Hlavní obsah

Proč se tolik vyžíváme v drbech a pomluvách

Pomlouvání a šíření klepů je spoustě lidem vlastní. Přestože je to doména především žen, ani muži za nimi příliš nezaostávají. Podle nejnovější vědecké studie je to dáno tím, že „drbání” dělá většině jedinců dobře. Lidé díky tomu zapomínají na vlastní problémy a více pak i přemýšlejí o sobě.

Foto: Profimedia.cz

Naslouchání negativním historkám o druhých nám pomáhá adaptovat se v sociálním prostředí.

Článek

Jak ukázaly již předchozí výzkumy, pomluvy tvoří neuvěřitelných 80 % naší konverzace. Mluvení o druhých v jejich nepřítomnosti je nám tedy mnohem bližší, než jsme si ochotni připustit. Nejedná se ale o žádný výdobytek moderní doby, toto chování nám bylo dáno do vínku před tisíci lety.

Přesto se mnozí vědci neustále snaží zjistit, co nás k takovému chování vede a do jaké míry tak činíme se záměrem druhému ublížit.

Psycholožka Megan Robbinsonová z Kalifornské univerzity sledovala více jak 500 dobrovolníků a z jejich více jak 4000 konverzací zjistila následující. Ve třech čtvrtinách pomluv šlo o neutrální dialog, ve kterém si jedinci jen vyměňovali informace o druhých. Jakmile byly tyto hovory ale vedeny delší čas, pak občas sklouzly ke zlomyslnosti.

Vyloženě negativní drby tvořily 15 % všech konverzací, v pozitivním duchu se přitom neslo jen 9 % drbů. Většina se nejčastěji týkala přátel, příbuzných, kolegů či rodinných známých.

Ze studie navíc vyplynulo, že v průměru denně strávíme 14 % času tím, že mluvíme o někom v jeho nepřítomnosti. Přímo 52 minut denně pak komentujeme skutky druhých, klevetíme o nějaké celebritě nebo prostě říkáme něco, co se netýká přímo nás. V tomto směru dominují především ženy.

„Ženy skutečně mluví více než muži, ale jen pokud jde o neutrální konverzaci. Pokud jde o pomlouvání, jsou na tom obě pohlaví stejně,” vysvětluje pro deník Corriere della Sera odbornice.

Proč se tak děje?

Naslouchání negativním historkám o druhých nám pomáhá adaptovat se v sociálním prostředí, v němž žijeme, odvrací případné hrozby, a nakonec nás vede k tomu, abychom přemýšleli sami o sobě.

„Když nasloucháme pomluvám, srovnáváme se zároveň s osobou, která je předmětem pomluv. Podněcuje nás to uvažovat o našem místě v sociálním prostředí, počínaje úřadem a konče přáteli, ale také růst, zlepšovat se a vytvářet obranné strategie na bázi získaných informací. Tak se nám daří lépe žít,” uvádějí ve své studii nizozemští vědci.

Pomluvy v zaměstnání pak nejsou nic jiného než manifestace moci. Jestliže věnujeme pozornost tomu, co bylo řečeno, a pochopíme, kdo tahá za nitky a kdo je zastřeně kritizován, může to být pro nás prostředkem, jak se lépe orientovat v práci a dělat kariéru.

Související témata:

Související články

Pomalý, ale jistý zabiják vztahu? Kritika

Na světě neexistuje snad nikdo, kdo by o svém partnerovi dokázal stále tvrdit, že je dokonalý. Časem se totiž ve většině vztahů začnou projevovat drobné či...

Jak být lepšími přáteli

Přátelé v našich životech sehrávají velmi důležitou roli. Jsou naší oporou v dobách, když se nám nedaří, a také ti nejlepší parťáci, když se nám naopak velmi...

Výběr článků

Načítám