Článek
Mazanec dodnes nese punc obřadního velikonočního pečiva. Ještě před pečením se do něj tradičně vykrajuje znamení kříže, které má nejen symbolický význam, ale má také důležitou funkci při pečení. Otvor totiž umožňuje páře z těsta unikat, křížek také umožňuje lepší kynutí.
Jedná se o nejstarší doložený velikonoční pokrm u nás. První zmínky o něm sahají až do 15. století. Tradičně se s přípravou začíná na Bílou sobotu, aby na Velikonoční neděli byl již hotov.
Hospodyňky v neděli ráno chodily do kostela pro posvěcení. Proto se pečivu zpočátku říkalo svěceník, z čehož vznikl i dnešní mazanec.
POČET: 4 kusy po cca 600 g
INGREDIENCE
Na těsto
- 600 g hladké mouky
- 400 g hrubé mouky
- 250 g másla
- 200 g cukru krystal
- 70 g cukru moučka
- 60 g droždí
- 3 vejce
- 400 ml mléka
- špetka soli
- 7 g citronové kůry
- 100 g rozinek
- 30 g mandlových plátků
Na dozdobení
- 1 vejce
- 100 g mandlových plátků
POSTUP:
- Droždí smíchejte s vlažným mlékem.
- Do mléka postupně přidejte všechny zbývající suroviny.
- Směs hněťte (na pomalý stupeň) přibližně 20 minut, dokud nevznikne vláčné těsto.
- Těsto nechejte kynout v chladu 4 až 8 hodin (dle teploty v lednici). Během kynutí těsto několikrát obraťte.
- Těsto si rozdělte na 4 kusy po cca 600 gramech.
- Z jednotlivých kusů uválejte koule, které následně „splácněte” nožem.
- Nahoře vyřízněte kříž, pomažte vejcem a posypte mandlovými plátky.
- Pečte v troubě 50 minut, nejprve na 200 stupňů, následně dopékejte na 150 stupňů.
Po okrajích se pak mazanec často zdobí řetízkem mandlí, který symbolizuje Kristovu trnovou korunu. Běžné je i zapíchnout do středu mazance malou větvičku.
První dochované recepty na mazanec pocházejí z 16. století. V dřívějších dobách hospodyňky více šetřily cukrem, který býval stejně jako smetana vzácností. Vznikaly tak i varianty bez cukru. Dříve se také do mazanců přidávalo koření jako šafrán či hřebíček.
Na východní Moravě a ve Slezsku se do těchto bochníčků často zapéká i uzené maso.
