Článek
Částečná autonomie byla vyhlášena na setkání asi 2000 zástupců kmenu poblíž Benghází, které bylo centrem odboje proti svrženému vůdci Muammarovi Kaddáfímu. Kmenoví vůdci argumentují, že oblast je desítky let zanedbávána a místní obyvatelstvo má právo rozhodovat o svých záležitostech samo.
Přechodná národní rada, která zemi vládla, se ale staví proti myšlence federalizace země, protože se obává rozpadu jednotného státu, upozornila BBC.
Účastníci shromáždění nazvali své prohlášení deklarací kmenových vůdců Kyrenaiky. Název oblasti pochází od místní starověké řecké osady Kyréné. Kyrenaika byla také před půl stoletím jedním ze tří autonomních celků, zakotvených v ústavní dohodě z 50. let. Libyi kromě Kyrenaiky tehdy tvořilo ještě Tripolitánsko a Fezzán.
Nově ustavený vládní výbor Kyrenaiky povede podle BBC Ahmed al-Zubajr, který byl nejdéle zadržovaným politickým vězněm Kaddáfího režimu. Zubajr uvedl, že bude respektovat zahraniční politiku řízenou Přechodnou národní radou (je jejím členem), ale chce bránit práva svého regionu.
Zatím není jasné, o jak velkou autonomii kmenoví vůdci usilují. Podle BBC se o tom s vládou v Tripolisu zřejmě povedou debaty celé měsíce.
| Vývoj událostí v Libyi od loňského roku |
|---|
| 15. a 16. února – Po zatčení bojovníka za lidská práva Fethiho Tarbela propukají nepokoje v Benghází. |
| 17. února – Opozice v Benghází vyhlašuje den hněvu po vzoru protivládních povstání v ostatních arabských zemích. |
| 24. února – Protivládní milice vytlačily Kaddáfího vojáky z Misuráty. |
| 26. února – Rada bezpečnosti OSN uvalila sankce na Kaddáfího a jeho rodinu. Potlačováním nepokojů se začíná zabývat Mezinárodní trestní soud (ICC). K sankcím se později přidala EU. |
| 5. března – Opoziční Národní rada v Benghází se prohlašuje výhradní zastupitelkou libyjského lidu. |
| 10. března – Národní radu uznala jako svrchovanou vládu Francie. Libye na druhý den přerušila s Paříží diplomatické styky. |
| 16. března – Kaddáfího síly jsou na postupu a blíží se baště povstalců Benghází. Kaddáfího syn Sajf televizi Euronews říká: „Za 48 hodin bude po všem“. |
| 17. března – Schází se Rada bezpečnosti OSN a vyhlašuje nad Libyií bezletovou zónu. Rezoluce rovněž povoluje „všechny nezbytné kroky na ochranu civilního obyvatelstva“. |
| 19. března – První vzdušné údery francouzských, amerických a britských sil zastavily postup Kaddáfího na Benghází a zasáhly jeho letectvo a obranná zařízení. |
| 28. března – Katar je první arabskou zemí, která uznává vládu z Benghází. |
| 29. března – Na konferenci v Londýně vzniká tzv. kontaktní skupina 20 zemí, které mají koordinovat obnovu v Libyi po pádu Kaddáfího. |
| 30. března – Do Británie uprchl libyjský ministr zahraničí Músá Kúsá. |
| 10. dubna – Jihoafrický prezident Jacob Zuma oznamuje, že Kaddáfí během setkání s ním přijal rámcový plán ukončení konfliktu. Rebelové ale na druhý den jednání plán odmítli. |
| 30. dubna – Při náletu NATO v Tripolisu zemřel nejmladší Kaddáfího syn a tři vnoučata. |
| 30. května – Kaddáfí při setkání se Zumou naznačuje vůli jednat, ale odmítá odstoupení. |
| 27. června – ICC vydává zatykač na Kaddáfího, jeho syna Sajfa a šéfa tajných služeb Abdulláha Sanúsího. Viní je ze zločinů proti lidskosti. |
| 15. července – Přechodnou národní radu z Begnhází uznávají Spojené státy. |
| 16. července – S Kaddáfího vyslanci jednají zástupci USA. Žádají Kaddáfího odchod. |
| 27. července – Rebely uznává i Velká Británie, jež zároveň vyhošťuje Kaddáfího diplomaty. |
| 28. července – Kaddáfího bývalý ministr vnitra Abdal Fatah Júnis, který sběhl a stal se vojenským velitelem povstalcům, byl zavražděn. Média hovoří o rozporu mezi rebely. |
| 9. srpna – Tripolis obviňuje NATO ze zabití 85 civilistů u Zlitánu. |
| 11. srpna – Povstalci postupují k Tripolisu. Znovu se jim podařilo dobýt Brigu a o tři dny později Zavíju, čímž přerušili přísun potravin a paliva do hlavního města. |
| 14. srpna – Kaddáfího vojsko vypálilo poprvé raketu Scud. Dopadla do pouště u Syrty a nikoho nezranila. |
| 15. srpna – Kaddáfí v televizi přes telefon znovu burcuje příznivce, aby zemi osvobodili od teroristů a NATO. |
| 16. srpna – Povstalci bojují na východě i západě Tripolisu. Výjezdy z města jsou pod jejich kontrolou. |
| 21. srpna – Povstalci vstoupili do Tripolisu. |
| 20. října - Dobytí posledních bašt odporu v Baní Valídu a Kaddáfího rodné Syrtě. Muammar Kaddáfí je chycen, povstalci jej lynčují a nakonec zastřelí. Nové vládě - Přechodné národní radě - se však nedaří plně odzbrojit jednotlivé skupiny, panují obavy z občanské války a rozpadu země. Rovněž se vynořují zprávy o mučení Kaddáfího přívrženců. |
| Zdroj: Reuters |