů, kdy panenský kokosový olej čmoudil jako přidušená kamna, ale vesele by se na něm smažilo, protože „má přece vysoký smoking point”, upozorňuje Jana Černá.

A to je problém. Jedna věc je něco si přečíst a uvěřit tomu, druhá je si to vyzkoušet, objektivně zhodnotit a vyvodit si pak vlastní závěr. Přepálené mastné kyseliny (na které jsou panenské oleje bohaté) jsou stále karcinogenní. Což samozřejmě popírá fakt, že by to byla potravina zdravá. Nutriční gastronomka proto říká, že doporučuje přemýšlet a sledovat při vlastních zkušenostech, co se kolem nás skutečně děje, než něčemu jen slepě důvěřovat.

„Teorie je skvělá a v mnoha případech základ, ze kterého vycházíme. Pokud se ale konkrétně vám v praxi neověří, pak je doslova k ničemu," dodává Jana Černá.

Když už se rozhodnete kokosový olej přece jen pořídit, zaměřte se na jeho kvalitu. „Kokosové ořechy by měly být v ideálním případě zpracované do 48 hodin po sklizení, tedy by měly být ještě čerstvé a jejich extrakce by měla probíhat bez zahřívání,” radí výživový specialista Martin Škába.

Dále doporučuje zaměřit se na výrobky bez rafinace, bělení, deodorizace, hydrogenace a podobně. „Obsah kyseliny laurové by měl být nejméně 57 %, pak se totiž jedná o super prémiový kokosový tuk,” uzavírá svá doporučení Martin Škába.

Závěrem lze snad jen dodat, že toto tvrzení se rozhodně nevztahuje na nejrůznější beauty tipy, které kokosový olej vychvalují do nebes.

„Jako čistá přírodní surovina je ideální k péči o pokožku celého těla, obličej i vlasy. Jeho pomocí lze v zimě hýčkat prakticky jakýkoli typ pokožky včetně té citlivé, kterou zklidňuje, chrání a příjemně zvláčňuje. Kokosový olej pokožku hydratuje, zabraňuje jejímu vysychání, chrání ji před mrazem. A použít ho můžete také k přípravě domácího zábalu na vlasy – vyživí je, posílí a dodá jim lesk – nebo si užít jeho účinků i příjemné osvěžující vůně při domácích masážích,” říká korektivní dermatoložka Eva Harapátová z Medicom Clinic.