Článek
„Malá dávka čistého nikotinu stimuluje činnost mozku,“ říká doc. MUDr. Eva Králíková CSc. z Centra pro závislé na tabáku v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. „Větší ho naopak tlumí.“
To ale mluvíme o čistém nikotinu. V kouři cigaret jsou zhruba 4000 dalších látek. Kromě jiného také kysličník uhelnatý. Co dokáže udělat s lidským organismem, názorně ukazují případy, kdy lidé mají v bytě špatně odvětranou karmu. Pokud tato látka dosáhne v uzavřené místnosti určité koncentrace, ztratí vědomí a mohou zemřít.
U cigaret takové riziko nehrozí, ale i u nich platí, že se kysličník uhelnatý váže na červené krvinky snáz než kyslík. Znamená to horší zásobení našeho mozku a vůbec organismu právě kyslíkem. Reakce je jasná: větší únava a horší výkonnost. Výzkumy ukázaly, že se zhoršuje hlavně schopnost řidiče vnímat jízdu a soustředit se na ni. To prý nutí kuřáka, aby si zapaloval další cigarety. Útlum tím však nezažene, naopak ho prohloubí.
Mýtus cigarety na povzbuzení zpochybněn
Dopravní psychologové nabourali mýtus jednoho cigárka na povzbuzení také vlastním výzkumem. Zjistili totiž, že vykouření jediné cigarety zúží zorný úhel a zhorší adaptaci očí. Navíc znesnadňuje rozlišování barev. A to všechno až o 20 procent.
Docentka Králíková upozorňuje i na další negativní efekt kouření: přispívá ke stahování cév a tedy k horšímu oběhu krve i prokrvení mozku. Pozornost řidiče rozptyluje také manipulace s cigaretou. Nejrizikovějším okamžikem bývá samotné zapalování cigarety za jízdy. Řidiče může světlo sirky nebo zapalovače v různé míře oslnit.
Třikrát častěji bourají
Podle dopravních psychologů mají kuřáci třikrát víc nehod než nekuřáci. Kromě už uvedených skutečností k tomu přispívá i manipulace s cigaretou a kouření za jízdy. Odvádějí totiž pozornost od řízení a prodlužují reakci řidičů na neočekávané situace. Podle výzkumu o 30 až 70 %.
Ale hlavně kouření za jízdy snižuje schopnost předvídat rizikové situace a reagovat na ně s předstihem. To jsou totiž vlastnosti typické pro řidiče, kteří dokázali ujet statisíce kilometrů bez dopravní nehody.
Obzvlášť nebezpečné mohou být situace, kdy kuřákovi spadne žhavý popel třeba do klína. Zpravodajské agentury přinesly zprávu o tragické nehodě, ke které došlo nedaleko Toulouse. Mladíkovi spadl kus oharku do rozepnutého poklopce u kalhot. Jak se snažil vytřepat ho ven, zareagoval pozdě na převedení dálničního pruhu do protisměru a naboural čelně do kamiónu. Namístě zemřel.
Nejrizikovější, pokud jde o rozptylování pozornosti, je telefonování za volantem. A hned po něm právě kouření. „Dopravní předpisy, které platily za první republiky, ho při řízení vozu zakazovaly,“ říká doktorka Králíková. „Jejich tvůrci ho považovali za zbytečné riziko zvyšující pravděpodobnost dopravní nehody. A to i při tehdejším silničním provozu, který se s hustotou toho dnešního nedá vůbec srovnat.“
Impulzivní cvoci, kteří víc riskují
Velice zajímavý výzkum udělali psychologové z amerického San Franciska. Testovali 205 kuřáků, kterým bylo méně než 21 let a už měli za sebou dopravní nehodu. Srovnávali pak jejich reakce s reakcemi stejně starých nekuřáků jezdících bez nehod. Zjistili, že jejich chování výrazně ovlivňuje impulzívní jednání, citová nevyrovnanost, podrážděnost, podléhání emocím i náladám a horší schopnost sebeovládání.
Tito kuřáci přiznávali, že si v autě zapálí, i když v něm jedou s nekuřáky. A podobně bezohledně se často chovali také na silnici. Výzkum rovněž potvrdil to, co vyplynulo z jiných studií: mezi kuřáky se vyskytuje vyšší počet lidí, kteří mají sklon k emotivnímu a často riskantnímu chování, ale také k porušování různých společenských norem.
Řešení těch chytřejších
Bylo by ale velkým zjednodušením prohlásit všechny kuřáky za impulzívní agresívní cvoky. Ti přemýšlivější a rozumnější dokážou přizpůsobit způsob své jízdy, třeba zrovna na dovolenou v Chorvatsku, své závislosti. Když dostanou chuť na cigaretu, zastaví, zakouří si, ale také se při tom projdou, protáhnou nebo si i zacvičí. Klidně to může být i častěji, než doporučované dvě hodiny nebo každých 200 kilometrů.
Tito lidé snadno pochopí i to, že by měli důsledněji než nekuřáci dodržovat doporučení dopravních psychologů na cesty:
- Nejezdit bez rezervy, která jim umožní včas zareagovat.
- Nevrhat se bezhlavě do ošemetných situací a zbytečně neriskovat.
- Pít hodně balené neslazené vody a jíst lehká jídla, to znamená především ovoce a zeleninu.
- A pokud potřebují doping, neměli by spoléhat na cigárko.
Mozek má velké nároky na prokrvení, respektive na kyslík a cukry. Kyslík mu dodáme proběhnutím a intenzívnějším dýcháním. Cukry prostřednictvím ovoce, medu nebo bonbónu s hroznovým cukrem. Když „dopovat“, tak racionálně.
Auto jako plynová komora
Se šokujícím zjištěním přišel Douglas Nobel, expert z British Medical Association. Podle něj člověk, který kouří v autě, vystavuje sebe i spolujezdce až 27krát vyšší koncentraci škodlivých látek, než kdyby kouřil doma.
Jejich množství představuje pro naše zdraví vysoké riziko ohrožení. Odborníci hovoří s určitou nadsázkou o tom, že je mnohem horší, než kdybychom se nadýchali zplodin, které obsahuje kouř z výfuku.
Za naprosto bezohledné až hazardní pak označují kouření ve voze, ve kterém sedí těhotná žena nebo dítě. Dým z cigarety vzniká hlavně z nedokonalého spalování. Obsahuje proto víc škodlivin než kolik jich vdechuje samotný kuřák.
V autě se vše zhoršuje vysokým soustředěním těchto látek v uzavřeném prostoru. Vše, co víme o zhoubných účincích pasivního kouření v místnostech a uzavřených prostorách, platí ve zvýšené míře i pro auto.
