Článek
Jak se advokátka dostane k psaní o jídle, navíc se zaměřením na britskou kuchyni?
Jídlo mě provází celý život. Doma se báječně vařilo, tatínek byl kuchař a cukrář a babička se vyučila ve Vídni u největší lahůdkářské firmy Meinl. Učili ji tam nejen, jak se co připravuje, ale třeba i správně stolovat.
Když se vrátila do Prahy, pracovala u Lipperta. Její báječné koblihy jsem milovala. Ty se naučila právě ve Vídni, kde se dokonale propojily kuchyně všech zemí rakousko-uherské monarchie.
Mám ráda i cestování a jídlo k němu patří, vypovídá o člověku, o národu nejvíc, Británie není výjimkou. Advokacii se věnuji nadále, ale vždy si vytvářím časový prostor na rodinu, cestování, psaní a hledání nových chutí.
Ale Velká Británie pořád není pro většinu lidí synonymem pro skvělé jídlo. I když jistě jsou i výjimky.
Velkou roli tam hrají puby, kam se sice v první řadě chodí pít, ale vždycky se tam i jedlo. Podává se tradiční jídlo, jako jsou párečky, bramborová kaše, prostě hospodské jídlo.
Před deseti, patnácti lety puby prožívaly krizi – jednak jich bylo na každé ulici několik, jednak bylo jedno, jakou chuť jejich jídlo mělo. Provozovatelé pubů brzy zjistili, že zachránit je může jedině dobrá kuchyně.
Dagmar Heřtová v Burger & Lobster v Brightonu.
Rozjela se vlna takzvaných gastro pubů. Navíc se začali na venkov stěhovat i kuchaři, kteří si ve velkých městech už udělali jméno, ale chtěli si odpočinout. V tradičních zájezdních hotelech jste tak dostali jídlo, které byste čekali v nejlepších podnicích. Servírovala se vybraná vína, šampaňské.
Dnes se v Británii dobře najíte prakticky všude. A třeba proti Francii nebo Itálii, kde jsou restaurace odpoledne od tří nejméně do šesti zavřené, se v Anglii vaří celý den.
Jsou tam oblíbené i kavárny?
Jistě, všude jsou nějaké kavárny, bistra se zdravým jídlem. Většinu z nich otevřeli přibližně před šesti lety studenti, kteří nemohli po škole najít práci. Třeba řetězec Pret a Manger prorazil i v Paříži. Má jen ty nejzdravější a nejčerstvější produkty. Aby jim nic nezbylo, nabízejí odpoledne jídlo s poloviční slevou. Vše prodají, takže mají jídlo pořád čerstvé.
Velkou roli v britské gastronomii určitě sehrál šéfkuchař Jamie Oliver.
Kuchaři malé gastronomické revoluci určitě pomohli, ale nejen oni. Roli sehrály i supermarkety se stále rozmanitější nabídkou zejména velmi kvalitních surovin. Jamie byl tváří řetězce Sainsbury’s, připravoval pro něj recepty. Díky jednoduché přípravě se ovlivnila část britské rodinné gastronomie.
Vaří Angličané doma, nebo si raději na jídlo zajdou?
Je to stejné jako u nás – jak kdo. Dodržují se tradice, o víkendu musí být nedělní pečínka, sunday roast.
Je to velmi jednoduché; do trouby dáte hovězí, jehněčí nebo krůtí maso, k tomu se podává zelenina a yorkshirský pudink, což je druh svítku připravený z palačinkového těsta. V troubě se peče asi osm minut ve formě na muffiny, pak se vše přelije takzvanou gravy, ochucenou šťávou z pečínky.
Přiznám se, že my s manželem na sunday roast raději chodíme do restaurace, což je tradiční společenská záležitost.
Vraťme se ještě k Jamiemu Oliverovi, který se nově angažuje i v boji s dětskou obezitou.
V roce 2018 by mělo dojít v Británii ke zdanění množství cukru v nápojích, daň má být ve výši pevně stanovené částky, která by šla zpátky do škol na vybudování sportovišť.
Jamie Oliver jako první tyto produkty ve svých restauracích „zdanil“, zdražil je asi o 50 pencí. Návrh Jamieho byl však kritizován jako nesystematický, postihne prý nejchudší vrstvy a ty to stejně neodradí od kupování sladkých nealko nápojů.
Navíc v Británii se ozývají hlasy proti nové dani, efekt prý nebude žádný, spíše se má dělat všeobecná vládní kampaň zaměřená na zdravou výživu pro děti a podporu sportu.
Na vašem blogu tastejourney.cz je spousta receptů, objevujete pro čtenáře i netradiční suroviny, například rychlenou rebarboru.
To je britský národní poklad, rychlenou rebarboru dostanete už na vánočních trzích, dá se koupit až do dubna. Pěstuje se dva roky v takzvaném Yorkshirském trojúhelníku v blízkosti Skotska, kde jsou rostlinky vystaveny nepřízni počasí a mrazu na polích. V listopadu se přemístí do teplých, ale tmavých skleníků a rebarbora je z toho tak nadšená, že okamžitě vyrazí vzhůru. Do bledých lístků a křehkých stonků se přestěhují všechny výživné látky z kořenů.
Rychlená rebarbora se sklízí při svitu svíček, aby se nenarušil další růst. Je mnohem sladší a křehčí, než jsme zvyklí u té, co je běžně k dostání u nás. Já z ní dělám marmeládu se zázvorem nebo ji nakrájím, posypu hnědým cukrem, přidám badyán, skořici a trochu vody, překryju fólií a dám na 30 minut do mírně rozehřáté trouby. Je to skvělá příloha k masům i rybám.
Svým kari z lilků mě inspiroval Niegel Slater, Jeho knihu Jídlo jsme vydali v našem rodinném nakladatelství Millennium Publishing.
Co se chystáte jíst na jaře? Předpokládám, že když vystupujete v televizním pořadu Kouzelné bylinky, nebudou chybět právě bylinky?
Jistě. Vrhnu se na medvědí česnek a také na další jarní bylinky. Při vaření nedávám jeden dva zelené lístky, ale většinou plnou hrst. Jak na to, se čtenáři dozvědí v mojí nové kuchařce nazvané Kouzlení s bylinkami.
Přizvala jsem i Simonu Tancerovou, čtenáři v ní najdou i mé bylinkové recepty. Pár jich je převzatých, v jednom případě mě svým kari z lilků inspiroval Nigel Slater. Jeho knihu Jídlo jsme vydali v našem rodinném nakladatelství Millennium Publishing.
V Kouzlení s bylinkami bude snad vše, co se dá s bylinkami dělat. Jak o ně pečovat, na co je použít, samozřejmě včetně receptů nejen na domácí ochucené oleje a octy. Kombinovat se dá spousta bylinek, o nichž byste ani neřekli, že se k sobě hodí.
Není to ale kuchařka určená výhradně a jen vegetariánům. Muži mohou kouzlit se šalvějí a tymiánem třeba u pečené vepřové kýty.