Za každou láskou hledejte hormonální bouři

K jeho vyplavování dochází během intenzívního fyzického kontaktu, při stimulaci prsních dvorců a bradavek, při stimulaci sliznic pohlavních orgánů, během orgasmu či v průběhu porodu.

„Studie amerických vědců ukázaly, že ženy žijící ve spokojeném partnerském vztahu mají více oxytocinu než ženy žijící singl nebo žijící ve svazku neharmonickém. Je to tím, že spokojené dvojice se více věnují milostným aktivitám a v návaznosti na to u nich díky oxytocinu dochází i k posílení důvěry a sounáležitosti. Jde vlastně o uzavřené kolečko, kde milostné aktivity podporují pozitivní vztahy dvojice, které vedou zpět k milostným aktivitám,“ popisuje psycholožka a sexuoložka docentka Laura Janáčková z Institutu partnerských vztahů.

Oxytocin je také nazýván hormonem věrnosti. Studie provedené na pouštních hraboších ukázaly, že podávání hormonu může z polygamního druhu „udělat“ jedince monogamního, pečujícího o jednu samičku a jeden vrh mláďat. Podobné úvahy se objevují i v souvislosti s lidmi. Jak by však toto mohlo fungovat v praxi, je velkou otázkou.

„Fakt, že by oxytocin mohl pomoci po nějakou dobu udržet pozornost nevěrníka pouze k jedné ženě, se skutečně nabízí, tento faktor je znám, otázkou ale zůstává, kam by aplikace hormonu záletníka nasměrovala.

Pokud by nevěrný muž dostal dávku oxytocinu, mohlo by se lehce stát, že by svou pozornost namísto manželky obrátil ke své milence. Posílení věrnosti by tak hormon zajistil ovšem nejspíš jiným směrem, než by si manželka přála,“ usmívá se Laura Janáčková.

Oxytocin je i tím, co dokáže z ženy a muže udělat milující rodiče. V době těhotenství a porodu dochází u matky a v menší míře i u otce k produkci vyššího množství oxytocinu. Z pohledu evoluce jde o způsob, jakým příroda zajistila, aby rodiče měli o své dítě zájem a věnovali mu patřičnou péči po dobu, kdy je jejich potomek nesamostatný.

„Některé studie uvádějí, že oxytocin je nejen tím, co pomáhá vytvářet vztah mezi dítětem a jeho matkou, a následně i otcem, ale že dítěti v prvních okamžicích života usnadní orientaci při hledání zdroje potravy, tedy prsou matky. Vůně oxytocinu, kterou novorozenec cítí z prsních dvorců a mléka matky,“ dodává Laura Janáčková.

Ve vytváření rodičovských rolí ale nehraje významnou roli pouze oxytocin, svou úlohu má i hormon prolaktin. Tento hormon patří do skupiny stresových hormonů a k jeho vyplavování dochází u zdravých lidí v noci a po vypjaté stresové situaci.

Přestože v oblasti gynekologie a porodnictví je tento hormon znám poměrně dobře, jeho působení na lidskou psychiku je zatím odhaleno jen z části.

„Role prolaktinu je spojována především s umožněním nástupu laktace ženy po porodu. Jeho úloha je však mnohem větší. Prolaktin je tím, co oxytocinu pomáhá v posílení rodičovských vztahů,“ popisuje Laura Janáčková.

Pokud oxytocin má schopnost budit v lidech lásku a vášeň, tak prolaktin je hormonem snažícím se o to, aby všechny city byly nasměrovány k narozenému potomkovi. „Pokud žena začne kojit, stimulace prsních dvorců ústy dítěte stimuluje produkci prolaktinu a nástup laktace," vysvětluje psycholožka.

"Vedle toho ale prolaktin způsobí i další změnu. Žena se zklidní, mírně se u ní zvýší únava a její pozornost se zaměří pouze na dítě. Je to tím, že úkolem prolaktinu je zajistit dítěti co nejvíce péče matky. Únava zamezí tomu, aby matka chtěla kojení předčasně ukončit a chtěla se jít věnovat jiné aktivitě,“ dodává Laura Janáčková.

Signál k ukončení kojení tak nepřijde od kojící ženy vlivem toho, že by ona svou pozornost obrátila jiným směrem, ale od dítěte, které je syté a přestane sát. S ukončením kojení se postupně sníží i hladina prolaktinu a žena se může odpoutat od dítěte. S každým kojením se však toto opakuje, k ustálení hladiny prolaktinu na normální hodnoty dojde až v období, kdy dítě začne přijímat i jinou stravu než jen mateřské mléko.

„V tento okamžik je už dítě odrostlejší a potřebuje méně péče než novorozenec,“ popisuje Laura Janáčková.

Tím ale úloha prolaktinu nekončí. Ke zvýšenému množství prolaktinu nedochází jen u žen, ale i u mužů. Pokud se tak stane v běžném životě, může tato hormonální porucha kromě jiného u muže způsobit i nezájem o sex. A právě to je cílem zvýšené produkce prolaktinu u novopečených rodičů.

„Sníženým zájmem o sex totiž příroda reguluje možnost dalšího početí. Pokud má dvojice pouze jedno mládě, je veškerá jejich pozornost zaměřena pouze na ně. Pokud by v krátké době dvojice měla více potomků, musela by být jejich péče dělena na více stran. Tím by mohlo dojít k tomu, že by se jednomu z potomků nedostávalo dost péče, a potomek by tak byl ohrožen na životě,“ dodává Laura Janáčková.

Přestože role hormonů má v lidském životě zásadní význam, v běžném životě o jejich působení nemáme ani ponětí.

„Hormon oxytocin je tvořen v hypothalamu, odkud je vyplavován do krve. V běžném životě, přestože k navýšení jeho hladiny dochází při sexuálních aktivitách a je součástí procesů doprovázejících orgasmus, jeho působení příliš nevnímáme. Jeho hlavní funkce je spojována především s porodem a nástupem děložních kontrakcí vedoucích k porození dítěte."

"V některých případech je u žen s nedostatečnou činností děložních svalů během porodu nitrožilně aplikován synteticky vyrobený oxytocin, jehož úlohou je právě posílení děložních kontrakcí a urychlení pomalu postupujícího porodu,“ popisuje profesor MUDr. Pavel Calda, gynekolog a porodník ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

K léčebným účelům se oxytocin zkouší ve formě nosního spreje aplikovat u lidí s diagnózou autismu. V těchto případech má oxytocin být tím, co pomůže nemocnému s navazováním kontaktů a sociálních vazeb, které má vlivem poruchy narušeny.

S reprodukcí je spojen i stresový hormon prolaktin. „O množství produkovaného prolaktinu se u žen většinou začneme zajímat v okamžiku, kdy žena chce otěhotnět a nedaří se jí to. Zvýšená hladina prolaktinu totiž brání dozrávání vajíček ve vaječnících, a pokud nedochází k dozrávání vajíček, žena nemá možnost otěhotnět. Smyslem léčby je tak snížení produkce hormonu prolaktinu, které umožní nástup ovulace,“ popisuje doktor Calda.

Tam kde je nadbytek, může být i nedostatek. Pokud se tak ale stane u prolaktinu, nejde o žádný závažný zdravotní problém. „Snížená hladina prolaktinu ženě nijak nebrání v otěhotnění, donošení plodu ani není faktorem negativně zasahujícím do průběhu porodu. Na nedostatek prolaktinu se většinou ani nepřijde, snad jen v okamžiku, kdy má žena potíže s nástupem laktace, je možné o tomto uvažovat,“ dodává lékař.