Článek
Podle úředníků z provincie Hílmand, kde město leží, na 35 000 obyvatel osmdesátitisícového města dalo na rady úřadů a odešlo do jiných oblastí provincie. Jeden z odcházejících Gul Muhammed řekl agentuře AFP, proč odchází: „Všude tu je Tálibán a okolo Mardži jsou cizí vojáci. Obávám se, že nám můžou ublížit.“
Útěk obyvatel je pochopitelný. Bob Ainsworth z britského ministerstva obrany před akcí otevřeně přiznal: „Oběti jsou samozřejmě něco, s čímu musíme počítat, když se účastníme takovýchto operací. Není žádný způsob, jak udělat prostředí bezpečné a nezáleží na tom, kolik dávek a vybavení poskytneme lidem. Nemůžeme provádět tyto operace bez rizika."
V čele půjdou Afghánci
Britský generál Nik Carter, který má velení nad celou operací, uvedl, že ofenzíva bude mít jiný charakter než ty dosavadní. Vůbec poprvé budou v prvním sledu afghánské jednotky. Carter také upozornil, že v minulosti koaliční síly vyhnaly táliby, ale vojáků bylo příliš málo na to, aby zajistili bezpečnost pro místní obyvatele. Tentokrát budou vojáky následovat velké počty nově vycvičených afghánských policistů.
Vrchní velitel NATO v Afghánistánu americký generál Stanley McChrystal řekl, že operace by měla dát „jasný signál, že afghánská vláda rozšiřuje oblasti, které jsou pod její kontrolou".
Mardža je poslední velké město, které ovládá Tálibán na jihu země. Podle údajů zpravodajských služeb je v něm asi tisíc bojovníků Tálibánu.
Mardža |
---|
Osmdesátitisícové město Mardža, které je centrem stejnojmenné oblasti, se nachází v provincii Hílmand 40 kilometrů jihozápadně od centra provincie, jímž je město Laškar Gah. Leží v takzvaném Zeleném pásu, tedy v oblasti, kde se nachází úrodná půda, na níž se pěstuje mák. Mardža proto hraje klíčovou roli v obchodu s opiem, z něhož získává Tálibán peníze.V oblasti se také údajně vyrábějí improvizovaná výbušná zařízení, která si vyžádala velký počet obětí z řad vojáků aliance. |
Pochybnosti o taktice
Bezpečnostní expert BBC Frank Gardner, který působí na regionálním velitelství v Kandaháru, ale upozorňuje na slabiny plánu. Velitelé se obávají výkonů afghánských vojáků a budou jejich působení podrobně monitorovat.
Obecně mají špatnou pověst, poznamenal k plánu Američanů vietnamizovat konflikt, tedy nechat proti vzbouřencům bojovat samotné Afghánce, jako nechali proti severnímu Vietnamu bojovat jihovietnamskou armádu. I její výkony byly ale horší a Američané se často museli vracet do boje.
Otázkou je, nakolik se Afgháncům bude chtít bojovat proti svým soukmenovců, protože i v afghánské armádě a policii se objevily protiamerické nálady, které vyústily dokonce ve vražedné útoky na vojáky NATO.