Robert De Niro: Zažil jsem toho hodně, ale měsíce s covidem-19 jsou snad nejhorší

„Myslím, že by to mohlo fungovat, aspoň my jsme se při jejím natáčení nasmáli víc než dost, a navíc rozbroje mezi vnoučaty a prarodiči jsou vděčné téma, o tom bych mohl sám dlouze vyprávět,“ říká ke své nové roli legenda amerického filmu, jinak šestinásobný otec a čtyřnásobný dědeček.

Jediné, co mu kazí radost z nové komedie, je situace kolem koronaviru. „Zažil jsem toho už hodně, ale měsíce s covidem-19 jsou snad nejhorší. Připadám si jako v Shakespearově tragédii nebo ve sci-fi filmu, je to ale bohužel realita. Celá situace je zoufalá, děsí mě. New York je jako město duchů. Jediný, kdo se tu snaží, je newyorský guvernér Andrew Cuomo,“ nechal se slyšet nedávno.

V populárním televizním pořadu Late night show prohlásil, že by si dokonce Cuoma rád zahrál v nějakém filmu o této epidemii.

„Obdivuji ho. Přinejmenším tu máme osobu, která je velmi schopná, dělá skvělou práci, dělá to, co by měl dělat prezident. Ten ale myslí jen na to, aby byl znovu zvolen, a zdá se, že je mu jedno, kolik lidí umře,“ dodal nekompromisně.

Jeho samotného koronakrize zasáhla nejen jako herce, ale i coby veleúspěšného byznysmena. Restaurace a hotelové řetězce Nobu a The Greenwich Hotel, které vlastní, utrpěly za poslední měsíce obrovské ztráty a zhatily se i jeho tvůrčí plány.

Ještě loni Robert De Niro plánoval v New Yorku vybudovat unikátní filmové studio za miliony dolarů. Výstavba moderního komplexu, který měl vyrůst v newyorské čtvrti Queens, měla začít letos. Sešlo z toho.

Vraťme se ale ke komedii Děda, postrach rodiny, kterou se mohou nyní v českých kinech pobavit děti i se svými rodiči. V tomto žánru Robert není žádný nováček.

„Dobré komedie mám prostě rád a hrál jsem je s přestávkami celá léta. Mám snad i patřičný smysl pro humor, rád si dělám legraci i ze sebe,“ vysvětluje s tím, že snímek dobrou zábavu bezesporu nabízí.

„Výhodou rodinné komedie je, jak už jsem řekl, že mohu čerpat z vlastních zkušeností. Je hlubokou sondou do lidských vztahů, navíc v ní mohu popustit uzdu své fantazii a dělat to, co bych si nemohl dovolit v dramatických situacích. V komedii mohou být naopak právě dramatické momenty ty nejsměšnější,“ míní.

Na jeho komediální talent pějí ódy další slavní herci. Al Pacino, se kterým během společné kariéry natočil několik nezapomenutelných filmů včetně Irčana (2019), řekl:

„Bob udělal něco pro mnohé herce zcela nemyslitelného, když se po tragických rolích pustil do komedie. Dnes už je celá generace diváků, která ho považuje výhradně za komediálního herce, což je fantastické. Jeho talent prostě nemá hranic.“

Přesto je těžké nespojovat Roberta De Nira i s brutálními vrahy a psychicky narušenými postavami, jež ho proslavily a jež představoval v době svého hereckého vrcholu, ať už to byl v Kmotrovi Vito Corleone, Travis Bickle v Taxikáři, Al Capone v Neúplatných, či další gangster Jimmy Conway v Mafiánech, Jake LaMotta v Zuřícím býkovi a Max Cady v Mysu hrůzy.

„Je pravda, že postavy, které jsem hrál, byly až na výjimky záporné. Ale ať už to byli mafiáni, lupiči, podvodníci, darebáci, nebo úchylové, šlo o reálné postavy, a proto i ty bylo a je třeba ve filmu ukazovat. V tomhle věku jsou pro mě ale komedianti mnohem příjemnější,“ tvrdí.

Robertovi rodiče byli známí malíři. Odmalička však žil jen s matkou. Otec brzy po jeho narození přestal skrývat, že je homosexuál, a od rodiny odešel - se synem se ale později pravidelně vídal.

I když se o De Nirovi píše jako o italsko-americkém herci, Ital je jen ze čtvrtiny. Jeho otec Robert byl napůl Ir a napůl Ital, matka Virginia měla francouzské, holandské a německé předky.

On sám měl však nejraději italského dědečka z otcovy strany a říká, že jeho italské já mu je nejbližší. Miluje ale i rodný New York. Po své domovské čtvrti Tribeca pokřtil jak svou filmovou společnost, kterou zde v polovině devadesátých let založil, tak i - dnes už vyhlášený - filmový festival.

Vášni pro herectví propadl už v deseti letech, kdy v místním divadle dostal roli bojácného lva v Čaroději ze země Oz.

Tehdy prohlásil, že bude hercem, ovšem nikdo mu nevěřil až do chvíle, kdy v sedmnácti kvůli svému snu zanechal střední školy a odešel k divadelní společnosti.

Na jevišti se objevil jako dvacetiletý, dalších šest let pak trvalo, než prorazil na filmové plátno. Tuhle část kariéry zahájil v roce 1969 komedií The Wedding Party.

Osudové pro něj bylo setkání s Martinem Scorsesem - v roce 1973 ho obsadil v dramatu Špinavé ulice. Pouhý rok nato De Niro ztvárnil mladého Vita Corleoneho v Kmotrovi. Za bravurní výkon získal v jednatřiceti prvního Oscara.

Se Scorsesem se později sešli při práci na snímcích Taxikář, New York, New York, Zuřící býk (díky němu se v roce 1980 mohl pochlubit druhým Oscarem), Král komedie, Mafiáni, Mys hrůzy a Casino.

Ještě vloni si ve Scorsesově režii s chutí zahrál nájemného zabijáka Franka Sheerana v Irčanovi a chystá se s ním a se svým oblíbencem Leonardem DiCapriem na další společný projekt Killers of the Flower Moon.

Sám sice zatím režíroval jen dva filmy (Kauza CIA a Příběh z Bronxu), ale s režií nekončí. Umí při ní vynikajícím způsobem zúročit své herecké zkušenosti:

„Když například režíruji velkou dramatickou scénu, část mého já říká: díky bohu, že už to nemusím dělat sám. Po těch více než sto filmech ale moc dobře vím, jaké to je. Je například půlnoc, mrzne, vy jste polonahý, polomrtvý, a přesto ze sebe musíte dostat maximum. Jako režisér tedy tolik nemrznu, ale zase musím právě v takové situaci přimět herce k tomu, aby podali ten nejpřesvědčivější výkon. Velké štěstí mám v tom, že mi věří,“ přiznává.

Od samých začátků byl De Nirovým vzorem Marlon Brando. Stejně jako on si velice pečlivě hlídá soukromí, řídí se zásadou, že jeho osobní život nemá nic společného s jeho rolemi.

„Velice záhy jsem se musel rozhodnout, jestli chci být hercem, nebo známou osobností. Hodně mi pomohlo i to, že jsem se sám nikdy za fascinujícího člověka nepovažoval.“ Diváci v něm tak vidí především seriózního umělce, který ctí svou profesi.

Snad jediné, co mu prý nejde, je tanec. Tvrdí to jeho mladá kolegyně ze známé fantasy Hvězdný prach Claire Danesová. „Okouzlil mě svým herectvím, ale při tanci mi pořád šlapal na nohy. To je ale v pořádku. Je to přece Robert De Niro a ten si to může dovolit.“