Článek
Na tiskové konferenci Unie vydavatelů k zahájení osvětové kampaně zabývající se vhodným čtením to uvedli odborníci na neurologii a dětskou psychiatrii. "Časopis můžeme osahat, informace jsou oddělené stránkami, tudíž si je mozek umí lépe uspořádat a tím i zapamatovat. Je to tím, že mozek a tělo fungují společně a dohromady, nikoliv odděleně," uvedl Martin Jan Stránský, ředitel Polikliniky na Národní a primář Yale School of Medicine.
Digitální média podle něj nabízejí „plochá jednodimenzionální data“. „Výsledkem všeho je, že když vezmeme do rukou noviny, náš mozek má ke čtení ‚odhodlanější‘ přístup,“ vysvětlil.
Pozitivní účinky čtení z papíru, zejména u nejmladší populace, vidí také odbornice na psychiatrii z Thomayerovy nemocnice Martina Celecká. "Přes nejrůznější možnosti je čtení z papíru tím nejvhodnějším způsobem pro začínajícího čtenáře. Dítě se čtením z papíru neunaví tak rychle a snadněji dodržuje správnou vzdálenost očí od textu," uvedla. Děti si podle ní knihu opakovaně prohlížejí a domýšlejí příběh, čímž rozvíjejí svou fantazii.
Navzdory nenahraditelnosti tradičního čtení je ale podle odborníků nutné i osvojení informačně-komunikačních technologií, proto je důležitá kombinace obou aktivit. Podle Celecké bezproblémoví uživatelé ve věkové skupině sedmi až 18 let tráví u těchto médií nejvýše jednu až tři hodiny denně, mladší školní děti maximálně hodinu.
Z červencových výsledků průzkumu Českého národního panelu vyplývá, že téměř 30 procent dětí ve věku tří až šesti let používá mobilní telefon a 75 procent osobní počítač. Tištěná média jsou často nahrazena tabletem či chytrým telefonem.
Rodiče by dětem měli jít příkladem
Ačkoli má čtení blahodárný vliv na jedince, má na něj v současné uspěchané době čas stále méně lidí. Pokud ale rodiče chtějí, aby jejich děti měly bohatší slovní zásobu či větší představivost, měli by jim jít příkladem a vést je k četbě už od útlého dětství, a to svým předčítáním.
Předčítání pohádek a příběhů totiž odborníci považují za jeden z nejzákladnějších pilířů emočního, morálního a myšlenkového vývoje dítěte. Kromě stimulace jazyka, rozšiřování myšlenkových obzorů, představivosti, tréninku soustředění a schopnosti naslouchání druhým jde také o společné sdílení času dětí s rodiči.
"Nejde jen o to, že rodič dítěti předává znalosti a učí jej čtenářským návykům pro celý jeho další život. Zásadní je ten exkluzivní a krásný čas, kdy rodiče a děti jsou pospolu a díky tomu se buduje silná emoční vazba táty nebo mámy s dcerou či synem," vysvětlila koordinátorka kampaně Celé Česko čte dětem Eva Katrušáková.
Čtení knih zlepšuje paměť
Že čtení knih zlepšuje myšlení a paměť, potvrdili před časem neurologové z americké univerzity v Atlantě. Podle nich se totiž člověku po přečtení románu zvýší inteligence. A tato změna prý trvá až pět dní.
„Čtení dobré knihy může zvýšit propojení v mozku a neurologické změny, které jsou dlouhodobé, se podobají paměti svalové,“ tvrdí autoři výzkumu z Emory University.
