Článek
Ostře reagoval také Peking. „Japonští pravičáci nezákonně porušili územní celistvost Číny,“ prohlásil a bleskově protestoval u japonské ambasády.
Také Tchaj-wan, jenž si ostrovy rovněž nárokuje, předvolal japonského zástupce, aby protestoval proti „provokativnímu“ aktu.
Japonští aktivisté patřili ke dvacítce lodí se 150 lidmi na palubě (včetně osmi členů parlamentu), kteří prý chtěli uctít památku padlých u ostrovů za druhé světové války. Povolení ale neměli.
Poté, co desítka z nich na skaliska přeplavala, vztyčila vlajku a po několika hodinách se vrátila, je japonská pobřežní stráž krátce vyslýchala. Zatčení nebyla hlášena.
Ve hře také suroviny
Jádrem napětí je souostroví, které Japonci nazývají Senkaku a Číňané Tiao-jü-tchaj. Kontroluje je ovšem Tokio, což kvůli japonským válečným zločinům Peking nese obzvlášť nelibě.
Japonci argumentují, že kontrolu převzali koncem 80. let poté, co se přesvědčili, že ostrůvky jsou neobydlené. Teritoriální spory prostupují až do Jihočínského moře: žádný z asijských sousedů se nechce zbavit potenciálně bohatých zdrojů přírodních surovin.
K vylodění japonských nacionalistů došlo pár dní poté, co Tokio deportovalo skupinu z Hongkongu a Macaa, která se ke sporným skaliskům vydala. Peking jejich propuštění označil za „moudré rozhodnutí“.