Článek
Zlidovělá sexuologická píseň ty úchylky mapuje zcela zřetelně: Oblékám si ženské prádlo spodní, onanuji v posteli i pod ní. A když vyjdu do ulic, pod kabátem nemám nic. Já jsem totiž sexuálně deviovanej…
Tady máte zřetelný popis transvestitismu, neobvyklé formy masturbace a exhibicionismu. To jsou skutečné sexuální úchylky neboli deviace. I když s exhibicionismem to nemusí být vždycky zcela jasné.
Vymlouvají se, že se potřebovali vymočit
Téměř všichni exhibicionisté, které soudní znalec vyšetřoval pro spáchání mravnostního deliktu, se vymlouvali, že netoužili předvádět ženám svá přirození. Prostě se opili a potřebovali se vymočit. A ta hysterka v parku, která šla jako naschvál kolem, začala ječet jako siréna. „Přijeli policajti, a už jsem se v tom vezl,“ tvrdí obvykle.
Obviněný bohužel nemířil do křoví, ale přímo proti ženě. Normální muž to neudělá ani v hlubokém opilství. Močí ke zdi nebo ke stromu. Nanejvýš proudem moči honí broučka lezoucího po zemi. Nebo v zimě vyčurá svůj monogram do sněhu.
Žena, na rozdíl od muže, močí čelně do přírody, aby viděla, zda se neblíží nebezpečí. O ženském pocitu méněcennosti, který údajně vyvolává močení vsedě, jsem už psal. Z něj pramení i nesmyslné spory o záchodové prkénko zvednuté nebo spuštěné muži. To zvednuté prý demonstruje mužskou nadřazenost. Jde samozřejmě o hloupost.
Herec Bolek Polívka trefně poukazuje na výhodnější situaci žen. Zatímco muž se musí jednoznačně rozhodnout, jestli jde na velkou, nebo na malou, žena si sedne a uvidí se.
Hra kdo dál a kdo víc
V mužské společnosti není společné močení žádnou úchylkou. Muži se při této činnosti setkávají zpravidla před hospodou. Pánové tu pak mohou hrát hru: kdo víc nebo kdo dál. Účastníci se většinou řídí krásným latinským příslovím Si amicus tuus mingit, minga, seu mingere finga! Tedy: Močí-li tvůj přítel, moč také, nebo močení alespoň předstírej.
Jeden z největších znalců urologické problematiky, nedávno zesnulý primář František Křivák, uvádí svá pojednání známým citátem: Ukaž mi, jak močíš, a já ti řeknu, jaký jsi.
Moč opilých panen prý zajišťovala v Indii bohatší úrodu polí. Opilí námořníci zas čurali na delfíny, kteří se díky tomu stávali krotkými, přítulnými a zábavnými. Mongolové přidávali velbloudí moč do alkoholických nápojů, což jim prý pomáhalo k pevnějšímu zdraví a sexuální zdatnosti.
A před několika lety i jeden český diplomat propagoval léčebné pití moči. Dokonce o tomto nesmyslném a nechutném tématu vydal velice prodávanou brožuru. Bez ohledu na to, že uvedená léčebná metoda zavání docela nefalšovaným středověkem.
