Článek
Dechová analýza se používá například pro zjištění toho, jestli se v žaludku nepřemnožily bakterie Helicobacteru pylori. Zvyšují totiž riziko vzniku žaludečních vředů nebo i rakoviny. Klasické vyšetření pomocí endoskopické sondy sice umožní odebrat vzorek tkáně z podezřelých sliznic, ale test je invazivní a musí se někdy opakovat. Pro některé lidi to může být velmi nepříjemné až traumatizující.
Analýza dechu vypadá proti tomu elegantně. Pacient nejprve dýchne do jednoho ze dvou pytlíků. Pak vypije džus, v němž se rozpustí speciální prášek. Odborníci ho nazývají substrát. Po přesně stanovené době dýchne do druhého pytlíku, případně do dalších sáčků. V laboratoři je pak nasadí na detektory přístroje. Ten změří, jakým způsobem se v těle metabolizují určité látky. A díky tomu lze poměrně přesně a během pár minut určit výsledek.
Lékaři využívají analýzu dechu proto, aby zjistili přítomnost infekce žaludku, ale i jeho pohyblivost. Také slouží pro diagnostiku poruchy sekrece slinivky břišní, vyšetření funkce jater, tenkého střeva nebo pro odhad energetického výdeje organismu.
Pes ji zachránil před drsnou léčbou
Snahy určit zdravotní potíže z dechu jsou staré jako medicína sama. Třeba pach acetonu může být jedním z příznaků cukrovky. Odér syrové ryby zase naznačuje, že byste mohli mít problém s játry. Vůně čerstvě upečeného chleba doprovází údajně břišní tyfus. Žlutá zimnice páchne jako řeznictví. A třeba schizofrenii lze prý poznat podle lehkého octového zápachu z kůže. Tyto a další příznaky jsou však založeny jen na subjektivním odhadu a na zkušenostech. Nejde o nic vědecky přesného.
Pochopitelnou pozornost vzbudil příběh doktorky Claire Guestové, ředitelky společnosti Medical Detection Dogs, která se zaměřuje na výcvik psů určených k detekci zdravotních problémů. Desetiletou labradorku Daisy naučila odhalovat nádory v těle pacientů pomocí čichu.
Jednoho dne se jí fenka začala naléhavě otírat o hrudník a čichat k němu. To se Guestové zdálo zvláštní. Nechala si vyšetřit prsa na mamografu. Radiologové u ní diagnostikovali karcinom prsu v počátečním stadiu, který se podařilo relativně snadno odstranit. Lékařka vděčila Daisy za to, že se vyhnula pokročilejším stadiím zhoubného nádoru, tedy drsné onkologické léčbě. Není vyloučeno, že jí vděčí i za život.
Zatím vítězí technika
Výjimečné schopnosti psů umožňuje jejich čich. Je neporovnatelně citlivější než čich člověka. Díky této výjimečné vlastnosti dokáže odhalit buňky zasažené rakovinou. Například u karcinomu plic je cítí z dechu pacienta, u zhoubného nádoru prostaty zase z moči nemocného muže.
Abychom pochopili, o jak vysoký stupeň senzitivity se jedná, nabízejí odborníci přirovnání. Pokud byste do vody z dvaceti velkých plaveckých bazénů kápli malou kapku krve, pes by ji dokázal rozpoznat. Tak citlivý čich má. Propagátoři této „metody“ mluví o téměř stoprocentní úspěšnosti vycvičených zvířat (údajně 97–98 %). Ale střízlivě uvažující lidé si všimnou, že se zatím k diagnostice zhoubných nádorů používají přístroje, nikoli psi.
Špičková věda
Analýza dechu pomocí speciálního přístroje IRIS III je metodou exaktní. „Využívá techniky infračervené spektroskopie, vysvětluje profesor David Stejskal, přednosta oddělení laboratorní medicíny Nemocnice Prostějov, kde chytrý přístroj začali jako první u nás využívat. „Měří zastoupení vybraných izotopů kysličníku uhličitého, které vznikají během metabolických procesů z uvedeného substrátu. Jde o metodu elegantní a velice přesnou.“
To, že máme v republice zatím pouze jediný přístroj nové generace (IRIS III), vůbec nevadí, protože do sáčků můžeme nadýchat pod dohledem odborníka ve kterémkoli místě republiky a pak je poslat do Prostějova. Vzorek dechu vydrží při pokojové teplotě celý týden. K analýze ho lze převážet či posílat poštou.
Jak už bylo řečeno, přístroj umí třeba zjistit, jestli máme v pořádku zevní sekreci slinivky břišní. Běžně se toto vyšetření dělá ze stolice, což je trochu složitější a náročnější. Jak pro laboratoř, tak pro pacienta. IRIS III dokáže rovněž vyšetřit funkci jater, kdy spolehlivě odliší tkáň postiženou běžným ztučněním od té s fibrotickými změnami, kdy vazivovatí, nebo od té zasažené cirhózou, laicky řečeno tvrdnutím. Případně změří jejich funkční stav po transplantaci. A tak bychom mohli pokračovat ve výčtu dalších vyšetření.
Do běžné praxe se podobné techniky začínají pomalu prosazovat. Pokud se dozvíte, že máte podstoupit zmíněná vyšetření, zkuste se zajímat, jestli by bylo možné využít analýzu dechu i ve vašem případě. Zdravotní pojišťovny ji hradí v případech, že vám tuto analýzu předepíše lékař. Test si ale mohou zaplatit i sami pacienti, stojí přibližně 2500 Kč.