Článek
„Do kanceláře mi přišla klientka se synem. Zlobil, a když ho nemohla utišit, zvedla ruku, aby ho plácla přes zadek,“ vypráví historku ze své praxe manželská poradkyně Randi Guntherová.
„Chlapec se na ni ale mile podíval a prohlásil: Mami, ty jsi tak krásná, když se zlobíš. Maminka už svého syna samozřejmě neplácla a nám oběma se jen těžko podařilo zadržet smích. Ano – větu okopíroval od svého otce.“
Dítě prostě velmi dobře odpozorovalo techniku, která na maminku platí. A rozumní rodiče dobře vědí, že nejde o nic neobvyklého.
Zamilovat se do manipulátora a tyrana není nic složitého
„Jako malí si nejdříve přímo řekneme o to, co chceme,“ vysvětluje poradkyně. Jenže dospělí nastavují limity a hranice, a tak už předškoláci hledají funkčnější způsoby, jak dosáhnout svého nebo jak se úspěšně vyhnout trestu.
„Strategie si nevědomky přeneseme i do dospělosti a zažité techniky často ani nevyhodnocujeme jako manipulaci.“
Dobré úmysly
Podle odborníků nemusí mít každá snaha přimět blízkého člověka k nějakému činu nečestné motivy.
„Chování, jehož záměrem je pozitivně rozvíjet druhého, je někdy v psychologii označováno jako ,bílá manipulace‘. Spadá tam například výchova dětí.
Znamená to, že se snažíme s někým hýbat, ale v jeho nejlepším zájmu, aniž bychom očekávali cokoliv na oplátku,“ vysvětluje koučka Magdalena Vokáčová.
Partnerské manipulace, které nelze tolerovat
„Rozdíl je v našem vlastním vnitřním záměru,“ myslí si behaviorální specialista FBI Robin Dreeke a dodává, že je dobré dbát na to, jak se člověk, se kterým takto hýbeme, cítí posléze. Jestli v něm vzbudíme zklamání, smutek, vztek, nebo naopak spokojenost.
Tichá dohoda
Jenže skutečně manipulativní taktiky rozhodně nejsou tak čisté jako dobré úmysly. Mezi nejběžnější způsoby patří vyvolávání pocitu viny, předstírané mučednictví, skrývání svých vlastních přešlapů, přehrávané reakce na pocity partnera nebo pasivní agrese, křik, ale třeba i uplácení pomocí odpustků za vlastní přešlapy a vinu.
V některých případech si je manipulovaný velmi dobře vědom toho, co se děje. Mezi partnery totiž může fungovat tichá dohoda.
Jak ovlivnit ostatní a inspirovat je svým názorem. A to vše bez manipulací
„Jedna z mých klientek, žena středního věku, byla odhodlaná zůstat v manželství, i když jí byl partner opakovaně nevěrný,“ uvádí příklad koučka.
Manžel dobře věděl, že jeho žena miluje šperky, a ve ‚správný‘ moment jí tedy dal drahý šperk, aby ji uchlácholil. Byla to nevyslovená opakující se strategie, na kterou přistoupili oba a do jisté míry jim oběma vyhovovala.
Nenechat se nachytat
„Ti, co manipulují, to nemusejí vnímat tak, že chtějí svého partnera zneužít. Vědí, že budou mít větší úspěch, pokud použijí strategickou taktiku. Když se takových klientů zeptám, jestli by raději nesdělili svá přání přímo, odvětí, že by to bylo ideální, ale hned dodají, že taková otevřenost by přinesla nechtěné potíže,“ vysvětluje Randi Guntherová.
Takoví jedinci předpokládají, že manipulace je účinnější metoda, jak vylepšit vztah nebo ho udržet v chodu.
„Jiná klientka drtila svému manželovi Viagru do jídla. On si odmítal připustit potíže s erekcí a ona se odmítala vzdát intimních chvilek.“
Rozpoznat psychopata včas je složité, svou pravou tvář dokáže dokonale maskovat
Manipulující si může samozřejmě myslet, jak na celou situaci vyzrál, ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…
„Pokud jsou nečestné strategie odhaleny, velmi pravděpodobně to přinese problémy i do jinak funkčních vztahů. Naruší se tím důvěra.“ Pak asi záleží na síle vztahu, jestli to partneři překonají.
Kdy je manipulace nebezpečná
Existují ale i velmi nebezpečné a ničivé formy vztahové manipulace.
„U některých lidí je manipulativní chování spojeno s konkrétní poruchou osobnosti – nejčastěji sociopatií, narcismem, hraniční poruchou osobnosti a histriónskou poruchou, lidově hysterií,“ vyjmenovává koučka Magdalena Vokáčová.
Pro zjednodušení je rozděluje do dvou kategorií:
- Manipulátor oběť – chudák, který vydírá toho druhého svou bezmocí a snaží se ve vás vyvolat pocit, že mu něco dlužíte, že mu ubližujete.
- Manipulátor agresor. Žije ve velmi zveličených představách o sobě, svém nadání a o svém významu. Často trpí mesiášským komplexem. Myslí si, že si jeho hrubé nátlakové a zraňující chování nejbližší okolí prostě zaslouží. To, co dělá, považuje za legitimní a dokonce správné. Typ agresor na sobě většinou odmítá pracovat – on přece žádného odborníka nepotřebuje.
„Potkávám je většinou jen při práci s párem, kdy po mně jednoznačně chce, abych mu ,opravila‘ chybného partnera,“ dodává koučka.
Typ oběť je podle ní k práci na sobě přece jen svolnější, ale i tak je náprava velmi dlouhý proces vyžadující pomoc odborníka.
Jak poznat sociopata a naučit se s ním žít
Dá se to přežít?
V některých vztazích to vypadá, že se i silným manipulátorům jejich chování vyplácí. Přes hrubé zacházení nebo citové vydírání je jejich partner nebo partnerka neopustí, i když zažívá velké trápení. Jaké jsou tedy běžné symptomy manipulovaného člověka?
- Konstantní pocit podráždění a depresivní stavy.
- Začne se u něj rozvíjet úzkost, má pocit, že musí lhát o svých pocitech, jinak je zle.
- Ztrácí pocit důvěry nejen k partnerovi, ale i k ostatním.
- Přestává věřit i vlastnímu úsudku, což je pro psychické, ale i fyzické zdraví člověka zničující.
Proč si to tedy manipulovaní lidé nechají líbit?
„Většinou jsou to velmi empatické typy, které mají tendenci orientovat se více na zájmy a potřeby druhých, trpí touhou druhé potěšit, zavděčit se a zároveň potřebují být bezchybní, dokonalí, silní,“ vyjmenovává koučka.
Druhý typ je zase přesvědčen, že nestojí za nic a život vyplňuje nikdy nekončícím sebeobětováním.
„Přesně tohle je způsob uvažování, který k sobě neomylně přitahuje lidi s poruchou osobnosti.“ Bohužel je pak pro manipulátora snadné uplatnit některou z běžných taktik.
A dost aneb Kdy je lepší vztah opustit
A jak z toho ven?
Od chronického manipulátora je asi nejlepší odejít. Pokud je ale pro jednoho z páru manipulativní chování jeho partnera ještě snesitelné a nechce vztah zahodit, Magdalena Vokáčová radí, aby pracoval sám na sobě a na své odolnosti.
„Jednoznačně je dobré posilovat vlastní sebevědomí, věnovat se osobnostnímu rozvoji, zpracovat si zkušenosti z dětství, přečíst si o tématu co nejvíce a naučit se tak manipulaci rozeznat. Také je třeba se naučit situaci otevřeně pojmenovat a nebát se říct: Teď se mnou manipuluješ, není mi to příjemné.“
Nejenže pak bude pro nečestného partnera mnohem těžší se svým protějškem vláčet, ale může ho to také motivovat k tomu, aby příště použil přímější techniku.
Dostanu tě sexem!
Sexuální manipulace může sloužit k získání moci a dominance nad partnerem, a to i se zlým úmyslem. Ale i jako prostředek, jak dosáhnout svého.
Podle sexuoložky Nikki Goldsteinové není sexuální manipulace pouze doménou něžného pohlaví.
„Ženy častěji chtějí pomocí sexu muže vmanévrovat do monogamního vztahu. Muži zase budou zneužívat emočních aspektů sexu, aby jim bylo odpuštěno, že něco udělali špatně.“
Co je manipulace a jak ji poznat
- Manipulace (z latinského výrazu manus, tj. ruka či uchopit) je v sociální psychologii termín označující snahu o působení na myšlení a chování druhé osoby či více osob. Manipulovat znamená vědomě i nevědomě používat techniky pro manipulaci s druhými lidmi ve prospěch prosazení osobních cílů a přání manipulátora.
- Manipulátor se snaží přesvědčit osobu či osoby o správnosti myšlenky, názoru či jednání, které jim nejsou vlastní či pro ně nemají dostatek iniciativy.
- Manipulátor většinou na začátku jedná tak, aby získal u svých obětí sympatie. Často využívá své charisma a znalost slabých stránek ostatních lidí.
- Zpravidla nemluví konkrétně, používá obecné pojmy a tvrzení, ve kterých se často vyskytují superlativy jako všichni, všechno, nikdo, nic, vždy, nikdy, každý, nejlepší, nejhorší. Používá také obecná rčení a přísloví namísto asertivnějšího, konkrétnějšího a vysvětlujícího přístupu.
- Dalším projevem je, že manipulátor zpravidla neklade otevřené otázky. Ptá se většinou tak, že chce slyšet odpověď buď jen ano, nebo ne, a když se ptá, nenabízí širší možnosti výběru, ale jen ty, ke kterým chce druhého dotlačit.
- Častým projevem manipulátora je také lichocení, po kterém zpravidla následuje žádost o něco. Nebo naopak agrese, donucování a vydírání místo rovnoprávné komunikace a dohody. Zdroj: Wikipedia
