Je cukr stejně škodlivý pro děti i dospělé? Odborníci znají odpověď

Sladkou chuť znají lidé již od narození. Mateřské mléko má totiž přirozeně sladkou chuť. Podle odbornice na výživu Juliany Cohenové se navíc mnozí lidé rodí s vrozenou touhou po sladkých jídlech, která ale s věkem a také změnou jídelníčku postupně mizí.

Bohužel lidská strava se za poslední leta významně změnila. Lidé přirozeně sladká jídla jako je ovoce, med, obiloviny začali významně doplňovat o potraviny, které jsou nadměrně doslazovány. Tudíž sladká chuť, která z evolučního hlediska měla pozitivní vliv na lidský organismus, se proměnila doslova v zabijáka.

Strava s vysokým obsahem sacharidů je spjata s rizikem obezity, cukrovky 2. typu a srdečních chorob. Proto americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučuje, aby dospělí omezili příjem přidaného cukru na denní dávku méně než 10 % celkového energetického příjmu.

Cukr sám o sobě ale není toxický. Naopak je nezbytným zdrojem energie. Nicméně stejně jako u všech ostatních nutričních složek je zde důležité zkonzumované množství.

Z tohoto hlediska tak mohou být cukry nebezpečné jak pro dospělé, tak pro děti. Jak ukázaly mnohé výzkumy, pokud děti konzumují velké množství cukrů, hrozí jim obdobné potíže jako dospělým.

Nadměrná konzumace sladkostí u dětí nezpůsobuje jen obezitu. Pokud například batolata pijí slazené nápoje, mají sklon k nižší inteligenci. Stejně tomu může být i v případě, když žena konzumovala velké množství slazených nápojů v těhotenství.

Z doporučení odborníků vyplývá, že děti do 2 let věku by ve své stravě neměly mít žádné potraviny s přidaným cukrem. Což se bohužel neděje.

Starší děti ve věku 2-18 let by neměly přijmout přes den více jak 25 gramů cukru, což odpovídá 6 čajovým lžičkám cukru.

Obzvlášť velké škody na dětském zdraví může zanechat glukózovo-fruktózový sirup, který je dnes hojně využíván ve všech doslazovaných potravinách jako levnější náhražka cukru.

V Česku je toto sladidlo u výrobců velmi oblíbené. Obsahují jej kromě cukrovinek a zmrzlin i mnohé sirupy, slazené nápoje, ale i jogurty s ovocnou složkou apod.

„Bohužel toto kukuřičné sladidlo s vysokým obsahem fruktózy negativně ovlivňuje část mozku nazývanou hipokampus, jež sehrává velmi důležitou roli ve zdravém vývoji jedince - a to zejména při učení a formování paměti,” varuje pro magazín Time Cohenová.

Jak ukázala studie z roku 2018, největší zdroj cukru v dětské stravě tvoří slazené nápoje, které i nejčastěji stojí za dětskou obezitou.

Přičemž již v roce 2015 proběhl výzkum, ve kterém bylo zjištěno, že jakmile děti vymění slazený nápoj za čistou vodu, sodu či mléko, mají tendenci hubnout.

Další výzkumy zjistily, že omezením těchto nápojů u dětí klesá i riziko srdečních onemocnění, cukrovky či onemocnění jater.