Článek
K nejhoršímu teroristickému útoku v dějinách Srí Lanky se zatím nikdo nepřihlásil. Podezřívaná džihádistická skupina NTJ podle agentur zatím nemá na kontě žádný velký teroristický útok. Jak uvádí server BBC, na ostrově působí skupina podobného jména, která má před svým názvem přídomek nikoliv národní, ale srílanská. Není jasné, zda jde o jednu a tutéž organizaci. Právě této srílanské skupině se přisuzují loňské útoky, při nichž byly poškozeny buddhistické sochy. Etnicko-náboženská situace je přitom na Srí Lance poměrně komplikovaná. Islám vyznává jen malá část menšinových Tamilů, většina z nich jsou hinduisté nebo křesťané. Majoritní Sinhálci jsou buddhisté.
Vláda se domnívá, že pachatelům pomáhali radikálové ze zahraničí. „Bez mezinárodní sítě by tyto útoky nebyly úspěšné,“ řekl mluvčí vlády agentuře Reuters.
Vládní mluvčí řekl, že všech sedm sebevražedných atentátníků, kteří podle vyšetřovatelů mají útoky na svědomí, byli občané Srí Lanky. Agentura Reuters informovala, že také 24 dalších zatčených jsou místní lidé.
Nejbohatší muž Dánska přišel při útocích na Srí Lance o tři děti |
---|
Velikonoční útoky na Srí Lance mají na svědomí téměř 300 mrtvých a 500 zraněných |
Podle odborníků na mezinárodní terorismus je s ohledem na rozsah a přípravu útoků pravděpodobné, že se na nich podílely teroristické skupiny typu Al-Káida nebo Islámský stát (IS).
Premiérovi o chystaných útocích neřekli
BBC podotkla, že v případu atentátu se projevila komplikovanost srílanského bezpečnostního aparátu. Vládní mluvčí řekl, že bezpečnostní složky o hrozbě útoků věděly s předstihem, ale nezabránily jim. Premiér Ranil Vikremasinghe prý o hrozbě nebyl informován, což potvrzují i někteří ministři.
Bezpečnostní záležitosti totiž spadají do agendy prezidenta Maithripaly Siriseny a jak upozornila britská média, mezi ním a premiérem Vikremasinghem panuje napětí. Loni se prezident pokusil premiéra odvolat.
Personální šéf prezidentova úřadu řekl, že začátkem dubna se sice objevilo varování, ale pouze o jednom či dvou útocích. Nikdo prý nepředpokládal útok takových rozměrů.
Mluvčí vlády Senaratne řekl, že velitel národní rozvědky napsal 9. dubna dopis, který obsahoval jména členů jedné teroristické organizace. „Premiér nebyl o těchto zjištěních informován. Toto je jediná země, kde premiér svolá bezpečnostní radu, ale ta se nesejde. Navzdory odhalením o hrozbě jsme ty útoky nedokázali odvrátit. Nesnažíme se vyhnout odpovědnosti, ale to jsou fakta,“ řekl mluvčí.
Vyhlášen výjimečný stav
Útoky si vyžádaly zhruba 290 mrtvých a kolem 500 zraněných. Policie zatkla 24 lidí, nachází ale nové výbušniny. O půlnoci začne v zemi platit výjimečný stav, který rozšíří pravomoci policie a armády. Budou moci zatýkat a vyslýchat podezřelé a nečekat na soudní povolení.
V hlavním městě Kolombu, kde se odehrálo v neděli šest útoků, panovalo den poté napětí. Policisté našli na autobusové stanici 87 rozbušek a u kostela svatého Antonína, který byl v neděli jedním ze zasažených míst, bylo zaparkované auto s dalšími výbušninami. Při snaze je zneškodnit explodovaly, což vyvolalo další paniku. Exploze ale nikoho nezabila. U mezinárodního letiště policisté v noci zneškodnili podomácku vyrobenou výbušninu.
Rodiny dostanou odškodné
Mluvčí také oznámil, že rodiny obětí dostanou odškodné. „Jako vláda jsme dnes rozhodli o kompenzaci za každého mrtvého. Na výdaje s pohřbem to bude 100 tisíc rupií (13 tisíc korun),“ sdělil. Peníze podle něj obdrží i ti, kdo byli zraněni. Poškozené kostely budou opraveny za státní peníze a opravy začnou brzy.