Neobvyklé velikonoční tradice ve světě

Řekové preferují jednu konkrétní barvu při malování kraslic. Všechna vejce jsou na Zelený čtvrtek nabarvena červeně, připomínají prolití Ježíšovy krve. Když takovému vejci následně požehná kněz na Velikonoční neděli, zůstane čerstvé po celý rok.

Velikonoční oslavy zde trvají dva týdny. O Svatém týdnu (Semana Santa – od Květné neděle až po Bílou sobotu) si Mexičané připomínají poslední dny Kristova života. Navazující oslavy Pascua (od Velikonoční neděle až do následující soboty) vzpomínají na jeho zmrtvýchvstání.

Hranými scénkami Pašijových her vyobrazují klíčové momenty obou týdnů. Stát se hercem při těchto oslavách se považuje za velkou čest. V některých regionech si kajícní lidé způsobují bolest bičováním či přenášením velmi těžkých předmětů. Na náměstích se také věší a pálí podobizny Jidáše.

Podobně jako v Česku muži chodí vyšupat ženy pomlázkou, Maďaři mají recept, jak zajistit ženám zdraví a plodnost. Spočívá v jejich pokropení, sprška vody či trocha parfému postačí. I když někde na dívky chlapci rovnou převrhnou celé vědro s vodou.

Sváteční pohodu Norové nastolují čtením knih. Tradice však velí, že půjde o detektivky. Výraz påskekrims v sobě nese Velikonoce a zločin. Krátce před těmito svátky tak míří na pulty knihkupců spousta nových krváků. Kriminalita vévodí během Velikonoc i televiznímu programu.

Finské děti se na Velikonoce strojí jako čarodějnice a prosí o čokoládová vajíčka. Země tisíců jezer zapojuje také oheň, na Velikonoční neděli jsou časté táboráky. Ty mají obyvatele chránit před čarodějnicemi, které v těch dnech na svých košťatech krouží po okolí.

V obchodech narazíte na hromadu čokoládových bandikutů. Jde o místního ohroženého vačnatce, jehož hopkání připomíná pohyb králíka. Část peněz z prodeje čokolád míří na záchranu těchto tvorů. Králíci se zde netěší oblibě, poškozují úrodu.

Ještě rázněji proti králíkům zavlečeným z Evropy zakročili na Novém Zélandu. V regionu Otago na jihovýchodě země se pravidelně koná Velký hon na Velikonočního zajíčka. Stovky uchazečů se organizují do týmů, v každém smí být až dvanáct střelců. Mnohdy se zapojují celé rodiny včetně dětí.

Čtyři nejlepší týmy z předchozího roku mají své místo jisté, další se vybírají v losování. Stejnou cestou dostane každý tým přidělené své území, které má za 24 hodin honu zbavit králičí populace. Rekord této oblíbené společenské události činí přes 23 tisíc zabitých králíků. Tak úspěšný byl hon v roce 2010.

Nachází se v jihovýchodní Asii těsně pod rovníkem. V tamních podmínkách by se čokoládová vajíčka rychle roztekla. Zatímco jsou na Velikonoční neděli věřící v kostele, před ním „vyroste“ Velikonoční strom. Na něm visí větvičky tabáku a krabičky cigaret. Po konci mše si všichni společně zapálí.