Článek
Následky po léčbě mohou postihovat všechny tkáně a orgány a objevují se v různém časovém intervalu.
„Mezi nejzávažnější pozdní následky patří sekundární nádory (SN), které se objevují u 2-12 % i více než 20 let po léčbě. K jejich vzniku může dojít v důsledku poškození DNA po chemoterapii nebo po ozáření. Riziko se liší podle pohlaví, věku při diagnóze primárního nádoru a zejména podle genetické predispozice ke vzniku nádorových onemocnění,” vysvětluje lékařka Jarmila Kruseová z Ambulance pozdních následků Kliniky dětské onkologie a hematologie pražské FN Motol.
Dalším následkem může být tzv. kardiotoxicita, k níž nejčastěji dochází vlivem ozařování a podávání vysokých kumulovaných dávek léků (antracyklinů a cyklofosfamidu). Zde určitou roli sehrává i věk, kdy byla chemoterapie podána.
„Kardiotoxicita se může projevit změnou krevního tlaku, abnormálním EKG nálezem, arytmií, myokarditidou, perikarditidou, infarktem myokardu, kardiomyopatií a městnavým srdečním selháním. Poškození se přitom může objevit až za několik let,” upozorňuje Kruseová.
Po radioterapii hrudníku a po ozáření míchy či horní části břicha může vzniknout tzv. pneumotoxicita, která se projevuje suchým dráždivým kašlem, dušností při námaze a omezením běžných denních aktivit. Život ohrožující plicní toxicita se vyskytuje u zhruba 1 procenta vyléčených pacientů.
Nejčastěji (až u 40 %) se po onkologické léčbě vyskytuje tzv. endokrinopatie, ke které často dochází po ozáření mozku, oblasti nosohltanu, štítné žlázy a pohlavních žláz. Nejvíce bývá poškozena štítná žláza, někdy ale může dojít i k omezení produkce růstového hormonu a tím k opožděnému růstu a metabolickému syndromu.
Poškozením hormonální rovnováhy může dojít k předčasné a opožděné pubertě a u dívek k poruchám menstruačního cyklu a také k neplodnosti.
Mezi další následky mohou patřit poruchy učení, paměti a koncentrace, ale také poruchy sluchu, zraku, trávení atd.
Trpí i psychika
Psychicky náročná je pro děti a celé rodiny nejen samotná léčba, ale i období poté. I několik měsíců a let po léčbě se může projevit posttraumatický stres.
„Pacienti mohou mít pocit hněvu, viny, deprese, sociální izolace a úzkostné poruchy, což výrazně snižuje kvalitu jejich života. U řady z nich se současně vyskytuje únavový syndrom, nejen v důsledku emociálního a mentálního vyčerpání, ale i kvůli přetrvávajícímu pocitu fyzického vyčerpání,” dodává lékařka.
Aby se všechny tyto pozdní následky minimalizovaly, lékaři i vědci se snaží o optimalizaci léčby.
„Optimalizace onkologické léčby a zacílení terapie selektivně na nádorové buňky patří mezi hlavní trendy současného výzkumu v dětské onkologii, k němuž přispíváme i my na Klinice dětské hematologie a onkologie FN Motol Praha,“ konstatuje lékařka Lucie Hrdličková.
FN Motol a FN Brno jsou českými zástupci evropského projektu PanCareLIFE, jehož cílem je snížit dopady protinádorové léčby dětí a dospívajících na kvalitu jejich života v pozdějších věku.
Zleva: lékařky Lucie Hrdličková, Jarmila Kruseová, Petra Keslová a pacientka Věra Závorková
Den dětské onkologie
Letošní ročník Dne dětské onkologie, který se koná 16. února od 13.30 do 20 hodin ve spodní části Václavského náměstí v Praze, je věnován právě všem nemocným, kteří se potýkají s pozdními následky léčby.
V letošním roce na účastníky čeká nejen spousta her a soutěží, ale i populárních kapel a dalších umělců.
Ve spolupráci s agenturou Dobrý den proběhne pokus o rekord v nejdelší navázané zlaté stužce v ČR, která je logem Dne dětské onkologie. Kromě účasti může každý vyjádřit svou solidaritu zakoupením šály s logem DDO v e-shopu na webových stránkách www.dendetskeonkologie.cz.
Může se vám hodit na Zboží: