Článek
Čína si v Rusku koupila deset bojových letadel Suchoj Su-35 a moderní systém protivzdušné obrany S-400, který umožňuje likvidovat i balistické rakety a střely s plochou dráhou letu.
Čína si zbraně pořídila, protože se nepřipojila k sankcím uvaleným v roce 2014 na Rusko Spojenými státy a západními zeměmi kvůli anexi Krymu.
Sankce byly uvaleny na čínský Odbor pro vývoj a vybavení při Ústřední vojenské komisi, jenž byl ustaven v roce 2016 v rámci reformy armády, kterou zavedl prezident Si Ťin-pching. Uvaleny byly i na jeho ředitele Li Šang-fu, a to podle zákona o protiopatřeních proti nepřátelům Ameriky CAATSA z roku 2017.
Jádro čínských vzdušných sil tvoří různé verze bojových letadel řady Suchoj Su-27 a Su-35.
Když byly sankce ve čtvrtek uvaleny, vysoký americký představitel pravil: „Hlavním cílem těchto sankcí je Rusko. Záměrem sankcí spadajících pod CAATSA není podkopávat obranné schopnosti žádné určité země. Cílem je, aby Rusko neslo náklady za své nebezpečné jednání.”
Washington dodal, že bude zvažovat uvalení sankcí i na další země, které si pořídily ruské zbraně. To by mohla být i nepřímá výhrůžka Turecku, které si také pořídilo ruský systém protivzdušné obrany S-400.
Čína i Rusko se ohradily
Čína vyzvala Spojené státy, aby sankce zrušily. Ohradilo se i Rusko. „Spojené státy nikdy nebudou moci diktovat Rusku podmínky prostřednictvím sankcí,” řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Varoval také Washington, aby si „nezahrával s ohněm, protože to může být nebezpečné”.
„Sledujeme, jak Spojené státy pokračují ve vyhlašování sankcí vůči naší zemi. Zdá se, že se to stalo jakousi národní zábavou, protože čtvrteční sankce jsou už šedesátým protiruským opatřením od roku 2011,” konstatoval náměstek a dodal: „Každé nové kolo sankcí přitom ukazuje, že předchozí snahy našich nepřátel vyvíjet na Rusko tlak nepřinesly žádné výsledky.”
Moskva po vyhlášení sankcí uvedla, že nebudou mít vliv na prodej ruských bojových letadel. „Jsem si jist, že kontrakty budou plněny podle plánu. Pořízení tohoto vojenského vybavení je velmi důležité pro Čínu,“ uvedl poslanec ruského parlamentu Franz Klincevič pro agenturu Interfax. Do Asie míří asi 70 procent vývozu ruských zbraní, kupují je především Indie, Čína a Vietnam.