Ženy často zcela nesmyslně potlačují svou ženskost

Tlak na ženu v dnešní společnosti je ohromný, často za to ale nemůže ani tak společnost, jako ona sama. Toužíme být krásné, chytré, perfektní matky, které mají dokonalou rodinu a přitom velmi úspěšnou kariéru.

Jen málokterá z žen si potom zvládne urvat kousek času pro sebe a soustředit se na svou spokojenost. Právě ta se silnou měrou odvíjí i od naší sexuality a zdraví.

„Řada žen, s nimiž se v ordinaci potkávám, si v záplavě povinností vůbec neuvědomuje samu sebe, svou krásu, intimitu, sexualitu. To vše je ale velmi důležité k tomu, aby mohly být spokojené. Sexualita k nám neodmyslitelně patří, přesto ale nejsme vedeny k tomu, abychom si samy sebe užívaly a genitálie vnímaly jako svoji přednost. Pokud mají být ženy vyrovnané, určitě se nesmí stydět za ty části těla, které je definují – intimní partie,“ říká psychoterapeutka Karin Řeháková.

Většina žen se ale stydí byť jen pojmenovat svoje genitálie, natož být na ně nějakým způsobem hrdá.

Podle odborníků se ale není čemu divit. Postoj k pohlavním orgánům se vytváří už od raného dětství. Zatímco všichni chlapci berou svůj penis odmalička běžně několikrát za den do ruky kvůli močení, malá děvčata se mohou tvářit, jako by jejich genitál neexistoval. Nechtějí-li, nemusí se ho vůbec přímo dotknout. Navíc některé maminky svým dcerám vše ještě komplikují větami typu: "Tam si nesahej, to slušné holčičky nedělají."

V pubertě pak takřka všichni chlapci pod tlakem prudce narůstající sexuální potřeby začnou onanovat a bez problémů dosahovat orgasmu. Mnohé dívky se však v této době teprve dozvídají, že jsou majitelkami vaginy a dozvídají se to zdaleka ne ideálním způsobem, prostřednictvím informací o menstruaci. Nebývají to informace pozitivně laděné, protože menstruační krvácení je stále naprosto nesmyslně v mysli mnoha lidí spojováno s nečistotou.

Vagina je přitom základem ženství, zázraku zrození, ale i zdraví ženy. Měla by být proto přijímána s hrdostí a láskou, jelikož tehdy porozumíme svému tělu se všemi jeho potřebami a projevy.

Podle sexuoložky Hanky Fifkové je tím nejjednodušším způsobem se se svým genitálem skamarádit. Vnímat vaginu otevřeně a především ji poznat. A pojmenovat. Vybrat nějaké jméno, které nevzbuzuje negativní pocity. Ještě relativně dobře dopadá v tomto směru klitoris (poštěváček) - asi proto, že je na povrchu.

Důležitou roli jistě hraje i to, že pro většinu mladých žen, které se naučí v pubertě masturbovat, je klitoris nezastupitelným zdrojem vzrušení a dosahování orgasmu.

Na vaginu se v této souvislosti trochu zapomíná, a to je velká škoda. Ona za to nemůže - není vidět a neumí se tolik hlásit o pozornost. Nicméně ženy, které se naučí využívat citlivost v pochvě a vaginální stimulaci kombinovat s drážděním klitorisu, získají odměnu v podobě intenzivního a naplňujícího orgasmu.

V tomto duchu proběhla i nedávná kampaň značky Idelyn Beliema #FindTheName, která vyzývala ženy, aby se svěřily se svým pojmenováním vlastní vaginy. Na základě hlasování více jak pěti tisíc žen pak následně autoři kampaně sestavili žebříček nejoblíbenějších pojmenování.

„Kampaň ukázala, jak hezky o sobě ženy umí smýšlet, když na to přijde řeč. Pokud se budou inspirovat i ostatní, bude to jedině dobře. Třeba Lotosový květ, Studánka, Puklinka, Růžička, proč ne. Důležité je to, aby se ženy naučily být pyšné na svou ženskost a užívaly si svou sexualitu,“ dodává psychoterapeutka Řeháková.