Článek
Nuda, stereotyp, ale také malá snaha partnerů oživit stávající vztah a dát mu nový impulz, to je podle sociologů jeden z nejčastějších důvodů rozchodů, ale také vzniku alternativních vztahů.
Ne náhodou se stále více začínají objevovat vztahy, které netvoří dva, ale tři účastníci. Podle vědců z Kalifornské univerzity se jedná o spojení s tzv. tolerovanou nevěrou. Kdy partneři v dlouhodobém vztahu, který začne ztrácet jiskru, společně po „zralé“ úvaze přizvou někoho dalšího.
Hlavním motivem je sex
Přizvání někoho dalšího do vztahu se nejčastěji děje, když ve vztahu přestane z nějakého důvodu fungovat sex či jeden z partnerů fyzické sblížení nepotřebuje tolik jako ten druhý.
Na vině bývá přepracovanost, impotence z důvodů stresu, nebo dokonce nemoc. Partner, který po sexu touží, si ho pak nahradí s někým jiným. Ale na rozdíl od nevěry se na tom oba stálí partneři domluví, ten indisponovaný vlastně svolí, že se něco takového odehraje.
„Lidé, kteří byli zapojeni do našeho výzkumu, si většinou dávali dopředu jasná pravidla, co možné je, a co naopak není. Rizikové jsou vždy první měsíce takového vztahu. Pokud je překonají, pak takové spojení funguje nejméně rok,“ vysvětluje pro Psychology Today jeden z vědců z Kalifornské univerzity, doktor Justin Pierce.
Na první pohled se zdá, že jeden z partnerů na celé situaci vydělá a ten druhý naopak, podle účastníků výzkumu se ale ve skutečnosti ulevilo všem. Shodli se na tom, že díky tomu nepřišli o partnera, kterého měli rádi, ale nedokázali mu ve vztahu dát vše, co požadoval.
Romantiku v tom tedy rozhodně nehledejte, ale zdá se, že to funguje. Pierce v tomto směru hovoří o fenoménu 21. století, ostatní vědci jsou ale zdrženlivější.
Nic netrvá věčně
Podle odborníků ani vztah ve třech pravděpodobně nebude fungovat navěky. Z jejich zjištění vyplynulo, že málokdy takový vztah vydrží déle než tři roky.
Zajímavé ale je, že po ukončení takového vztahu ze 70 % zůstane na ocet třetí partner, který se dostal do vztahu jako poslední. Ačkoli má s jedním z partnerů blízký intimní vztah, stejně je tím, který je „vyhozen“.
Potvrzuje to tak i tvrzení kalifornských vědců, že podobné experimenty původní dvojici spíše sblíží, než rozdělí. Dalo by se tedy říct, že černého Petra vždy získá ten poslední, který do vztahu přišel, ačkoli často právě jeho přispěním původní partneři najdou ztracenou rovnováhu. Podle Pierce ale „třetí do páru“ není žádný chudák.
„Lidé, kteří jsou ochotni se podobného vztahového experimentu zúčastnit, to většinou dělají v touze po dobrodružství. Chtějí zažít určitě nebezpečí, nestandardní situace, málokdy je ve hře romantika nebo láska. Tento typ vztahů je založen na upřímnosti, takže žádné vodění za nos se nekoná. Třetí partner si užije něco netradičního a pak sám zakotví v trvalém svazku, nebo na to nemá čas a chuť a experimentuje dál,“ vysvětluje lékař.
