Co všechno umí testosteron

„Hladina hormonu u mužů začne klesat zhruba od třiceti roků, přibližně o jedno procento ročně,“ říká Prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc., z Endokrinologického ústavu v Praze.

Její sestup tedy nebývá tak náhlý jako v případě ženských pohlavních hormonů v období klimakteria, kdy vyhasíná činnost vaječníků. Spousta mužů ve věku nad 55 let však tento pokles výrazně pociťuje.

Testosteron totiž ovlivňuje řadu tělesných i psychických pochodů. Zvyšuje například nárůst svalové hmoty, tedy i sílu svalů a zrychluje jejich regeneraci. Proto se jeho užívání například ve sportu považuje za nedovolený doping.

Má vliv rovněž na vývoj mozku, chování a vůbec psychiku. Stimuluje u mužů jejich bojovnost, odvahu, chuť riskovat a řadu dalších mužských vlastností, ale někdy také agresivitu.

Není prý náhodou, že ho v omezené míře užívají i některé top manažerky, aby snáz čelily agresivnímu mužskému prostředí. I když riskují, že se jim zvětší ochlupení, objeví akné a budou mít nepravidelnou menstruaci, případně hlubší hlas. Také se u nich může snížit schopnost empatie, tedy vcítění se do jiných lidí.

Hormon významně působí rovněž na centrální nervovou soustavu a poznávací funkce. Některým pánům se při jeho poklesu zhorší paměť, schopnost soustředit se, vstřebat informace, analyzovat je, orientovat se lépe v prostoru atd. U některých se objeví i ublížené reakce, depresivní stavy nebo jiné psychické problémy, případně poruchy spánku.

„Proto po léčbě většina z nich ožije a mají daleko častěji pocit životní pohody,“ říká profesor Stárka.

Pokles testosteronu negativně ovlivňuje i další věci. Například hladinu krevního cukru, která má sklon stoupnout, podobně jako citlivost tkání na inzulín, která může naopak klesnout. Tím se snadno zvýší riziko, že u muže propukne cukrovka 2. typu.

Dalším nepříznivým důsledkem nízké hladiny testosteronu je ukládání tuku na břichu a uvnitř břicha. „Považujeme ho za jeden z významných rizikových faktorů pro vznik infarktu a dalších kardiovaskulárních chorob,“ vysvětluje profesor Stárka. „Zvyšuje u postižených pacientů riziko úmrtí, a to až dvojnásobně.“

S věkem se u mužů snižuje výkonnost svalů a ubývá jejich hmota. Nedostatek testosteronu tyto problémy ještě prohloubí. A s nimi i nebezpečí osteoporózy, tedy řídnutí kostí. Naopak normalizace jeho hladiny obvykle dokáže stav svalů i kostí zlepšit. Ale ne sama o sobě.

Je potřeba, aby pacient dbal i na dostatek pohybu a hlídal si jídelníček, ve kterém musí být víc bílkovin než sacharidů, ale také dostatek vápníku. Organismus má pak z čeho obnovovat a posilovat svaly stejně jako kosti.

Testosteron ovlivňuje chuť na sex a požitek z něj. A to jak mužů, tak u žen (v jejich organismu, ve kterém se vyskytuje v omezené míře, se přeměňuje na ženské hormony). U pánů působí také na správný vývoj spermií a na jejich schopnost oplodnit ženu.

„Má však vliv i na výběr životního partnera, ale zároveň i na počet sexuálních partnerů, které měl za život,“ říká profesor. „Ten obvykle roste úměrně s množstvím testosteronu v organismu.“

Jeho správná hladina se však určuje obtížněji než třeba u cholesterolu, u kterého je to celkem jasné. Pacient totiž může mít relativně nižší hladinu celkového testosteronu, ale jeho organismus umí dobře hospodařit s volným testosteronem v krvi. Díky tomu žádné výrazné potíže nepociťuje.

Možná je i opačná varianta. Lékaři změří muži relativně vysoký celkový mužský hormon, ovšem nízkou hladinu toho volného, takže vzniká jeho skrytý deficit. Je proto jasné, že ho musí u každého pacienta posuzovat do určité míry individuálně. A individuální bývají také reakce jednotlivých mužů na jeho nedostatek.

Jeden může ztratit zájem o sex úplně, u druhého se jen sníží jeho sexuální výkonnost, třetí potřebuje jenom delší a intenzívnější dráždění. Něco podobného platí třeba pro orgasmus. U někoho bývá slabší, u jiného naopak silnější, díky intenzívnější stimulaci.

Testosteronová léčba se před léty stala velkou módou a spousta pacientů v ní viděla jakýsi zázračný elixír mládí. Jenže nadšení pak vystřídalo vystřízlivění. Tato léčba začala být podezřelá, že paradoxně zvyšuje riziko nemocí srdce, cév a prostaty. Ale také nebezpečí vzniku obezity nebo cukrovky.

Důvěra v léčbu klesla. Proto se v rámci mezinárodního kongresu v Praze sešlo osmnáct expertů z deseti států a posoudilo dostupné údaje i studie. Znovu potvrdili její přínos, ale také to, že se zmíněná podezření neprokázala. Počet mužů, kteří ji využívají, začal opět stoupat. Je to dané i tím, že populace ve vyspělých zemích stárnou, respektive se dožívají stále vyššího průměrného věku.

Hladina testosteronu v mužské populaci stále zvolna klesá. Proč tomu tak je, odborníci přesně nevědí. Je to zřejmě dané stresem, naším nezdravým způsobem života nebo i dalšími důvody. To zatím není úplně jasné.

Jednou z hypotéz je například to, že příliš mnoho testosteronu není ideální pro život v moderních společnostech, ve kterých bývá výhodnější sociální obratnost než agresivita a síla. Ty mohou různé situace spíš zkomplikovat než vyřešit.

O tom, že naše emoce ovlivňují hladinu tohoto hormonu v těle, svědčí výzkumy. „Zjistily například, že tenistovi, který vyhraje nad svým soupeřem, stoupne,“ říká profesor. „A to tím výrazněji, čím větší to byla bitva a čím je vítězství cennější. U poraženého naopak logicky klesne.“ Stejně tak vzroste u muže, kterého zaujme neznámá žena, a tento nárůst je úměrný intenzitě jeho zájmu.

Jeho hladinu ovlivňuje rovněž sociální postavení muže. U řídících pracovníků bývá většinou vyšší než u jejich podřízených. U dominantních chlapů, kteří se stali otci a věnovali se výchově dětí, naopak klesl, a to až o 30 procent.

„Je zajímavé, že muži, kteří mají po celý život poměrně vyrovnanou hladinu testosteronu, se často dožívají devadesáti let!“ upozorňuje na další zajímavý jev lékař.

Ženskými pohlavními hormony jsou estrogen a progesteron. Ovšem v jejich organismu se vytváří také testosteron, i když logicky daleko méně než u mužů. Produkují ho vaječníky nebo nadledviny a vzniká také přeměnou steroidních hormonů v těle.

Podobně jako u mužů ovlivňuje u nich chuť na sex, prožitek z něj, případně schopnost dosáhnout orgasmu. Vyšší přirozená hladina je výhodná například také pro sportovkyně. Jsou díky němu výkonnější a výbušnější. Ani přirozeného testosteronu však nesmí být moc.

Příznakem, že tomu tak je, nemusí být u žen jenom zvýšené ochlupení na těle: na pažích, na nohou, v podpaží, v klíně nebo na tváři…

Signálů bývá obvykle víc:

Pokud se u ní začnou objevovat tyto příznaky, je potřeba, aby zašla za endokrinologem. Užívat léky nebo preparáty, které si sama objedná přes internet, je hodně špatný nápad, kterým si může i ublížit.

Co mohou muži udělat sami pro sebe, aby jim testosteron zbytečně neklesal, případně mírně stoupl?