Hlavní obsah

Západ využívá Tibet k útokům proti Číně, žaluje Peking

Novinky, Tomáš Reiner
PEKING

Číně se nelíbí kritika ze strany Západu a obviňuje ho z rozdmýchávání napětí ve vzájemných vztazích. Prostředek této kampaně je údajně Tibet, o který se však Peking příkladně stará. Informoval o tom server BBC.

Článek

Čína se podle vládní zprávy zasadila o ekonomický rozvoj Tibetu a zlepšila tamní životní podmínky a úroveň dodržování lidských práv. Vyobrazování Tibetu jako ujařmeného regionu je prý součástí snah západních protičínských sil Čínu démonizovat.

Podle Pekingu čínská nadvláda v Tibetu svrhla feudální nevolnický systém a osvobodila asi milión nevolníků a otroků, oznámila komunistická vláda s tím, že Čína do Tibetu široce investovala a zasadila se o ochranu tibetského kulturního dědictví. Západ prý tyto skutečnosti ignoruje. 

„Takzvaný tibetský problém ve skutečnosti není žádným problémem etnickým, náboženským nebo problémem dodržování lidských práv, ale spíš pokusem západních protičínských sil klást Číně překážky, rozdělit ji a démonizovat,“ citovala z vládní zprávy agentura Nová Čína. Komentář v denním tisku dodal, že Západ na Čínu útočí, protože se obává jejího ekonomického růstu.

Tibet pod čínskou nadvládouČínská armáda obsadila Tibet, který považuje za historickou součást svého území, v roce 1951. Tibetští aktivisté obviňují Peking z potlačování tradiční kultury v provincii a usilují o samostatnost Tibetu nebo přinejmenším o jeho výraznou autonomii v rámci Číny.Po povstání z roku 1959, které Čína potlačila, ze země do Indie odešel tibetský duchovní vůdce dalajláma. Na 80 000 Tibeťanů ho následovalo.BBC uvedla, že v souvislosti s blížícím se 50. výročím neúspěšného povstání Tibeťanů proti nadvládě Pekingu čínské úřady zpřísnily bezpečnostní opatření. Loňské březnové protesty tibetských mnichů vedly k největším nepokojům za poslední dvě desetiletí. Podle tibetských zdrojů si vyžádaly přes 150 mrtvých. Čína přiznala 19 obětí.

Související témata:

Výběr článků

Načítám