Sedm pravidel šťastného soužití

Samozřejmě, to ví přece každý, říkáte si mrzutě a nesouhlasně vrtíte hlavou. Už zase bude řeč o vzájemném respektu, lásce a úctě! Naštěstí se tentokrát mýlíte. O notoricky zmiňovaných a mediálně profláknutých atributech spokojeného soužití hovořit nechceme.

Spíš bychom rádi upozornili na neprávem opomíjené maličkosti, bez kterých žádný vztah nevydrží alespoň kýžené půlstoletí. Na co tedy nezapomínat, čeho se vyvarovat a na co myslet, aby vztah, který právě prožíváte, nebo se teprve chystáte prožít, byl šťastný či alespoň uspokojivý?

Zájem, který spontánně projevíme, by měl našeho partnera potěšit. Ujistit ho, že pro nás není jen robotem určeným k vydělávání peněz a vynášení smetí. Náš zájem o jeho zdraví, pocity a přání by ale neměl v žádném případě dusit, zahlcovat, nebo dokonce znechucovat svojí intenzitou a četností. Našimi otázkami by měl být potěšen a povzbuzen. Jen tak se bude, ten chudák jeden ustaraný, cítit v pohodě a bezpečí.

Ne nadarmo se říká, že svěřená starost je poloviční. Potvrzuje to trochu neobvyklý výzkum studentů veterinární fakulty v Madridu. Odborníci chtěli zjistit, jak se liší zdravotní stav majitelů psů a jiných zvířecích mazlíčků oproti těm bez zvířat. Mimo jiné zjistili, že senioři, kteří mají možnost komunikovat se svým pejskem, mají srovnatelný zdravotní stav s těmi, kteří žijí s partnerem. A obě tyto skupiny mají o mnoho lepší zdraví než skupina žijící osaměle, tedy ta, které se nikdo neptá a od které nikdo nečeká na odpověď.

Nic a nikomu! Výčitky totiž budí dle jedné norské studie víc negativních emocí než nadávky nebo ostrá hádka. Na fakultě sociálních studií v Trondheimu zkoumali právě výše zmíněný jev netradičním způsobem. Žáky rozdělili do několika skupin.

V první skupině si několik dvojic zadaný fiktivní problém zkoušelo vysvětlit. V další skupině se kvůli témuž problému dvojice hádaly, ve třetí se problém řešil výčitkami. A v dalších si dvojice rovnou nadávaly. Potom všichni zúčastnění zapisovali pocity do předem připravených tabulek.

Nejlépe dopadli, zcela mimo očekávání, ti, co se hádali. Vysvětlování se umístilo až druhé a nejhůř, dokonce až za nadávkami, dopadly výčitky. Ty ve všech protagonistech zanechaly pachuť křivdy a nevyřčených polopravd. Účastníci studie přiznali, že ještě dlouho po experimentu v nich přetrvával pocit agrese vůči zcela nevinným kolegům.

Takže se klidně pohádejte, když už se vám nechce donekonečna vysvětlovat, ale pokud se vám budou drát na jazyk výčitky, raději je rovnou spolkněte a vyběhněte se třeba provětrat ven. Prospěje to vašemu zdraví určitě daleko víc než ukřivděný a rozzuřený partner.

Samozřejmě i malé diamanty potěší, ale taková čokoláda věnovaná jen tak, pro radost, je pro šťastný vztah pravým požehnáním. Je důkazem, že na nás partner myslí i přes den, neřeší naši váhu, a ještě je spokojený, že nám chutná! Odměnou mu může být oblíbená krmě k večeři nebo lístek na fotbal. Prostě drobný dáreček, který nezruinuje, ale potěší, vyvolá úsměv na tváři a hezkou vzpomínku.

Zmíněná čokoláda je, dle lékařských výzkumů, nejen mocným afrodiziakem, ale snižuje i hladinu zlého cholesterolu, působí preventivně proti mrtvici, a dokonce zatočí i s vysokým krevním tlakem. O požitku z konzumace není třeba hovořit. Prostě pro čokoládu, pralinky a kvalitní kakao hlasuje deset z deseti šťastných manželek!

Vážný a ustaraný výraz staré plačky žádnou pozitivní reakci v partnerovi nevyvolá. Nenavádíme k přehnanému veselí ani k utajování problémů. Jen chceme upozornit na notoricky známý fakt, proč mnoho mužů končí v náručí o mnoho mladších žen.

Není v tom jen starý dobrý sex, jak by se mohlo na první pohled zdát. Spíš touha po bezstarostnosti a lehkosti mládí! Alespoň takto to tvrdí jedna obsáhlá studie, uskutečněná přímo v místě k tomu nejpovolanějšímu, v Paříži. Jednoduchá otázka Proč? byla položena chronickým nevěrníkům. K nejčastějším odpovědím patřil únik z každodenní šedi, únik od reality (což je dle našeho názoru totéž) a touha zapomenout na všechny problémy a těžkosti.

Pokud se dokážete s partnerem bezstarostně smát a občas hodit všechno za hlavu, nebude muset, ten chudák jeden promiskuitní, hledat bezstarostnou adolescentku a zůstane pěkně doma.

Světe div se, ani tady není řeč o sexu. Mluvíme o každodenních dotycích, které byly ještě před nedávnem samozřejmostí a na které jsme v poslední době už jaksi pozapomněli. Kdy dostal partner něžný polibek na čelo a kdy třeba přátelský šťouchanec do zad? O vytahání za ucho ani nemluvě…

Prostě dotyk, pohlazení, kontakt, sdílená blízkost jen tak, pro daný okamžik. Překvapivá chvilka důvěrnosti.

Blahodárností dotyků se zabývá mnoho lékařských výzkumů a většina se shoduje v příznivých účincích na psychický i fyzický stav. U dětí je tělesný kontakt naprosto zásadní pro jejich vývoj, u dospělých zmírní deprese, migrény a třeba i práh bolestivosti. Prokazatelně urychluje proces hojení a zkracuje dobu nemoci. Vždyť to věděli i v mraveništi, když hladili nemocného Ferdu po čele!

Jdeme trochu proti obecně zmiňovaným radám, aby partneři trávili co nejvíc času při společně provozovaných aktivitách. Nabízí se otázka: Proč? Proč by se měla partnerka podřizovat hyperaktivnímu sportovnímu maniakovi a proč introvertní intelektuál svojí energií nabité zahrádkářce? Nevzbudí společně strávený čas spíš pocit nechuti, vyčerpání či přímo agrese? Nebude jim lépe samotným, spokojeným a natěšeným tomu druhému vyprávět, jak se skvěle měli? Brání jim v tom obecně zažité klišé, že všechno musí podnikat spolu, i kdyby měli samým utrpením vypustit duši.

Místo výzkumu jen prosba o malé zamyšlení: dělá vám radost společně strávená dovolená? Těšíte se na víkend plný rodinných aktivit? Toužíte po chvilce samoty? Kladná odpověď na poslední otázku není hanbou ani potvrzením, že se blíží konec vašeho vztahu. Jen malým upozorněním, že svobodu a volnost potřebuje občas každý!

Na chválu a poděkování se zapomíná obecně. Proč bychom děkovali za samozřejmosti a proč chválit něco či někoho kvůli banalitám? Jenže právě z banálních maličkostí se náš život skládá. Poděkováním vyjadřujeme uznání, respekt a úctu k druhému člověku. A poděkování také mnoho vypoví i o nás samých. O naší slušnosti, všímavosti a pohledu na svět.

Hezký výzkum provedli v poradně pro mezilidské vztahy v Berlíně. Zoufalým rodičům nezvladatelných dětí poradili, aby svá nezvedená, mnohdy již trestně stíhaná dítka alespoň třikrát denně za něco pochválili.

Zdánlivě jednoduchý úkol byl pro rodiče takřka neproveditelný. Nebylo za co ty rozjívence chválit! Nezbývalo než si důvody pro chválu prostě vymyslet. Již po měsíci bylo zlepšení chování naprosto jednoznačně potvrzeno. Chvála byla prostě mocnější než domluvy a výčitky. Stejně může tato metoda zafungovat i mezi partnery. Chválit i za banality je lepší než sto pravdivých negativních argumentů.

Válka Roseových - nezbytná pomůcka pro všechny, kteří chtějí přežít. To vše se skvělými Kathleen Turnerovou, Michaelem Douglasem a Dannym DeVitem.

Manželství po italsku - poučení i pobavení, Sofia Lorenová a Marcello Mastroianni v hlavních rolích.

Pravdivé lži - i umírající vztah se dá zachránit. O tom přesvědčí Arnold Schwarzenegger a Jamie Lee Curtisová.

Smím prosit? - pohádka s tančícím Richardem Gerem, Susan Sarandonovou a Jennifer Lopezovou.