Článek
| Neměly jsme to spolu lehké. Ovdověla jsem, když jí byly čtyři roky. Přišlo to jako náhlý šok. Najednou jsem zůstala na všechno v podstatě sama a k tomu plná bolesti i zoufalství. Prarodiče se mi snažili pomoct. Byla to úleva, ale ne řešení. Díky tomu jsem se však mohla později seznámit se svým přítelem. Teoreticky nic nebránilo ani tomu, abych se znovu vdala. Bála jsem se ovšem přivést dceři domů nevlastního otce. Proto se s přítelem patnáct let jenom stýkám. Nikdy jsme spolu nebydleli.Tak trochu jsme plánovali, že spolu začneme žít, až se dcera vdá a odstěhuje se z domova. Jenže ona žije stále se mnou a nechce na tom nic měnit. Jako by se bála světa. Často přemýšlím, kde jsem udělala chybu. Možná jsem jí zemřelého otce příliš vychválila a ona si udělala mylnou představu o mužích. A marně hledá domnělý ideál.Ale já jsem jí nechtěla vytvořit nesmyslný vzor. Jenom jsem se snažila, aby jí zůstala hezká vzpomínka. Otec ji velmi miloval. Dcera byla vždycky hodné, klidné a odpovědné dítě. Dobře se učila a dosáhla vysokoškolského vzdělání. Studovala na samé jedničky a má i červený diplom z vysoké. Je také moc hezká. Myslím si však, že si to vůbec neuvědomuje. Nemaluje se a nedbá na parádu jako jiná děvčata. Když jí koupím něco pěkného a moderního, nakonec to nenosí.Je navíc tichá, velmi uzavřená a těžko se sbližuje s lidmi. Bojím se, že z ní bude stará panna a já se nedočkám vnoučat. S žádným mužem podle všeho vážněji nechodila.Dřív jsem se ji snažila s někým seznámit. Dala jsem jí inzerát do seznamky na internetu a naváděla spolužačky, aby ji vzaly s sebou do společnosti. Všechno to ale vyznělo naprázdno. I ze zábav se vrátila předčasně s tím, že se jí žádný muž nelíbil. Všichni jsou prý nevychovaní a drsní. Také na naší společné dovolené se mužům vyhýbala, i když o ni řada z nich jevila zájem.Říkám si, jestli je to tak, že hledá toho pravého, anebo jí to začalo být jedno. Jenže já pak v noci slyším, jak ve svém pokoji pláče, a může mi to srdce utrhnout. Je jasné, že jí to jedno není, ale neudělá nic pro to, aby svou situaci změnila. Z práce jde rovnou domů a tam buď donekonečna uklízí už uklizené, nebo čte romány. Je stále sama nebo se mnou. Ráda bych jí pomohla, ale nevím jak. Možná jsem ve výchově něco pokazila, nepochopila nebo zanedbala. Co myslíte vy, paní doktorko? |
Myslím, že ve vašem případě je zbytečné jakékoli sebeobviňování. I když jste možná udělala nějaké chyby ve výchově, už se staly a zpětně těžko něco změníte. Proto nemá smysl si ztěžovat situaci hledáním svých chyb.
Navíc žádní rodiče nejsou dokonalí. Možná jste se vy i prarodiče příliš snažili dceři vynahradit nepřítomnost otce a příliš jste ji ochraňovali před reálným životem. Neotužili jste ji do životní nepohody.
Asi jste to trochu přehnala s glorifikací jejího zemřelého otce a ona mezi muži nyní hledá nějaký nereálný ideál. Je však dospělá, inteligentní a vzdělaná žena. Pokud má problémy, které jí brání kvalitně žít, měla by vyhledat pomoc odborníka.
Zřejmě se však u ní nakumulovaly takové vzorce chování a postojů, kterými sama brání tomu, aby si našla přátele nebo partnera.
Princové na bílém koni neexistují. Vybírejte, ale pozor, abyste nepřebraly
Situaci jí komplikuje i to, že je křehká a hodně introvertní. Složitěji se s lidmi seznamuje. Navíc se chová poraženecky. Vzdává to, aniž se o něco pořádně pokusila. Zná jen cestu z práce domů a před lidmi utíká, místo aby o ně jevila zájem. Reálný život nahrazuje osudy románových hrdinů.
Určitě není jediným plachým introvertem, který hledá podobnou duši. Je jich hodně a většinou se potkávají při aktivitách, které jim jsou blízké: šachy, čtenářské kluby, přednášky o historii, literární aktivity, koncerty vážné hudby, rybářské kluby, zahrádkaření atd. Těmto zájmům a koníčkům se často věnují lidé, jejichž povahy by jí mohly vyhovovat.
Když se s lidmi naučí komunikovat, přijde na to, že nemusí před světem utíkat. Může si ho naopak užívat a svým problémům dobře čelit
Na dovolené s vámi se opravdu těžko seznámí se svými vrstevníky. Pokud nedbá o módu a přiměřenou zdobnost, je to známka nízkého ženského sebevědomí.
Proč si myslí, že není hezká? A po jakých zkušenostech usoudila, že všichni muži jsou nevychovaní a hrubí?
Jak si přirozeně vybudovat sebevědomí
Potřebuje pomoc odborníka, aby rozumně obrátila pozornost k sobě. Pomůže jí, když zjistí, proč je sama. Své problémy musí ale řešit racionálním způsobem, nejlépe tak, že pozná sebe sama a odstraní své neefektivní vzorce chování. Ale také tím, že posílí své zdravé sebevědomí.
Když se s lidmi naučí komunikovat, přijde na to, že nemusí před světem utíkat. Může si ho naopak užívat a svým problémům dobře čelit. Zjistí přitom, že jako člověk má velkou cenu a může lidem ledacos nabídnout. Ale nesmí to dávat zadarmo.
Existuje řada asertivních technik, které lze trénovat. Získá tak větší jistotu v mezilidských vztazích. Základem bude práce na sobě. Je pak celkem jedno, jestli se rozhodne žít s partnerem, nebo sama. Žít sám přece není žádná katastrofa.
Pokud je to ovšem akt svobodného rozhodnutí sebevědomé osobnosti, která je spokojená se svým životem. A není to tedy výsledek rezignovaného, odevzdaného člověka, který má pocit, že ho lidé nepřijímají a ze své společnosti ho vyřadili.
Jak se v životě zdravě prosadit
Dceři uděláte medvědí službu, když se ji pokusíte s někým seznámit nebo jí budete vytýkat, že nemá partnera. Jen tím prohloubíte její pocity méněcennosti.
Doporučte jí návštěvu a terapii u psychologa. Až se vyzná sama v sobě, ať se svobodně rozhodne.