Článek
Hudba, která se ozývá v obchodech a supermarketech, je tajnou zbraní obchodníků. Mnoho psychologů se už několik let zabývá zdokonalováním technik marketingu a analyzuje její vliv na nakupování či na čas strávený v obchodech ve všech jejích složkách, jako jsou hlasitost, tempo, tonalita, druh a podobně.
Studuje se rovněž způsob, jakým hudební styl ovlivňuje útratu. Tak třeba klasická hudba je spojována s luxusními výrobky: jste například hypnotizováni předraženým krmivem pro kočky, protože ho prodávají za zvuků Schubertovy hudby, píše francouzský deník Le Monde.
Vliv hudby na spotřebitele
Ve vědeckém časopisu Journal of Retailing, který se zabývá maloobchodem, byla v červnu zveřejněna australská studie, v níž se především zdůrazňovalo, že dosavadní práce zatím nedostatečně zkoumaly kulturní vliv hudby na spotřebitele a způsob, jakým tato hudba aktivuje jejich chuť nakupovat.
Autoři studie, experti na psychologii a marketing, se rozhodli tuto mezeru vyplnit a realizovali tři výzkumy na několika stovkách britských studentů.
Pokusné osoby rozdělili na čtyři skupiny a ty umístili do čtyř oddělených místností. Jedné skupině pouštěli americkou hudbu, druhá poslouchala čínské písně a třetí indické melodie. Čtvrté skupině, která byla kontrolní, nepouštěli nic.
Každý účastník dostal menu restaurantu obsahující 30 různých jídel, deset amerických, deset čínských a deset indických. Když si studenti vybrali jídlo, měli pět minut času na studium jídelníčku a pak si měli zapamatovat co nejvíce kulinářských specialit obsažených v menu.
Výzkum prokázal silný vliv hudby
Vliv hudby byl skutečně silný. Zatímco se studenti z kontrolní skupiny v drtivé většině rozhodli pro americká jídla, ti, kdo poslouchali indické nebo čínské melodie, se z 50 procent rozhodli pro pokrmy odpovídající tomu, co se jim hrálo.
Skupina, které vědci pouštěli americkou hudbu, Surfin‘ USA či California Girls, se z 90 procent rozhodla pro hamburgery. Každá skupina si rovněž lépe pamatovala jídla odpovídající zemi, z níž pocházela hudba, kterou lidé poslouchali.
Další pokusy ukázaly, že osoby, jimž se pouštěla country hudba, nakupovaly přednostně užitečné předměty, jako zubní kartáčky, tužky či tekuté mýdlo. Naopak ti, jimž vědci pouštěli Beethovenovu nebo Pucciniho hudbu, si spíše vybírali předměty vypovídající o jejich sociální identitě (náramky, parfémy).
Ti, kdo naslouchali klasické hudbě, byli rovněž ochotni vydat za totéž zboží více peněz než ostatní.