Článek
Někdo se na vás usmívá, takže si automaticky vyvodíte, že jste mu sympatičtí. Nebo naopak, někdo se mračí nebo má vážný výraz, tudíž se musí určitě zlobit. Jste si ale jistí, že to tak vždy opravdu je?
Psycholog Ronald Riggio na svém blogu uvádí čtyři specifické příklady, kdy lidé nejčastěji chybují ve významu řeči těla.
Když úsměv není úsměv
Jeden z dřívějších výzkumů prokázal, že lidé, převážně pak ženy, často zakrývají určité osobní nepohodlí úsměvem.
V jedné studii byly například dobrovolnice při pohovoru vystaveny mírnému sexuálnímu obtěžování ze strany mužů. Poměrně častou reakcí u nich byl nucený a neupřímný úsměv. Skutečný problém nastal, když někteří muži tvrdili, že to brali jako svůdný souhlas se svým chováním.
Řeč těla dokáže vztahu pomoci, stejně tak ho pomalu zničit
Podle vědců je proto třeba hledět nejen na úsměv, ale i na mimiku obličeje. Falešným úsměvům totiž mnohdy „nesekundují“ vřelé smějící se oči a jemné vrásky, které se v tu chvíli kolem nich tvoří.
Lži versus pravda
Příklad, kdy lidé často selhávají, je rovněž odhalení rozdílů mezi lží a pravdou. Podle odborníků je to hlavně tím, že lidé málokdy správně chápou určité narážky.
Stejně tak jsou na vině určité zažité stereotypy ohledně lhaní. Jak prokázala dřívější studie, lidé se při možném podezření na lež mnohem více zabývají očním kontaktem než tím, co dotyčný následně říká. A to nejspíš proto, že mnozí slyšeli tvrzení o tom, že lháři se více vyhýbají očnímu kontaktu. Proto se na něj zaměří a ostatní náznaky přehlížejí.
Jak včas poznat, že vám druhý lže
Když dotek (ne)znamená náklonnost
Dotek si často spojujeme spíše s příjemnými věcmi, přitom může značit mnoho dalších věcí.
Ze studie zabývající se vztahem mezi doteky a pohlavími například vyplynulo, že muži se někdy mohou dotýkat žen jako znamení dominance.
Jiná zajímavá studie pak poukázala na fakt, že servírky, které se při obsluhování jemně dotknou hosta, specificky třeba jen letmo při předávání účtu, dostávají větší spropitné. Stejně tak se vás může někdo dotýkat ve snaze udržet vaši pozornost, aniž by to hned znamenalo něco osobnějšího.
Co o muži prozradí jeho ruce
„Uhm” nebo „ehm” nemusí znamenat neznalost či nervozitu
Určitě jste možná sami někdy narazili na někoho, kdo během svého rozhovoru poměrně často používal citoslovce „hmm” nebo „ehm”. A možná vás napadlo, že dotyčný není jednak moc zkušený či znalý tématu, případně je nervózní.
Samozřejmě to tak někdy může být, většinou ale takové výplně pomáhají zlepšit plynulost komunikace, aniž by zároveň značily nervozitu. Jak zjistila jistá studie, bývají řečníci, kteří tyto výplně používají, ve výsledku mnohem lépe hodnoceni, a to právě proto, že jejich řeč neobsahovala velké množství tzv. „mrtvých mezer”.