Válka na Ukrajině postihne ruský export zbraní

Problémem je, že moderní ruské zbraně závisejí na dovozových komponentech, zejména v oblasti elektroniky, kterou ovšem nebude moci nakupovat kvůli sankcím.

Problémem je, že moderní ruské zbraně závisejí na dovozových komponentech, zejména v oblasti elektroniky, kterou ovšem nebude moci nakupovat kvůli sankcím.

Ruský export zbraní poklesl po anexi Krymu v letech 2016 až 2020 na úroveň z let 2001 až 2005 a 2006 až 2010. V letech 2011 až 2015 byl přitom o 22 procent vyšší. I tak Rusko vyvezlo v roce 2020 zbraně za 15 miliard dolarů, přičemž mělo objednávky na dodávky zbraní za 50 miliard dolarů.

Nyní přijde pokles, protože na Rusko jsou uvaleny tvrdé sankce, a mnohé země si nebudou chtít dělat problémy tím, že by je porušovaly.

Od Ruska se navíc už v posledních letech začaly odvracet i někteří tradiční zákazníci, jako je Indie. Ta si koupila nejen americká námořní hlídková letadla P-8I Poseidon, protože Rusové taková nemají, ale také americké transportní stroje C-17 Globemaster III a bitevní vrtulníky Ah-64E Apache.

I tak ale podle Stockholmského institutu pro výzkum míru SIPRI představovaly vývozy do Indie v letech 2017 až 2021 27,9 procenta celkového ruského exportu zbraní.

Výpadek nahrazovaly dodávky do Číny, která se podílela v tomto období 21 procenty, a hlavně Egypta (12,6 %), kam stoupl export ruských zbraní mezi lety 2011 a 2021 o 430 procent. Káhira si objednala systémy protivzdušné obrany Tor M2 a Antej 2500, transportní vrtulníky Mi-17, bitevní vrtulníky Mi-35 a Kamov Ka-52 Alligator i 50 stíhacích letadel Mig-29M2. Nejmodernějších 24 Suchojů Su-35SE ovšem Egypt nepřevzal a koupil si další francouzské stroje Rafale. Významný je i vývoz do Alžírska (11,2 procenta).

Suchoje Su-35 a systém protivzdušné obrany S400 si plánovaly koupit Spojené arabské emiráty, ale ustoupily od toho, i když si postupně od poloviny 90. let pořídily několik set obrněných transportérů BMP-3, ale také systémy protivzdušné obrany Pancir S-1.

Rusko na dubajském aerosalónu zveřejnilo projekt nového letounu páté generace Suchoj Su-75, směřovaný na trh blízkovýchodních zemí, zejména Emirátů, které zrušily objednávku amerických strojů F-35. Místo suchojů si však objednaly francouzské stroje Rafale.

Mevlutoglu v analýze pro MENAaffaires upozornil, že ruské zbrojovky nyní budou vytíženy opravou techniky, její modernizací a výrobou nové, protože ruské ozbrojené síly přišly o velké množství techniky, celkem o nějakých 3000 vozidel, z nichž pět set připadá na tanky.

Válka na Ukrajině také ukázala na slabiny části ruské techniky, zejména na nedostatečnou obranu tanků proti protitankovým střelám útočícím shora, dále letadel a vrtulníků proti protiletadlovým raketám, což ukázaly ztráty vrtulníků Kamov Ka-52 či bombardérů Suchoj Su-34. Sestřelen však byl i nejmodernější ruských letoun Suchoj Su-35, nabitý elektronikou. To zneklidnilo Čínu, která je také jejich uživatelem.

Izraelské útoky na Sýrii navíc už dříve ukázaly na slabiny systému protivzdušné obrany Pancir S-1.