Zdravotní problémy, které mohou snižovat plodnost ženy

Některé ženy mají potíže s váhou kvůli své genetické výbavě nebo hormonům. „U nich se problémy s plodností objevují častěji. Protože hormonální nerovnováha, která se může projevovat mimo jiné obezitou, způsobuje nepravidelnou menstruaci, což je stav, kdy je pravděpodobnost otěhotnění velmi nízká,“ vysvětluje MUDr. Ondřej Matěna z Institutu reprodukční medicíny Unica.

Jestliže je žena obézní, nebo trpí nadváhou pouze z toho důvodu, že její kalorický příjem je vyšší než výdej, její tuková tkáň vytváří určité množství estrogenu, který může ovlivňovat reprodukční systém.

Není to ale jediný faktor, který by sám o sobě způsoboval neplodnost. Jestliže je žena jinak zdravá, může přirozeně otěhotnět i s několika kily navíc. U velmi obézních žen ale platí pravidlo, že kilo dolů zvýší šanci na otěhotnění o procento.

„Jestliže je obezita způsobena pouze nezdravým životním stylem, je redukce hmotnosti dobrým způsobem, jak daný stav zlepšit. Naopak, pokud jde o hormonální příčinu, je dobré hledat primárního viníka,” upozorňuje Matěna.

Bakteriální nebo kvasinkové infekce a výtoky sice bývají nepříjemné, ale plodnost obvykle nijak zásadně neohrožují.

„Tyto obtíže se často koncentrují do vnější části zevních rodidel, například do pochvy nebo na čípek, kdežto vnitřní genitál, tedy děloha, vejcovody a vaječníky bývají postiženy méně často,“ konstatuje gynekolog.

Snížit šance na otěhotnění a donošení zdravého dítěte mohou děložní myomy.

„Jednak deformují dutinu děložní a zároveň způsobují, že nepravidelně dorůstá endometrium. Pokud se ženě otěhotnět přesto podaří, hrozí jí komplikace při porodu i v období šestinedělí, jelikož vyšší množství hormonů progesteronu a estrogenu způsobuje zvětšení myomů,” vysvětluje gynekoložka MUDr. Blanka Vavřinková, CSc. z První české lékařské společnosti.

Tímto onemocněním, tedy stavem, kdy se děložní sliznice vyskytuje i mimo dutinu děložní, čímž aktivuje chronický zánět, trpí 30 až 40 % žen. Naštěstí ne všechny mají zásadní potíže s otěhotněním, zejména pokud se o potomka pokoušejí v biologicky příznivějším věku.

V jakých částech těla způsobuje děložní sliznice největší problémy? „Jestliže se sliznice nachází v oblasti vejcovodů, může zánět způsobit jejich uzavření. Pokud je ve vaječníku, může zapříčinit růst endometroidních cyst. To jsou veliké kulovité útvary, které vaječník rozpínají, a tím nenávratně poškozují zárodečnou tkáň. Může se tedy stát, že i mladé ženy mohou mít ovariální tkáň natolik zničenou, že dojde k předčasnému selhání vaječníků. Primární metodou léčby je operace, další řešení je farmakologické. Jenže tím, jak léky udržují ženu ve stavu umělé menopauzy nebo umělého těhotenství, znemožňují v rámci léčby otěhotnění,“ upozorňuje Matěna.

„Také v případě ložisek v dutině břišní může nastat problém – zánět aktivuje bílé krvinky bílé krevní řady, které jsou ve své obranné funkci velmi nespecifické, pohlcují volnou krev. Jsou také schopny pohlcovat spermie, které tím pádem nemají možnost dostat se k vajíčku,“ dodává.

Vlivem problémů spjatých s endometriózou mnohdy dochází i k psychickým problémům ženy a ke sníženému sebevědomí.

„Narušené sebevědomí se projeví v chování ženy tím, že mnohdy reaguje pomocí dvou obranných mechanismů. A to submisivním někdy až sebelítostivým chováním, nebo naopak agresivním jednáním, které může být nasměrováno nejen proti ženě samotné, ale i proti nejbližšímu okolí, včetně partnera. Problémy v partnerském vztahu se pak odrážejí i v sexuálním životě páru a naopak," vysvětluje sexuoložka z Institutu partnerských vztahů Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.

Ženy s tímto onemocněním mají vaječníky vyplněny velkým množstvím folikulů. „Počet je tak vysoký, že nedochází k přirozené selekci a růstu dominantního folikulu, který pak za normálních okolností uvolňuje zralé vajíčko. Žena proto neovuluje a nemůže tedy otěhotnět,“ objasňuje MUDr. Matěna.

Příčinou tohoto stavu je hormonální nerovnováha, PCOS (Syndrom polycystických ovarií) patří do skupiny hyperandrogenních syndromů. Tyto pacientky mívají také problémy s akné, nadváhou nebo nepravidelnou menstruací.

Řešením problémů s plodností je pak funkční úprava cyklu, redukce váhy, nebo snaha o koncepci ve spolupráci s ošetřujícím gynekologem ve formě plánování nejplodnějších dní. Pokud výše vyjmenované aktivity nestačí, měla by následovat konzultace v centru asistované reprodukce.

Poměrně častá pověra, která se traduje zejména u starší generace, že po potratu už žena nebude moci otěhotnět, také neplatí.

„Pokud je výkon proveden standardně, riziko budoucí neplodnosti je velmi malé. Záleží na zvolené metodě a také na situaci. Pokud dojde k přerušení ve vyšším stupni těhotenství, rizika jsou vyšší,“ potvrzuje lékař.

Jestliže jste v dětství nebo pubertě prodělala operaci slepého střeva, měla byste o této skutečnosti v případě potíží s otěhotněním informovat svého gynekologa.

„Zánět slepého střeva je zánět v malé pánvi a poměrně častými pooperačními komplikacemi jsou srůsty, které mohou způsobit uzavření vejcovodu. Žena s touto diagnózou obvykle musí vyhledat kliniku reprodukční medicíny,“ vysvětluje Matěna.

Komplikace mohou nastat například i po perforovaném žlučníku, po úrazech, ale i dalších operacích prodělaných v dětství,  zejména u velmi mladých dívek-dětí, kdy mohou být srůsty v malé pánvi velmi rozsáhlé.

Chirurgická léčba nádoru je nejvíce riziková v případě, že se odehrává v oblasti pánve a třísel.

„Při odebrání části nebo celého vaječníku dochází ke snížení ovariální rezervy. Žena obvykle ještě pár let po ukončení léčby menstruuje, ale množství jejích vajíček klesá rychleji, dochází k předčasnému selhání vaječníků. Proto se ženám po úspěšně ukončené onkologické léčbě obecně doporučuje co nejrychleji otěhotnět,“ upozorňuje MUDr. Tomáš Frgala, Ph.D. z Unicy.

Velmi riziková z pohledu plodnosti je i radioterapie, zvlášť pokud probíhá v oblasti pánve, případně pokud je třeba přistoupit k ozařování celého těla, například při lymfomech nebo leukémii. V tomto případě je však možné zakrýt pacientce pánev radiačním štítem.

Plodnost vážně narušuje i chemoterapie. „Chemoterapie může snížit ovariální rezervu. Přesný mechanismus bohužel zatím neznáme. Víme, že některé látky, které jsou využívány při chemoterapii, mohou doslova zlikvidovat rostoucí folikuly. Ty ´spící´ neovlivňuje. Během chemoterapie ovšem dochází k tomu, že folikuly rostou intenzivněji, takže v konečném důsledku postihne zkáza větší množství vajíček,“ vysvětluje Dr. Hananel Holzer, přednosta reprodukčního centra prestižní kanadské univerzity McGill, který je zároveň jedním z předních světových odborníků na onkofertilitu.

Chemoterapie a radioterapie navíc nemají vliv pouze na ovariální rezervu, ale také na objem dělohy a její horší prokrvení, což má za následek snížení šance na uchycení embrya, vyšší riziko potratu nebo předčasného porodu.