Článek
Strach ze sebeodevzdání
Ten lidé prožívají jako ztrátu svého "já" a jako závislost. Člověk, který se bojí ztráty své individuality má tendenci zůstat nezávislý. Nikoho nepotřebovat a nebýt nikomu zavázán, je pro něj rozhodující. Potřebuje mít od ostatních odstup, a proto se vyhýbá intimní blízkosti. Má strach před otevřením se, děsí se oddanosti.
Vzhledem k tomu, že právě něžnost a láska přivádějí lidi co nejblíže k sobě, prožívá je jako zvlášť nebezpečné. V podobných situacích se stává odmítavým či nepřátelským. Takový člověk proto vyhledává hlavně nezávazné či ryze sexuální vztahy, které lze snadno a rychle ukončit. Proti eventuálním citům bojuje cynismem. Podle Riemanna popsaným způsobem prožívají vztahy zejména schizoidní osobnosti.
Strach z individualizace
Opakem člověka bojícího se o ztrátu své závislosti, je člověk, který má strach z individualizace. Ten se snaží najít někoho, na kom by mohl být závislý. Nejdůležitějším pro takovou osobu je nezůstat sám. Proto se často rychle zamilovává a cele se přizpůsobuje svému partnerovi. Žije jeho život namísto svého. Tento typ prožívání je podle Riemanna typický pro depresivní osobnosti.
Strach z proměny
Ten, kdo má strach z proměny, potřebuje mít jistotu. S tím souvisí opatrnost, předvídavost, cílevědomé plánování na dlouhou dobu. Kdo se bojí proměny, snaží se mít své city pevně pod kontrolou. City jsou subjektivní, kolísavé a pomíjivé, proto na ně není spolehnutí. Vášeň je nevypočitatelná, proto nebezpečná. Spontánnost a romantičnost často nahrazují věcností, což v intimních vztazích působí efektem studené sprchy.
Tito věcní lidé jsou však ve vztazích zodpovědní a umějí stát za svými rozhodnutími. Od svých partnerů vyžadují spolehlivost, dochvilnost a bezkonfliktnost. Věcné prožívání vztahů je charakteristické pro neurotický typ osobnosti, píše Riemann.
Strach z nutnosti
Lidé, kteří se obávají nutnosti, usilují o změnu a svobodu. Jsou proto nakloněni všemu novému a těší je riziko. Svou velkou naději a šanci vidí v budoucnosti, která je otevřená a plná různých možností. Bojí se pevně daných zákonitostí a tradic. Oproti věcným typům milují opojení, extázi, vášeň a lásku. Přitahuje je vše, co jim pomáhá zvětšit pocit vlastní hodnoty. Vše, co jim umožní přerůst sebe samotné, se jim zdá atraktivní.
Partner je pro ně zrcadlem, ve kterém se odrážejí oni sami coby lidé hodní lásky. Pro zvýšení tohoto pocitu proto často mění partnery. Láska se pro ně stává hrou, ve které musejí za každou cenu zvítězit. Protože jsou však ve věcech lásky a vztahů velice nároční a mají často nereálné nároky, jejich životy bývají často plné zklamání. Tímto způsobem si podle Rieamanna počínají zejména hysterické osobnosti.