Článek
Zpráva uvádí, že bývalé vládní hnutí je přítom výrazně aktivní na 80 procentech afghánského území. Vychází z údajů o povstaleckých útocích za leden. Oproti zprávě z minulého měsíce je to významné zhoršení - tehdy ICOS tvrdil, že 93 procent území Afghánistánu je ohroženo nebo pod přímou kontrolou Tálibánu.
V ohrožení jsou například nově provincie Balch a Kunduz na relativně klidném severu. Tam navíc minulý týden NATO uskutečnilo nálet na cisterny s palivem, při němž zemřelo na sto civilistů, což tamní obyvatelstvo rozlítilo. [celá zpráva]
Agentura Reuters v souvislosti se zprávou hovoří o krizi, přičemž podle ní situaci ještě zhoršila politická nejistota po sporných prezidentských volbách. Favorit hlasování a nynější hlava státu Hamíd Karzáí sice volby označil za spravedlivé, nicméně volební komise spolupracující s OSN označila 20 000 hlasů za neplatné a kvůli nařčení z podvodů s hlasovacími lístky nařídila jejich částečné přepočítávání. [celá zpráva]
Západ zklamal
USA a spojenci napadli Afghánistán ve snaze dopadnout strůjce teroristických útoků na USA z 11. září 2001 Usámu bin Ládina a svrhnout vládu Tálibánu, která jeho aktivity kryla. Američané se dostali bin Ládinovi nablízko v horském komplexu Tora Bora. Bin Ládin však unikl a od té doby po něm marně pátrají. Nejčastějším názorem je, že se ukrývá v kmenových hraničních oblastech mezi Afghánistánem a Pákistánem, podle jiných názorů může být mrtvý.
Spojencům se brzy po vpádu do Afghánistánu povedlo vládu radikálních islamistů odstranit a zahájit přestavbu země, což obyvatelstvo uvítalo. Tálibové nicméně gerilovou válkou postupně svůj vliv dobývají zpět a ničí projekty, které se mezitím podařilo dokončit. Obyvatelé se často na jejich stranu přidávají, protože je západní síly zklamaly. Nezřídka si tálibové spolupráci vynutí silou.
Jenom za letošek zemřelo v zemi přes 2000 civilistů.
Spojené státy si v pátek připomněly osmé výročí leteckých útoků. [celá zpráva]