Věci, které mají zásadní vliv na vývoj mozku teenagera

Dříve si vědci mysleli, že neexistuje příliš mnoho věcí, které by mohly nějak zásadně ovlivnit vývoj a fungování lidského mozku. Nyní je ale už všeobecně známo, že nejen to, co jíme a děláme, a to v jakémkoli věku, může velmi výrazně ovlivnit stav, v jakém se bude náš mozek nacházet například za padesát let. A to nejen z hlediska učení, ale také například ve spojení s dosaženým IQ.

Nejzajímavější z hlediska vývoje mozku je právě období dospívání. Laicky to znamená, že právě v tomto období dokáže mozek vstřebat téměř vše, s čím se setká od pozitivních vztahů teenagera s kamarády či učiteli po různá zdravotní rizika a stres.

Odborníci proto nabádají rodiče, aby dávali na své děti pozor a pomohli jim vyhnout se rizikům v období dospívání, která by mohla mít na jejich vývoj negativní dopad. Ta největší z nich přinesl server Woman´s Day.

Otřes mozku je nejen u dospívajících velmi nebezpečnou záležitostí, dojít k němu může při jakémkoli sportu, kterým se děti v tomto období často věnují, upozorňuje Tracey Covassinová, ředitelka laboratoře na americké Michigan State University, která se zabývá vlivem otřesů na činnost mozku. Důležitým pomocníkem proti podobnému zranění, především u kontaktních sportů, je helma.

Pokud už k podobné situaci dojde, je nutné co nejdříve vyhledat lékaře, nejlépe sportovního odborníka. Rozhodně není vhodné, aby se dítě v ten samý den ještě věnovalo jakémukoli sportu.

Zatímco oblasti mozku zabývající se racionální stránkou věcí jsou u teenagerů mnohdy poněkud ‚zaseknuté‘, z hlediska emocí funguje jejich mozek na plné obrátky. I proto může jinak drobná kritika, která dospělému přijde banální, znamenat pro puberťáka životně důležitou událost.

„V mozku teenagera nastává v tu chvíli stejná reakce, jako kdyby ona událost opravdu nastala,” vysvětluje Frances E. Jensenová, vedoucí neurologického oddělení na americké Pensylvánské univerzitě a autorka knih na toto téma. Jakákoli stresující událost, jako vážná autonehoda, smrt či nemoc milované osoby, ale i záměrná kritika tak může mít na teenagera mnohonásobně větší vliv než na dospělého. Dlouhodobé napětí pak u některých dětí může zvýšit pravděpodobnost výskytu deprese či posttraumatické stresové poruchy.

Nejlepším způsobem, jak u dětí zvýšit odolnost vůči stresu a dalším vlivům okolí, je naučit je stanovovat si malé životné cíle a postupně pracovat na jejich plnění. Také by dospívající měli vědět, že je dobré mít ve svém dosahu člověka, s kterým si lze popovídat z očí do očí, ne se jen svěřovat kamarádům na sociálních sítích.

Nadměrná aktivita mozku teenagera je tím, co z něj dělá doslova ´houbu´, která umí nasáknout veškeré informace z okolí. „Mozek reaguje rychle na jakékoli nové úkoly. Reaguje stejně na pozitiva i negativa, jako jsou různé návykové látky,” varuje doktorka Jensenová.

Závislost je u mladistvých nejen větší, ale i déle trvá a má horší průběh, a to se stejným množstvím látky, které by u dospělého nenapáchalo takovou škodu. Netřeba zmiňovat, že taková závislost může nadobro poškodit mozek mladého člověka.

Jelikož málokterý teenager dokáže automaticky na nabízenou možnost vyzkoušet něco nového a nebezpečného říci: „Ne, děkuji,” je potřeba, aby to byla rodina, ze které se dozví o možných rizicích a reálných situacích, které mohou nastat. Je proto třeba s dětmi řešit závislost na těchto látkách a všechna rizika ještě předtím, než reálně vůbec mohou nastat.

Spánek je pro schopnost mladého člověka učit se novým věcem velmi důležitý. Jeho nedostatek se kromě jiného může projevovat například i prudkými změnami nálad a chování, které mnozí rodiče přičítají ‚běžnému‘ chování puberťáka.

Problém ale často nespočívá jen v tom, že teenager nechce jít spát. Jde i o to, že jeho tělo není na spánek připravené, a to i v době, kdy už by měl dávno odpočívat. Cirkadiánní neboli biologický rytmus teenagera se totiž mění, proto jsou mnozí v noci nadměrně aktivní. Potřeba spánku ale zůstává, je dokonce větší než u dospělého člověka (dospívající by měli spát devět hodin denně).

Nejlepší způsob, jak navodit správnou atmosféru ke spánku, je odložit hodinu před ulehnutím veškerá chytrá zařízení (mobily, tablety) a zklidnit mysl. O víkendech si pak mohou teenageři přispat, podle odborníků ale maximálně hodinu či dvě.

Více času může tělu dospívajícího spíše ublížit. Pro srovnání to je, jako by dotyčný proseděl celý víkend v letadle, popisuje Mary A. Carskadonová, vedoucí výzkumu v oblasti chronobiologie a spánku v Bradley Hospital v americkém státě Rhode Island.