Článek
Jsou to léky, které vědci vyvinuli na základě svých prohlubujících se znalostí, jak funguje komunikace mezi buňkami a toho, co se děje uvnitř buněk. Vědci se snaží novými léky vstoupit do těchto procesů. Pro většinu z nich jsou tyto výzkumy fascinujícím dobrodružstvím. Výhodou nové biologické léčby je to, že bývá cílenější než léčby dosavadní a má i méně dramatické vedlejší účinky. U řady chorob přináší pozoruhodné výsledky. Patří mezi ně i různé typy rakoviny.
„Zasahují přímo nádorové buňky a neničí zdravé buňky třeba jako chemoterapie,“ vysvětluje profesor Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti. „Jsou však určené jen na konkrétní, přesně definované nádory. Nelze je používat všeobecně.“
Výzkum v Nashvillu
V malé pracovně MUDr. Igora Puzanova ve Vanderbilt-Ingramově centru pro výzkum rakoviny při Vanderbiltově univerzitě v americkém Nashvillu nesvědčí nic o tom, že by se tu měly odehrávat velké věci. Ale je to jen zdání, které klame.
Toto pracoviště je jedním ze sedmnácti center, která dostala od amerického Národniho Institutu pro výzkum rakoviny (NCI) právo provádět první fázi klinických zkoušek léků. Tedy tu nejchoulostivější fázi, kdy je lék po laboratorních výzkumech na tkáňových kulturách a zvířatech poprvé podáván člověku.
Doktor Puzanov má ruské jméno po předcích, ale je Čech a medicínu vystudoval v České republice. Do USA odešel v devadesátých letech.
Dnes vede tým, který dělá s léky jak předklinické zkoušky, tak klinické studie, které předcházejí schvalování léků americkým FDA (Food and Drugs Administration). Soustřeďuje se na nádory ledvin, jater, kůže (melanomů) a některé typy nádoru prsu.
Stihla dávný sen
V poslední době dosáhli zajímavých výsledků například se sorafenibem (Nexavar), lékem původně určeným na léčbu pokročilých zhoubných nádorů ledvin, ale ukázalo se, že má velmi dobré výsledky při léčbě pokročilé rakoviny jater. Lepší než dosavadní chemoterapie. Ten, kdo by chtěl laiky ohromit čísly, ten by jim nejspíš řekl, že tento lék prodloužil život pacientů s rakovinou jater o sto procent.
Skutečnost je střízlivější. Pacientům, kteří už neměli díky pokročilému stadiu choroby naději na vyléčení a kteří kvůli velkým nebo metastazujícím nádorům běžně žijí 6 až 8 měsíců, prodloužil lék život z průměrných 6 měsíců na 12.
Někomu to může připadat zanedbatelné. Nemocní to tak ale nevnímají. Zejména proto, že díky biologické léčbě svůj stav lépe zvládají. „Mívají například menší bolesti, větší chuť k jídlu a vůbec k životu, někteří dokonce dokážou i pracovat, prostě se zlepší kvalita jejich života,“ vysvětluje doktor Puzanov. „Pro většinu z nich to není nic nicotného. Jedna moje pacientka s agresívním nádorem jater, u které jsme zkombinovali dva biologické léky, prožila díky této terapii slušných osm měsíců, kdy chodila do práce, a dokonce odjela s manželem na dovolenou na Havaj, kam se spolu vždycky chtěli podívat. Pro nás to nemusí být mnoho, ale pro ni to mělo obrovský význam.“
Jak zlepšit účinky
Že se léky dávají nejprve pacientům, u kterých osvědčená léčba zabírá málo nebo vůbec, je běžná praxe. „S tím, jak se prohlubují znalosti o účincích léků, je mohou dostávat pacienti v časnějších stadiích choroby, u kterých většinou přinášejí i větší efekty,“ vysvětluje doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph. D. z Onkologického a radioterapeutického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni.
To, co však vědce z týmu doktora Puzanova čeká, je výzkum účinků různých kombinací zmíněného léku s jinými. Ať už s biologickými, nebo klasickými. Budou také hledat cesty, jak zmírnit vedlejší příznaky, což lékařům umožní nasadit větší dávky léků a dosáhnout lepších výsledků léčby. A tak dál.
Nečekají přitom bombastické objevy, spíš drobné dílčí úspěchy, ale i neúspěchy, z kterých se ostatně skládá výzkum všech biologických léků a vlastně celá moderní věda.
Co je nejlepší? Zůstat zdravý!
„Jakkoliv je biologická léčba pozoruhodná svými účinky i možnostmi, které před lidmi otevírá, spočívá těžiště v boji proti rakovině v něčem jiném než jejím prudkém rozvoji,“ zdůrazňuje profesor Vorlíček. Je ve věcech daleko banálnějších. A sice v tom, že musíme systém zdravotního pojištění nastavit tak, aby se lidé snažili rakovinu nedostat. Tedy aby nekouřili, nepřejídali se tučnými jídly, nepili příliš mnoho alkoholu, věnovali se denně aktivnímu pohybu, prostě aby žili zdravě. A také chodili včas na preventivní prohlídky, zvlášť když jim hrozí zvýšené riziko nádoru. „Čím dříve se nádor podaří diagnostikovat, tím je větší naděje na vyléčení pacienta,“ zdůrazňuje profesor Vorlíček. „V počátečních stadiích rakoviny stačí v řadě případů operace. Čím méně lidí bude nutné léčit, tím více peněz pak zůstane ve zdravotním pojištění a tím kvalitnější péči pak nemocným budeme moci nabídnout. Včetně biologicky cílené léčby.“
Specializovaná centra
V České republice mají onkologové k dispozici asi 20 biologických léků určených k léčbě nádorů. Například rituximab (Mabthera), ibritumomab (Zevalin), alemtuzumab (MabCampath), sorafenib (Nexavar), trastuzumab (Herceptin), cetuximab (Erbitux), bevacizumab (Avastin), gefitinib (Ireassa), erlotinib (Terceta), bortezomid (Velcade), imatinib (Glivec), dasatinib (Sprycel), sunitinib (Sutent) a další.
„Tyto léky jsou nejen moderní, ale také velmi drahé a nehodí se pro každého,“ vysvětluje docent Fínek. „Jestli jsou pro konkrétního pacienta vhodné, musí říct na základě přesné diagnózy jeho zhoubného nádoru odborníci v některém z 18 komplexních onkologických center.“
Na stránkách www.linkos.cz se onkologičtí pacienti dozvědí spoustu informací o svém typu nádoru a jeho obvyklé léčbě. Ale také o tom, jak co nejlépe zvládat nelehkou situaci.