Už 300 mrtvých v Egyptě, demonstrují statisíce lidí

Komisařka pro lidská práva Navi Pillayová se odkázala na nepotvrzené zprávy. Uvedla, že při nepokojích zemřelo až 300 lidí a více než 3000 bylo zraněno. Další stovky lidí byly zatčeny.

V Káhiře bylo v úterý v poledne v ulicích asi 100 000 lidí, uvedla BBC. Lidé se ale shromažďovali i v dalších městech a celková účast se odhadovala na 200 000.

Pořádek v ulicích Káhiry v podstatě vzala na svá bedra armáda, která je obyvatelstvem na rozdíl od policie vnímána velmi pozitivně. To ještě zesílilo v pondělí večer, kdy velení ozbrojených sil oznámilo, že nepoužije síly proti účastníkům úterního pochodu.

Zároveň dala najevo, že považuje požadavky bouřícího se lidu za legitimní. Šlo o vůbec první takto jednoznačné vyjádření velení egyptských ozbrojených sil.

Nová vláda vedená premiérem Ahmadem Šafíkem složila v pondělí v Káhiře přísahu. Novým ministrem vnitra, který řídí i bezpečnostní síly, se stal generál ve výslužbě Mahmúd Wagdí. Mubarak jí uložil urychleně provést široké reformy.

Také nový viceprezident Umar Sulajmán oznámil, že ho Mubarak pověřil zahájením dialogu se „všemi politickými silami“ i o ústavních reformách.

Žádný zlom v náladách zradikalizovaného obyvatelstva tento krok však zjevně nevyvolal. „Je nepravděpodobné, že nový kabinet uspokojí požadavky desítek tisíc demonstrantů,“ komentovala prezidentův tah britská BBC.

Chaos i v pondělí vládl na mezinárodním letišti v Káhiře odkud se stovky turistů snaží odletět domů. Zájezdy do země ruší i některé české cestovky. [celá zpráva]

Západní země, které dlouho podporovaly prezidenta Mubaraka, zatím lavírují: za ohroženého vládce se sice nepostavily, nevyzvaly však ani k jeho odchodu. Demonstranty dosud podpořily nanejvýš nepřímo.

Vrcholní představitelé Británie, Francie a Německa o víkendu vyzvali k uskutečnění nových voleb a Mubaraka, jenž má jen za poslední dny na rukou krev minimálně 150 Egypťanů zabitých při protestech, pouze žádali, aby upustil od násilí. „Uznáváme zmírňující roli, kterou hrál prezident mnoho let na Blízkém východě. Vyzýváme jej, aby projevil stejnou umírněnost i při řešení nynější situace v Egyptě,“ prohlásili.

Nutnost odchodu Mubaraka ještě tento týden do pátku v úterý oznámil předák egyptské opozice Muhammad Baradej. Poté by měli viceprezident nebo tříčlenná rada vypsat nové prezidentské a parlamentní volby.

"Doufám, že Mubarak odejde a dá lidu šanci. Neočekávám, že chce další krev," uvedl Baradej pro televizi Al-Arabíja.

Britský premiér David Cameron a americký prezident Barack Obama později oznámili, že jsou „jednotni“ v tom, že je potřebný „spořádaný, Egypťany řízený přechod“ moci. V USA už totiž panují obavy, že nepokoje „nejsou nepodobné“ počátkům někdejší islámské revoluce v Íránu, jež svrhla proamerického šáha.

Cameron v pondělí v telefonátu Mubaraka varoval před „represivní odpovědí“ na protesty. To by podle něj „skončilo špatně pro Egypt, pro svět – je to špatná volba“.

Týž den pak unijní ministři zahraničí vyzvali egyptskou vládu, aby „přistoupila na spořádaný přechod moci prostřednictvím široce založené vlády, vedoucí k opravdovému procesu zásadní demokratické reformy“.

To by mělo proběhnout „s plným respektem k právnímu státu, lidským právům a základním svobodám“. Vše by mělo vyústit ve svobodné volby. Ministři odsoudili také krveprolití z posledních dní.

V kritické situaci je stále více oceňována egyptská armáda. Vojenští představitelé USA vedli v neděli rozsáhlá jednání s egyptskými generály. Ministři obrany USA i Izraele hovořili se svým egyptským protějškem.

Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová vyzvala Mubaraka k bezodkladnému zahájení rozhovorů s protestující opozicí. „Ten dialog by měl Egypt posunout dál,“ řekla a nabídla pomoc při prosazování demokracie a lidských práv v Egyptě.

Umírněný postoj hájil lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn: „Nemůžeme vyvážet revoluce. Musíme ukázat, že zastáváme určité hodnoty.“ „Je to na Egypťanech,“ uvedl jeho italský kolega Franco Frattini. O Egyptu se má mluvit také na pátečním summitu Unie.

Mezi evropskými vládními politiky se pro odchod Mubaraka zatím veřejně vyslovila jen francouzská státní tajemnice pro mládež Jeannette Bougrabová. V rozhlasovém interview vyzvala egyptského prezidenta, aby odstoupil. Vzápětí si ji předvolal premiér Francois Fillon.

Vyčinil jí, že postoj země k Egyptu mohou formulovat pouze on a prezident Sarkozy, nikoli ona. Při odchodu Bougrabová rozdávala prohlášení, že vyjádřila jen osobní názor.

Západní analytici se již obávají, že bude-li se nynější režim dál zuby nehty držet u moci, mohou zklamání Egypťanů využít teroristé al-Kajdá. „Pro ně bude nejvýhodnější, vzbudí-li nepokoje v lidech nenaplněná očekávání. Budou se pak moci vydávat za ochránce nového Egypta,“ řekl americký expert na boj s terorismem Jarret Brachman.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že vyzval své ministry, aby situaci v Egyptě nekomentovali. Místo nich mluví s médii bývalí vládní činitelé, jako exvelvyslanec v Egyptě Eli Šaked. Podle něj Mubaraka nahradí islamisté. „V Egyptě nebude žádná demokracie. Budou-li tam demokratické volby, budou první a poslední demokratické v zemi,“ řekl.

Jeho kolega, bývalý velvyslanec v Kataru, vytkl Obamovi, že „vyvíjel silný tlak na režimy Blízkého východu“ a k Mubarakovi projevil „mnoho neúcty“. Četní předáci arabských diktátorských režimů jsou podle něj znepokojeni, že už nemohou „počítat s loajalitou a přátelstvím (USA) jako dřív“.

Izraelská média hodnotí výzvy USA ke „spořádanému přechodu“ a k „demokratické participační vládě“ v Egyptě jako nepřímou podporu demonstrantů a jako „nůž od strýčka Sama vražený do zad“ Mubarakovi.

Podle deníku Haarec izraelská vláda dokonce zaslala do USA a evropským zemím žádost, aby podpořily Mubarakův režim a brzdily jeho veřejnou kritiku. Přikázala také svým velvyslancům, aby zdůrazňovali potřebu stabilního Egypta. [celá zpráva]