Jak vést děti ke sportování – od předškoláků po puberťáky

Podle odborníků by děti měly začínat s aktivním pohybem brzo, ale ne příliš. V období mezi prvním a třetím rokem života by se měly přirozeně hýbat alespoň tři hodiny denně. Doporučuje to Kanadská organizace pro fyziologii cvičení i jiné světové organizace.

Do pěti let by se měly jejich pohybové aktivity co nejvíc blížit všestrannému pohybu při nejrůznějších hrách, zejména venku.

Někteří rodiče ale mívají tendenci děti příliš tlačit do konkrétních sportů, což není dobře. Mezi druhým a pátým rokem života si totiž děti osvojují základní pohyby a snaha o specializaci je nikam neposune.

Na fotbal, gymnastiku či hokej atd. je prostě příliš brzo a nepřinese jim to žádné výhody v pozdějším věku. Nejlepší je přirozený pohyb, jako jsou běh, tanec, házení a chytání, plavání. Rodiče se mohou poohlédnout po pohybových kroužcích pro děti od jednoho roku, které fungují po celém Česku.

Děti ve věku kolem pěti šesti let dříve už běžně lítaly venku v doprovodu starších sourozenců nebo dětí v místní komunitě. Dnes to tak není.

„Spolupracovali jsme na průzkumu pro Olympijský výbor, ze kterého mimo jiné vyplynulo, že děti narozené do vyšších sociálních skupin jsou na tom s pohybem lépe než ty ostatní,“ upozorňuje Martin Jahoda, zakladatel společnosti SportAnalytik, která se zaměřuje na vyhledávání sportovních vloh u předškoláků a školáků.

„Děti mají pohyb v sobě, zvlášť v raném věku se hýbat chtějí a mělo by jim to být umožněno. Už v předškolním věku doporučujeme čtyři sporty, které je dobré pěstovat v rámci rodiny. Cyklistiku, tedy společné výlety na kole, pak lyžování, plavání a bruslení na rybníku nebo na stadionu.“

Což jsou dovednosti, které se nenaučíte v oddílech, ale je dobré je prezentovat dětem jako běžné a normální aktivity. Samozřejmě to stojí hodně času a energie. „Sám mám čtyři děti, takže vím, jaká je to piplačka.“

Kroužky a sportovní týmy jsou vhodnější zhruba od šesti let. V tomto věku se zlepšuje vidění i motorika, takže děti například lépe házejí do dálky. Prvňáci už se umějí více soustředit a udržet pozornost. Také už mnohem lépe poslouchají povely.

„V pořádku je dělat jakýkoliv sport. Vedoucí ale děti musí směřovat i k rozvíjení všestrannosti a dávat důraz na prožitek dětí, ne na výkon a na výsledek, aby se jim sport neznechutil.“

V tomto věku by Martin Jahoda doporučil atletiku, gymnastiku, plavání a některé bojové sporty, například judo.

Všestrannost je důležitá i pro ty, kteří mají potenciál stát se profesionály. „Je prokázáno, že sportovci, kteří se v dětství rozvíjeli všestranně, mají ve věku dvaceti až třiceti let lepší výkonnost než ti, kteří byli už v raném věku zaměřeni jednostranně. To znamená, že ve dvanácti mají možná horší výsledky, ale v tom zásadním věku jsou lepší.“

Existuje devět základních fyzických schopností, mezi něž patří například vytrvalost, rychlost, obratnost nebo flexibilita. Pokud se už jako malí dostaneme k aktivitám, pro které máme alespoň trochu vlohy, je šance, že nás budou bavit.

„Ve SportAnalytikovi porovnáváme základní fyzické schopnosti s desítkami tisíc jiných výsledků a podle toho doporučíme aktivitu. Pokud k nám přijde dívka, která je obratná, má dobrou rovnováhu a výbušnost, doporučíme jí gymnastiku, když má k tomu slabší vytrvalost a sílu, naopak nedoporučíme plavání nebo běžecké lyžování,“ vysvětluje Martin Jahoda.

Ale co dělat s teenagerem, který sedí jen u počítače a nechce se mu ani ven?

„Ve dvanácti je pro vás důležitý status, který máte u spolužáků a kamarádů. Existují sporty, které jsou takzvaně cool. Například skateboard, bicross na kole nebo triky s koloběžkou. Tam se dají náctiletí motivovat – pokud se něco takového naučí, zvýší se jim kredit ve třídě,“ radí Martin Jahoda.

Může se vám hodit na Firmy.cz: