Článek
| Rozváděla jsem se, protože můj manžel byl velice neklidný duch a život s ním přinášel neustále nějaká „dobrodružství“. Nemluvě o tom, že to byly zážitky docela nepříjemné. Stále kolem sebe šířil neklid, konflikty a nějaké problémy, které navíc dopadaly na rodinu.Toužila jsem po troše klidu a jistoty. Prostě aby platilo, že co si udělám, to budu mít, a nikdo mi to nebude stále hatit.Můj současný partner je pravý opak mého ex. Na první pohled působí jako klidný a vyrovnaný člověk. Navíc uzavřený, samotářský a úsporný ve svých projevech. Je velmi zaujatý svou prací a ta má pro něj naprostou prioritu. Nic mimo ni ho moc nezajímá. Je velmi vzdělaný ve svém oboru a já si ho proto vážím. Oba jsme si už prožili své a já jsem na našem vztahu oceňovala hlavně klid. Jenže postupně jsem zjistila, že je pouze zdánlivý. Můj partner se projevuje takovým zvláštním způsobem jako diktátor.Chce, aby vše probíhalo podle jeho představ a všechno měl pod kontrolou. Protože není moc náročný, obvykle mi to nedělalo potíže. Problém je, že nikdy neřekne, co nechce a co se mu nelíbí. Mlčí a pak následuje trest. Takový, že jen zůstanu zírat a jeho reakci vůbec nerozumím. Je to absolutní zavržení. Stalo se to zatím třikrát a vždy to se mnou otřáslo. Ohlásí dramatický rozchod a odstěhuje se.Já se pak trápím a chci to pochopit. On ale mlčí a přitom také trpí. Má žaludeční vředy, bolesti, hubne a bere prášky na uklidnění. Tváří se ovšem hrdě a neoblomně. Nikdy by nepřiznal chybu. K těmto jeho reakcím dochází, vždy když má pocit, že ho dostatečně neobdivuji nebo udělám něco podle svého. Nyní se to stalo znovu. Prosadila jsem si, že pojedu s kamarádkou k moři, protože on by tam se mnou nikdy nejel. Výsledek: opět dramatický rozchod. Už ztrácím sílu se zase udobřovat. Je mi to sice líto, ale jak mám žít s člověkem, kterému nerozumím? |
Dnes už asi tušíte, jak jste se mýlila, když jste si myslela, že jste konečně našla toho klidného a vyrovnaného muže. Váš partner je pravděpodobně člověk slabý, křehký a labilní. Navíc s nedostatečnou sebeúctou, kterou lze srazit na kolena i zdánlivými maličkostmi. Výrazem jeho lability a psychických problémů je také to, že trpí psychosomatickými problémy.
Jeho výbuchy, které nechápete, vyvolává právě to, že bývá uzavřený, dlouho mlčí a střádá v sobě křivdy. A je v podstatě jedno, jestli jsou skutečné nebo domnělé. Napětí narůstá, stává se neudržitelné a on se najednou rozhodne ho iracionálně řešit. Jeho chování je typickým projevem pasivní agrese.
Co to znamená? Takový člověk nekřičí, nemlátí věcmi a hlučně nevyčítá. Reaguje rozchodem a vlastně i útěkem z bojiště. Za vším je jeho pocit zoufalství, slabosti a neschopnosti racionálně komunikovat. Aby si ulevil, musí tyto nesnesitelné pocity svést na partnera, který je podle něj jasným viníkem jeho stavu.
Známky, které odhalí pasivně agresivního partnera
Nejtěžší je asi poznat, co se ho vlastně dotklo. Většinou to neumí definovat ani on sám, protože si nechce přesně pojmenovat své slabosti. Těžko si přiznává úzkost, kterou prožívá. Pokládá ji za projev slabosti, a on nechce být slabý.
Také jeho potřeba vše řídit a mít pod kontrolou je známka jeho osobní nejistoty a zároveň psychické lability. Jen to, co sám kočíruje, bývá pro něj jisté a nemůže ho ničím překvapit. I proto je nespolečenský a uzavřený.
Bolestmi žaludku člověk sděluje: Nikdo mě nemiluje a nerespektuje, ale nesmím to dát znát
Obává se kontaktů s lidmi, poněvadž tehdy nemůže dost dobře všechny situace ovládat. Ocitají se tak mimo jeho vliv, a to v něm vyvolává pocity úzkosti i ohrožení. Raději se uzavře do své ulity a žije si ve svém nepřístupném světě. Tak si může pěstoval pocit výjimečnosti. Pokud by opustil tuto zónu, znamenalo by to pro něj nebezpečí.
Všechny jeho psychosomatické potíže jsou poselstvím duše převedené do řeči těla. Odtud žaludeční vředy a nevolnosti.
Bolestmi žaludku člověk sděluje: Nikdo mě nemiluje a nerespektuje, ale nesmím to dát znát. Partnerku takový člověk obviňuje, že mu nerozumí a nemiluje ho. Protože mu nedává citovou potravu, užírá se sám v sobě. Jeho vnější reakce jsou buď tiché, žádné, nebo extrémní.
Není lehké ani příjemné s ním žít, protože poskytovat mu tolik důkazů lásky, poslušnosti a zbožňování, kolik pro svou psychickou vyrovnanost potřebuje, bývá většinou nad síly jednoho člověka.
Dva hlavní rozdíly mezi mužskými a ženskými psychopaty
Navíc člověka, který má také svůj vlastní život a musí zvládat i jiné věci než jenom jeho problémy a uspokojování jeho potřeb.
Já vám samozřejmě nemůžu říkat, co máte dělat, protože žijete svůj život. Jen se vám snažím vysvětlit, proč bude vaše citová bilance v tomto vztahu vždycky hodně ztrátová.
Vztah je o porozumění, o komunikaci a společných zážitcích. To všechno ve vašem případě hodně vázne.
Může se vám hodit na Firmy.cz: