Jak se připravit na stáří

Turistika, cestování, koníčky a úsměv na tváři, nebo osamělost a deprese? Záleží jen na nás, jak zodpovědně, chytře a s důvtipem se na čtvrtou čtvrtinu žití připravíme. Průměrná délka života se prodlužuje a medicína překvapuje neustálými pokroky. Dalo by se říct, že o šťastné stáří máme postaráno. Je tomu ale skutečně tak? Statistiky hovoří o opaku.

Armáda frustrovaných a osamělých důchodců se neustále rozrůstá o další nešťastníky. Nedostatek domovů pro seniory, zpřetrhané rodinné vazby a mezigenerační nesoulad jsou denní realitou. Pokud se trpkých konců chceme vyvarovat, je nejvyšší čas začít pracovat na spokojené budoucnosti! Za předpokladu, že vám bude aspoň přiměřeně sloužit zdraví, pár dobře míněných, byť nevyžádaných rad ke kýženému cíli může lehce dopomoci.

Tato rada má zakrýt to věčně omílané klišé typu spořte a investujte. Odpověď je nabíledni: a za co, že… Proto navrhujeme tak trochu jiné řešení. Nákupy s ohledem na budoucnost. Opravdu musíme bydlet v drahém nájemním bytě v centru města? A opravdu si musíme pořídit velké auto, když děti vylétly z hnízda a my už nevozíme na dovolenou kupu zavazadel? Takto bychom mohli pokračovat donekonečna. Třeba až po zdánlivé maličkosti, jakými se zatím zdají být náklady na topení nebo nevýhodně uzavřené pojistky atd.

Za celkem bezbolestně uspořené či spíš zbytečně nevydané peníze už můžeme myslet na zadní důchodová kolečka. Koupě zahrádky na hypotéku, kterou máme možnost ještě na poslední chvíli získat. A co takový obytný vůz, určený k poznávání koutů nejen naší vlasti? Fantazii meze neklaďte a svým plánům také ne. Zbývá jen jediné. Neodsouvat problém na potom a začít se jím aktivně zabývat teď hned! Nebo zítra, no.

Masová dotazníková akce proběhla minulý rok mezi seniory v Berlíně. Odpovídali na jednoduchou otázku, co jim dělá ve stáří největší radost. Nebyla to výše konta ani velikost bytu. Nejčastější odpovědí byly dobré vztahy, možnost realizace a pocit užitečnosti.

Samozřejmě tentokrát toho svého, nikoli svých potomků, jak tomu bylo doposud. Prostě se přemozte a buďte alespoň trochu sobečtí. To, co nyní do sebe vložíte, vám přinese sladké plody v blízké budoucnosti. Začít bychom měli otázkou, co vlastně v tom důchodu budeme celé dny dělat?!

Procházky, výlety, návštěvy kaváren a další neoddiskutovatelné příjemnosti zcela nenaplní náš volný čas, který se mnoha čilým jedincům může zdát nekonečný. Jistě nebude od věci zamyslet se nad nějakým kvalitním kurzem, klidně placeným rekvalifikačním, kde se na dobré úrovni naučíte něčemu novému. Mohl by pootevřít dveře k další profesi, která se může časem stát i vítaným zdrojem příjmu.

A pokud patříte k malé skupině šťastlivců, pro něž nebudou finance v seniorském věku problém, můžete se začít učit hrát na hudební nástroj nebo studovat další cizí jazyk. Radost z nově nabytých vědomostí vám nejen zvýší sebevědomí, ale i zlepší zdraví! Že nevěříte? Chyba.

Výzkum lékařské fakulty v Bonnu hovoří jasně. Mozkové buňky, o kterých se doposud předpokládalo, že věkem nenávratně ubývají, se mohou obnovovat a dokonce vytvářet nové spoje. Učení ve vyšším věku je sice obtížnější, ale za omlazené mozkové polokoule ta trocha námahy jistě stojí!

Nemusíte hned začít běhat maratony nebo se vrhnout na jógu, když už jen z představy těchto aktivit se vám podlamují kolena hrůzou. Na mysli máme spíš vytvoření a přijetí životního stylu, který do vašeho života přinese radost a užitek. K procházce, místo sledování nekonečného seriálu, vás jistě přemluví pejsek vysvobozený z blízkého útulku. Pokud jste spíš městský typ, proč si nepořídit apartní foťáček a nepokusit se o pár obrázků z neobvyklé perspektivy?

Zmínit bychom mohli i méně seriózní zábavy, jako jsou paintball, geocaching a další, tak trochu módní, ale přínosné aktivity. Dobrá nálada a změna prostředí jistě udělá s naší, starostmi zmučenou psychikou zázraky. Když nic jiného, po návratu do bezpečí domova si alespoň na chvíli budete připadat jako v ráji. I ve svém starém a nemoderním křesle.

Studie z fakulty psychosociálních studií v Torontu zkoumala vliv životního stylu na psychiku seniorů a následně na jejich zdravotní stav. Předpokladem bylo, že senioři, kteří jsou štíhlí, aktivní a zdravě se stravující, budou mít méně zdravotních problémů, včetně nízkého cholesterolu, krevního tlaku atd. Logický předpoklad se ale tak úplně nepotvrdil. Důležitější než správná hmotnost a zdravá strava se ukázala být psychická pohoda a spokojenost.

Pohodový tlustý senior s tajnou zásobou dortíků ve spížce byl kupodivu zdravější než zatrpklý sportující vegetarián. Ten tlouštík měl totiž plno jiných aktivit, které mu přinášely do života každodenní radost, spokojenost a úsměv na tučné tváři.

Nemyslíme jen kamarády a známé. Máme na mysli i dobře fungující mezigenerační vztahy v rodině. Jak vycházíte s dospělými dětmi, které si žijí (syčáci) po svém a ještě se celičcí potetovali? A jak s vnukem, který má uši ucpané sluchátky a milující babičku tak nějak nevnímá? Najděte, co vás spojuje, a nekritizujte odlišnosti. Jen tak se od nich dočkáte za pár let hezké návštěvy s dobrotami v košíčku, bez vlka za dveřmi.

Pokud jste z nejrůznějších důvodů během života přátele tak nějak poztráceli, je nejvyšší čas získat a udržet přátelství nová a kvalitní. Stejně důležité je řešit dlouhodobě nevyhovující a vyhořelé vztahy. Osvobodit se od energetických upírů. Pozitivní vliv přátelství na lidskou psychiku a zdraví je známý nejen lékařům, ale všem ženám na celé planetě. To proto mají ženy méně infarktů a dožívají se vyššího věku.

Že je toto tvrzení podloženo mnoha vědeckými výzkumy, není nutné ani zdůrazňovat. Možná ale pochybovače přesvědčí jedna starší studie z dánského Holstebro. Zkoumala vliv spokojeného manželství nebo partnerství na zdravotní stav ženy, konkrétně na hojení orgánů po operacích.

Ženy po operaci žlučníku, slinivky a jater rozdělili na ty, které pravidelně navštěvoval partner, a ty, které měly návštěvy jen sporadické nebo žádné. Ty s návštěvami ještě dělili na kooperující páry a ty, u kterých sice muž seděl, ale dával najevo nezájem a lhostejnost. Nejlépe se hojily pooperační rány ženám s milujícím partnerem. A překvapivě nejhůře ženám s lhostejným sobcem. Ty osamělé byly v prostředku. Je vidět, že lépe je být sama než se otravovat s přetvařujícím se pitomcem.

Samozřejmě že nikomu nezakazujeme pobírat kapesné, eufemisticky nazývané důchod. Myšlen je skutečný, faktický odchod do důchodu. Jste si jistí, že se po pár dnech odpočinku nezačnete nudit, přemýšlet, co s načatým dnem? A tak, přestože možná počítáte dny zbývající do sladkého nicnedělání, můžete vše přehodnotit a zůstat v pracovním procesu. Tentokrát ale dobrovolně a radostně. Nemusí to být přece na stávající pozici, a dokonce ani na stejném pracovišti nebo u stávajícího zaměstnavatele. Důchod je možnost, nikoli povinnost.

Tímto řešením získáte mnohé výhody. Odsunete zdánlivě definitivní na později. Získáte pocit svobody, vždyť tentokrát nic nemusíte, jen můžete. A vyhnete se hrozbě nudy a ponorkové nemoci. Tedy do doby, než si pořídíte již zmíněný obytný vůz, motorku nebo jen motokolo a vydáte se, volní a šťastní, do neznámých dálek plných dobrodružství, požitků, pamlsků a občasného nicnedělání, na které má každý správný senior právoplatný nárok! Tak hurá směrem k důchodovému věku, který, s trochou nadsázky, po nejistém dětství, příšerné pubertě a hektické dospělosti může být opravdu šťastnou dobou vašeho života.

Stážista – skvěle obsazený film s Robertem de Nirem a Annou Hathawayovou vypráví příběh sedmdesátníka, který se v rámci programu pro seniory ocitne na místě stážisty v módním webu. Svými zkušenostmi si získá přátele mezi mladými kolegy, najde lásku atd. Prostě nádhera, ach!

O Schmidtovi – starý nepříjemný bručoun v podání nepřekonatelného Jacka Nicholsona se poté, co ovdoví, vydá v obytném voze napříč Amerikou na svatbu své nepříliš hezké a nepříliš chytré dcery. Na cesty, změny životních postojů a nový úsměv na tváři není pozdě nikdy, opravdu.

Dej si pohov, kámoši – klasika s Jackem Lemmonem a Walterem Matthauem vypráví o věčném kočkování mezi dvěma mrzouty. Po zhlédnutí tohoto filmu půjdete zaručeně žádat o předčasný důchod, rybářský lístek a další vymoženosti.

Brambory na vloupačku – humoristický román od švédské autorky Cathariny Ingelman-Sundbergové čtenáře zavede do domova důchodců, jehož nespokojení obyvatelé naplánují loupež století. Cíl je jediný: mít se alespoň tak dobře jako vězni. Po přečtení téhle velké legrace naprosto ztratíte iluze o švédském blahobytu a na důchod začnete spořit rychlostí blesku.

Babičky na útěku – první z trilogie příhod seniorek, tentokrát z domova důchodců ve Finsku. Báječný humor, detektivní zápletka i vhled do doby bližší, než si chceme připustit. Napsala Minna Lindgrenová. Je zvláštní, že seveřané o seniorském věku přemýšlejí daleko důkladněji než my.

Čím jdu rychleji, tím jsem menší – vtipná kniha od norské autorky K. A. Skomsvoldové se zamýšlí nad vážnými věcmi, aniž by své čtenáře dohnala k sebevraždě. Tak po všech severských detektivkách dejte šanci i jinému druhu hororu, který nás nemine, pokud nezačneme jednat.