Článek
Vedle násilných zločinů, které mají sexuální motivaci, existuje také jiná, ne příliš nebezpečná forma perverzní záliby v násilí. Říká se jí fetišistický sadomasochismus.
Populárnější je spíš u mužů než u žen. A to přes všechny nesporné výdobytky radikálního feminismu.
Sadomasochistická pornografie nebo praxe sériové sexuální vrahy a znásilňovače kupodivu příliš nezajímá. Přitahuje jiný typ lidí, kterým velice pomohly moderní IT technologie a internet. Vytvořili díky nim specifickou sadomasochistickou subkulturu, která se mezi nimi stala velmi oblíbenou. Navíc představuje dobrý byznys.
Protože pojmy jako sadismus a masochismus zněly velké části této erotické menšiny trochu hanlivě, začala v posledních asi 25 letech používat anglickou zkratku BDSM.
Význam těch čtyř písmen je podle všeho tento: B (bonding, svazování, poutání), D (dominance, disciplína), S (sadismus) a M (masochismus). Posledním dvěma názvům dali jméno autoři literárních děl poněkud diskutabilní kvality: Francouz markýz de Sade (1740–1814) a Rakušan Sacher-Masoch (1836–1895).
BDSM zahrnuje širokou škálu sexuálních praktik
Jsou založeny na absolutní oddanosti a poslušnosti podřízeného člověka vůči dominantnímu partnerovi. Určují je předem dohodnutá pravidla. Někdy bývají jasně vymezená i v písemné smlouvě. V žádném případě se nesmějí používat praktiky nebo erotické pomůcky, které by byly nebezpečné a ohrožovaly by zdraví.
V poslední době zpopularizoval praktiky BDSM bestseller Padesát odstínů šedi od E. L. Jamesové (dočkal se velkého úspěchu a také filmové podoby). Údajně přispěl k tomu, že řadu z nich chtěli vyzkoušet v jakési zromantizované podobě i lidé, kteří k nim nemají nijak silný sklon. Prý také podpořil větší aktivitu na komunitních, tedy uzavřených webech vyznavačů těchto sexuálních praktik.
Pokud v sobě člověk objeví tuto minoritní erotickou zálibu, měl by se jí oddávat bezpečným způsobem. Tím nejbezpečnějším je samozřejmě autoerotická konzumace BDSM podnětů. O něco rizikovější bývají návštěvy specializovaných erotických klubů a vyhledávání sexuálních partnerů či partnerek, kteří mají pro takové deviantní zájmy pochopení. Dost rizikové jsou skupinové sexuální happeningy.
Bolest nebo ponížení dokážou sexuální prožitek okořenit
Pro stoupence této erotické záliby je nebezpečné hlavně to, když jejich zájem o bolest a ponížení jiného člověka nebo sebe sama pramení z nenávisti. Nebo v ni přerůstá. Ublížení na zdraví totiž patří k trestným činům.
Oblibu BDSM témat v životě i v umění živí také poměrně značný počet lidí, kterým normální, nenásilný sex nestačí nebo je málo vzrušuje a fascinuje. Praktiky i pomůcky, které podporují agresivitu, jim pomáhají sexuální emoce oživit a učinit pro ně sex opět přitažlivějším.
Praktiky označované zkratkou BDSM nelákají jen fetišistické sadomasochisty. Přitahují i dost jiných lidí, které normální sex málo vzrušuje a díky nim znovu oživují své sexuální emoce.
Hodně tomu napomáhá také lidská přirozenost. Bolest nebo ponížení, ať už naše, nebo cizí, se pro některé jedince mohou snadno stát podobně spolehlivým emočním signálem jako podněty erotické. A jejich sexuální prožitek dokážou výrazně okořenit. Připadne jim, že představují snazší a spolehlivější cestu, než jakou je hledání romantické lásky.
Také partnera pro BDSM najdou snáz než milovanou nebo milující bytost. Podstatnou roli v tom hraje i to, že zmíněný druh podnětů a praktik se stal výnosným byznysem pro pornografický a prostituční průmysl.
Aby BDSM podněty splňovaly podmínku fetišistických a neškodných zálib, nesmějí vést k neakceptovanému násilí a nesmějí způsobit krvavá zranění. Stačí ale kliknout na specializované weby a zjistíte, že tomu tak vždycky není. Nikdo také nesmí být k těmto erotickým hrám jakkoliv nucen, ať už pomocí vydírání, včetně citového, nebo prostřednictvím peněz.
Opatrnost doporučuji i tehdy, když začnou zkoušet sadomasochistické praktiky manželé. Opakovaně jsem se setkal s páry, které využívaly nějaké ty BDSM věci, a to řadu roků. Ovšem při rozvodu se z nich najednou stal velký problém. Vysvětlujte pak soudci, že manžel nebo manželka chtěli k narozeninám obojek či želízka. A nějaký ten výprask od milované bytosti vytrpěli dobrovolně a dokonce rádi. Nebo se jim líbilo, když jim přivázala ruce šátkem k posteli, případně jim ucpala ústa nějakým roubíkem. Soudní praxe ukazuje, že opatrnosti není v tomto směru nikdy dost.
