Článek
„Tento přechod byl zavřen měsíc a tři dny. Lidé byli ve velké nouzi a měli velké obtíže. Nebyla žádná práce a žádné jídlo,“ řekl jeden z Afghánců, který se vracel do vlasti a uvázl na pákistánské straně hranice.
Další z Afghánců, Amir Džanán, dodal, že situace v Pákistánu není lepší než v jeho vlasti. „Strávil jsem tam tři měsíce a mám toho po krk. Jsem šťastný, že nám umožnili vrátit se do našich domovů,“ řekl.
Někteří Afghánci, kteří se nyní vracejí, odešli v době, kdy Tálibán rychle postupoval, než nakonec ovládl v půlce srpna celou zemi. Uzavření hranic ale dělalo problémy i těm, kteří se léčí v pákistánských nemocnicích, lidem, kteří mají rodiny na opačné straně hranice, nebo těm, kteří chtějí navštívit velvyslanectví západních zemí, kam by mohli být evakuováni, napsala agentura DPA.
„Uvázli jsme tu třicet dní. Jsme velmi unavení, neposkytovali nám žádné jídlo nebo mouku,“ stěžoval si řidič náklaďáku. „Nyní doufáme, že lidé z obou stran hranice budou moci přecházet v klidu hranici bez toho, aby se komukoli vytvářely jakékoli problémy,“ dodal.
Vozidla s pomocí pro Afghánistán na přechodu s Pákistánem
Pákistán zavřel hranici z bezpečnostních důvodů. Po vítězství Tálibánu začal v Afghánistánu útočit Islámský stát a panovaly obavy, že by se teroristé mohli zamíchat mezi uprchlíky. Zůstával ale uzavřený i kvůli řadě dalších důvodů, zejména kvůli obavám z šíření covidu-19 či kvůli nejasnostem ohledně platnosti afghánských dokumentů a strachu z další uprchlické vlny. První přišla, když Tálibán svrhl zákonnou vládu.
Uzavření druhého nejrušnějšího přechodu mezi oběma zeměmi způsobilo velké potíže speditérům a zemědělcům. Do země nemohly proudit tak potřebné potraviny a pomoc.
Hrozící hladomor
Po jednáních afghánské a pákistánské vlády byl přechod otevřen, na což naléhal Kábul. Putují tudy i zásoby do země, která je na hranici kolapsu.
Přechod navíc představuje důležitý zdroj příjmů pro vládu Tálibánu, protože se na něm vybírá clo. Afghánistán peníze nutně potřebuje – jsou totiž po nástupu Tálibánu k moci zmrazené v zahraničních bankách.
Krabice s granátovými jablky vyvezenými z Afghánistánu
Zemi hrozí hladomor a mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v úterý oznámil, že už začaly letecké dodávky humanitární pomoci do Kábulu. V prvním letu bylo zimní vybavení, aby lidé bez domova neumrzli, protože teplota klesá až k minus 25 stupňům.
V zemi je 3,5 milionu vnitřních vysídlenců, letos jich přibylo 700 000. Zimní vybavení by mělo dostat půl milionu z nich. Dalšího půl milionu už letos pomoc dostalo, kromě nouzových přístřešků i potraviny, kuchyňské vybavení, deky či solární panely.
Zoufalou situaci v Afghánistánu popsal v půlce října generální tajemník Norské rady pro uprchlíky Jan Egeland: „Řekli mi – nemáme žádné rezervy. Nemáme žádný příjem. Není tu jídlo. Tuto zimu umrzneme a vyhladovíme k smrti, pokud nám nebude proudit pomoc a veřejný sektor nebude schopen obnovit svou funkci a taky platit své zaměstnance.“
Egeland ještě dodal: „Nemají topení, nemají přístřešky, v tuto chvíli nemají jídlo. Ekonomika se hroutí, nefunguje bankovní systém. Nemůžeme posílat ani peníze vlastním humanitárním pracovníkům.”
Zmínil, že kvůli zmrazeným prostředkům nedostávají plat ani učitelé a zdravotníci, kteří byli placeni přímo Světovou bankou. Nedostávají je ani vodárenští pracovníci.