Článek
Pokud se uskuteční, půjde o první prodej zbraní Tchaj-wanu za vlády nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho administrativa již o sedmi chystaných kontraktech informovala Kongres, který musí obchod schválit.
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že Tchaj-wan má dostat rakety a jejich součástky spolu s torpédy a technickou asistencí pro radar včasné výstrahy. Podle mluvčí resortu prodeje prokážou, že USA podporují Tchaj-wan v jeho schopnosti udržet si dostatečné kapacity pro sebeobranu. Nic se ale prý nemění na dlouhodobé americké politice jedné Číny, tedy akceptaci názoru Pekingu, že Tchaj-wan je čínskou provincií.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Trump dal po nástupu do funkce najevo, že se necítí vázán politikou jedné Číny a přijal telefonát od tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen. V únorovém telefonátu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem ale Peking ujistil, že bude politiku jedné Číny respektovat.
Trump je však nespokojen, že Čína málo tlačí na Severní Koreu, aby omezila svůj jaderný a raketový program. Ve čtvrtek zdroje blízké americkému prezidentovi uvedly, že kvůli tomu zvažuje ekonomické sankce vůči Číně, zřejmě by uvalil clo na čínskou ocel, jejíž láce mu dlouhodobě vadí.
Peking proti schválenému prodeji zbraní protestoval, vyzval Washington, aby od svého "špatného rozhodnutí" upustil. "Čínská vláda a čínský lid mají plné právo být pobouřeny," uvedla čínská ambasáda v prohlášení ve čtvrtek pozdě večer. Prodej podle Pekingu vysílá velmi špatný vzkaz silám požadujícím nezávislost Tchaj-wanu.
Peking považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a zakazuje jakékoli oficiální kontakty mezi ostrovem a ostatními zeměmi. Ostrov se nicméně vyvíjí samostatně od roku 1949, kdy tam před komunisty uprchli čínští nacionalističtí politici. Většina zemí světa nároky Pekingu uznává, byť jen formálně. S Tchaj-wanem nicméně udržují styky na nižší úrovni.
Vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem se od nástupu protičínsky orientované Cchaj Jing-wen v květnu minulého roku zhoršují. V březnu Čína zadržela tchajwanského aktivistu Li Ming-čea při jeho soukromé cestě do Číny.
Obama načas pomoc pozastavil
Trumpův předchůdce Barack Obama Tchaj-wanu také prodával zbraně, v roce 2011 mu dodal stíhačky F-16 za pět miliard dolarů, pak ale dodávky prudce poklesly.
Americká vláda sice v prosinci 2015 schválila prodej zbraní Tchaj-wanu v hodnotě 1,83 miliardy dolarů (45 miliard korun), jejíž součástí byly dvě fregaty a protitankové střely i ruční protiletadlové střely Stinger. Dodávka ale byla opakovaně pozastavena a Obama ji schválil až na konci svého funkčního období kvůli agresivnímu postoji Číny vůči svým sousedům na moři.