Článek
Dát dětem všechno, co potřebují, bylo v posledním roce velice náročné. „Musím rovnou říct, že jsem se opravdu nestala hvězdou domácí výuky,” přiznává se psychiatrička Shayla Sullivantová.
„Během posledního roku měly děti velkou možnost vidět, že se věci často neubírají tam, kam rodiče chtějí. Také ale viděly, že můžeme být dost dobří na to, abychom jim touto dobou pomohli projít.”
Úvod do reality
S konceptem „dostatečně” případně „dost dobrá” matka přišel Donald Winnicott už v padesátých letech minulého století. Britský psychoanalytik a pediatr si všiml toho, že se rodič dokáže věnovat všem potřebám novorozeněte, ale čím je dítě starší, tím je naplňování jeho potřeb obtížnější, až se nakonec stane v podstatě nemožným.
Občasná pizza k večeři, zapomenuté špinavé prádlo a nepochopení slovního úkolu pro osmou třídu mohou dítěti pomoci. Reálný svět také nereaguje na každou naši potřebu, nepodřizuje se našim přáním a nevymýšlí denně, jak dokonale rozvinout náš potenciál
Pro rodiče by to ale nemělo být nic frustrujícího. Podle Winnicotta je dokonalé rodičovství nejen nemožné, ale dokonce nežádoucí. Takže občasná pizza k večeři, zapomenuté špinavé prádlo a nepochopení slovního úkolu pro osmou třídu mohou dítěti v rané dospělosti pomoci. Mladý člověk pak totiž bude mít ke světu realističtější přístup.
Reálný svět také nereaguje na každou potřebu jednotlivců, nepodřizuje se každému našemu přání a nevymýšlí každý den, jak dokonale rozvinout náš potenciál. Pokud toto naše ratolesti pochopí už v dětství, budou později samostatnější a méně zklamané z toho, jak svět funguje.
Jak rodiče ovlivnili váš milostný život a jak se vymanit z naučených vzorců
Shayla Sullivantová rodiče nabádá, aby svým dětem důvěřovali v tom, že nedokonalost dospěláků zvládnou.
„Je dobré mít na paměti, že děti jsou samy o sobě odolné. A pro jejich výchovu je podstatné, že vedle sebe mají podporující dospělé, kteří jim pomáhají projít současným obdobím plným nezdravého stresu.”
Dost dobrý vs. špatný
Mnoho dospělých si ale položí otázku, jaký je rozdíl mezi dostatečně dobrým rodičem a tím špatným, kdy už výchova pokulhává. I odborníci se shodnou v tom, že jednoznačný manuál, který by šlo prostě následovat, neexistuje.
Podle pediatričky a autorky Perri Klasové spíše chceme, aby nás naše dítě poslouchalo, protože nás respektuje a věří nám, než aby bylo vzorné, protože se nás bojí. „Chceme být pro své děti oporou a podporou, ale nechceme být helikoptérový rodič.“ Tedy ten, který jim neustále stojí za zády.
„Chceme být autoritou místo toho, abychom byli autoritativní.“ Což jsou hezká předsevzetí, nicméně v každodennosti je občas obtížné jich dosáhnout. „Zkrátka všichni chceme být opravdu dobří rodiče, ale existuje spousta konfliktních rad k tomu, jak vychovat sebevědomé, laskavé a úspěšné dítě,“ uzavírá Klasová.
Takže i když jste možná lehce frustrovaní ze spousty protichůdných rad jak z rodiny či od přátel, tak z médií a od odborníků, neházejte je hned za hlavu. „Nechte se inspirovat všemi těmi radami a přístupy a zkoušejte, co vám doma funguje, a co ne,“ radí psycholožka Irena Teichmanová s tím, že autor té či oné příručky nebo knihy nezná vaše konkrétní dítě a co šlape a klape v jedné rodině, v druhé fungovat nemusí.
Rodiče jako koučové dětských přátelství
„Především hledejte to, co nejlépe odpovídá vašemu náhledu na svět, vašemu životnímu stylu a co vám dává nějaký smysl.“ Podle psycholožky bychom neměli jít proti svojí vlastní přirozenosti nebo povaze.
„Těžko ze sebe uděláte ,líného rodiče', když jste aktivní organizační typ, který má rád všechno naplánováno dopředu. Těžko změníte sami sebe o sto osmdesát stupňů. Na druhou stranu vás to však může inspirovat k tomu, dělat některé věci jinak.“
Jak na to?
Koneckonců i potřeby dětí se časem mění a je nutné se tomu přizpůsobit. Podle dětské psycholožky Dony Matthewsové by se dostatečně dobří rodiče měli držet pár obecných pravidel:
- Buďte dobří sami k sobě. Nemůžete dělat absolutně všechno. Nechtějte dosáhnout dokonalosti v rodičovství, už proto, že je to nemožné a budete pouze frustrovaní. K dokonalosti můžete směřovat, ale dost dobrým rodičem můžete být už dnes.
- Smějte se svým chybám i nedokonalostem. Jste člověk, stejně jako váš partner. A nezapomeňte na to, že i věše dítě je jen člověk. Budete dělat chyby, což je v pořádku. Chybami se člověk učí.
- Respektujte individualitu svého dítěte. Naslouchejte mu velice pozorně, a to jak ušima, tak i srdcem. Učte se porozumět tomu, kdo je, bez ohledu na to, jak moc je jiné, než jste vy. Pokud se vám jako introvertovi narodí extrovert, který má rád hodně společnosti mnoha lidí, nesnažte se ho předělat. A naopak.
- Zaměřte se na řešení problémů. Neztrácejte čas tím, že budete hledat viníka. V mnoha případech nejde o to, jestli jste to byli vy, váš partner, vaše dítě nebo třeba špatné počasí. Dá se problém vyřešit? Často je lepší prostě pracovat na tom, aby se situace zlepšila.
- Poskytujte pomoc, kterou vaše dítě potřebuje a chce. Buďte milující, přítomní a dostupní, ale nesnažte se svému dítěti dávat všechno a za všech okolností. Být helikoptérový rodič, který dítě pořád hlídá a pomáhá mu, nebo autoritativní tygří máma, která rozhoduje o všem, je vyčerpávající a z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní.
- Důvěřujte schopnosti dítěte řešit svoje problémy. Svět je plný výzev a nejlepší způsob, jak se váš potomek naučí vypořádávat s těžkostmi, je dát mu možnost je řešit. Nejbezpečnější je, když s tím začne, už když žije pod rodičovskou střechou.
- Pokud dítě zlobí, může to mít řešitelný důvod. Jestliže udělá něco, co je špatně, zkuste se zamyslet nad tím, jak ho správně usměrnit k dobrému rozhodnutí. Možná potřebuje víc informací o tom, co po něm chcete. Možná je hladové, je mu zima nebo je mu smutno. Děti si vždycky neuvědomují, co cítí, natož aby to uměly srozumitelně a v kontextu vyjádřit.
- Podporujte a oceňujte entuziasmus dítěte. Může mít radost z nějaké činnosti, kterou zrovna neuznáváte, ale zároveň nemusí mít chuť do něčeho, co si užíváte vy. Pokud jste ten typ, co rád chodí do přírody, zatímco vaše dítě se entuziasticky zabývá oblečením a módou, nemusí to být konec světa. Ať už jde o sport, rukodělnou práci, hudbu, politiku, nebo cokoliv jiného, podpořte je.
- Soustřeďte se na dnešek, ne na zítřek. Hlídejte, aby vaše dítě své dětství skutečně prožilo. Neupínejte se jen na posun směrem k dospělosti. Najděte raději školy, kde si může alespoň částečně užít učení i života než ty, kde bude mít nejlepší kredit a vyhlídky pro budoucnost.
- Věřte sami sobě. Dost dobré rodičovství se odehrává v kontextu lásky, empatie, trpělivosti, což je opravdu dostatečně dobré.
„Všechno je to vlastně o neustálém hledání. Hledání společné cesty pro vás a vaše dítě. To hledání nikdy nekončí. A také pochybování, zda to dělám správně, nikdy nekončí. Právě to pochybování je známkou neustále přítomné poctivosti a sebereflexe k tomu, co jako rodič dělám. A o to jde asi nejvíc,“ uzavírá psycholožka Irena Teichmanová.
Jak moc otcové ovlivňují vztahy svých dcer
Poznejte rozdíl
Podle výzkumu vědkyň Joanne Kelletové a Joanny Appsové má dostatečně dobré rodičovství čtyři základní znaky:
- Naplňování dětských potřeb nutných pro jejich zdraví a vývoj.
- Stavění dětských potřeb na první místo.
- Poskytování konzistentní péče a rutiny, která dětem dává pocit řádu.
- Vnímání a vidění problémů, angažování se v nich a poskytování adekvátní podpory a spolupráce s lidmi, kteří jsou schopni fungovat jako podpůrný systém.
V rodinách, kde nebyly děti brány jako priorita, se objevovaly tyto znaky, které souvisely s rizikovým rodičovstvím:
- Nevšímavost k základním potřebám.
- Stavění potřeb dospělých nad potřeby dětí.
- Chaos a absence každodenní rutiny.
- Neochota spolupracovat s podpůrnými systémy.
