Článek
Kim se objevil na veřejnosti poprvé po dvou týdnech, kdy se nikde neukazoval. Proč památník navštívil za tmy, jasné není. Zpráva o pietním aktu byla ve stranických novinách Rodon Sinmum jen krátká, uvedl server specializovaný na dění v Severní Koreji NK News. Zmiňovala však, že „nastupující generace“ se stále učí od válečných veteránů význam vlastenectví.
Proč se připomínka padlých konala v noci za sporého umělého osvětlení, nespekulují ani zahraniční média. Není ani jasné, zda oslava nebyla ve skutečnosti v jiný den, než na který výročí připadá.
Kim a severokorejská generalita kladou růže k památníku padlých v korejské válce.
I komentář k uzavření příměří, jež ukončilo boje ve tři roky trvající korejské válce, byl až na druhé straně. Vyzýval Korejce, aby čerpali z ducha padesátých let, kdy dokázali Korejci překonat těžká období po válce, během níž byla celá země zničena americkým bombardováním. „Den vítězství dokonce nabývá tento rok na významu,“ stojí v úvodníku, který zmiňoval, že země „čelila v posledních letech bezprecedentním extrémním obtížím“ a nynější období se neliší od doby vlastenecké osvobozenecké války, co se týká obrany důstojnosti národa a ochrany jeho zájmů.
Pohublý Kim nečekaně otevřeně přiznává: Máme potíže s nedostatkem potravin
Ekonomická situace v KLDR se v posledních letech výrazně zhoršila v důsledku stále tvrdších mezinárodních sankcí přijatých kvůli tomu, že země navzdory rezolucím Rady bezpečnosti pokračovala ve vývoji jaderných zbraní a balistických raket.
Trpí také neúrodou kvůli dlouhodobému suchu a loňským následným rozsáhlým povodním. Situaci, kdy zemi hrozí hladomor, ještě zhoršuje koronavirová krize, jež ještě prohloubila izolaci. Země ovšem zatím nepřiznala ani jeden případ nákazy.
Korejská válka
Jako vlastenecká osvobozenecká válka se v Severní Koreji označuje korejská válka, kterou zahájila KLDR v červnu 1950 útokem na jih s cílem sjednotit Koreu. To se jí nepodařilo, protože Jižní Koreji přišly na pomoc síly OSN pod americkým velením.
Ty nejen vyhnaly Severokorejce z jihu, ale postoupily až k čínským hranicím, kvůli čemuž se do války zapojila i Čína a americký velitel Douglas MacArthur uvažoval o nasazení jaderných zbraní, protože se mu nedařilo zastavit milionovou masu čínských lidových dobrovolníků vyslaných do KLDR Mao Ce-tungem.
Změna v KLDR: Propaganda nečekaně přiznala pohublého Kima, lid se o něj bojí
V roce 1950 se fronta ustálila podél 38. rovnoběžky a začala dva roky dlouhá jednání o příměří. To bylo nakonec uzavřeno mezi Velením OSN a čínskými a severokorejskými jednotkami, dohodu nepodepsala Jižní Korea. Obě země jsou de iure stále ve válce. Korejská válka si vyžádala dva až čtyři miliony obětí.
Uzavření příměří označují v KLDR za Den vítězství, i když ani jedna strana nevyhrála a nová hranice vede poblíž 38. rovnoběžky.
Na dodržování dohody o příměří dohlíželi českoslovenští delegáti. Dozorčí komise neutrálních států s polskými, švýcarskými a švédskými. Československá účast skončila po rozpadu republiky.