Článek
Trump řekl, že dohoda už přináší první výsledky. „Už začali vracet ostatky těchto skvělých vojáků (z korejské války).“ Návrat ostatků je součástí smlouvy, kterou Trump a předseda Kim Čong-un podepsali v úterý v Singapuru. [celá zpráva]
Trump to označil za velmi důležité a podařilo se to prosadit do textu, i když se o tomto tématu původně nemělo jednat. Na konci summitu se Trump podle svých slov Kima zeptal: „Vyhověl byste mi? Můžeme něco udělat s ostatky padlých hrdinů?“ Kim s návrhem okamžitě souhlasil, uvedl Trump.
Trump zdůraznil, že ho o to ještě před zvolením žádaly tisíce lidí, rodičů vojáků. Kvůli tomu se dočkal kritiky, protože i ti nejmladší rodiče padlých vojáků z korejské války by měli nyní 99 let.
Kim dostal přímé číslo na Trumpa
Kritiku ohledně příliš obecného vyznění společného prohlášení ze Singapuru odmítl Trump s tím, že v uzavřené dohodě dostal „všechno”. Odmítl, že pominul otázku lidských práv. Na severokorejského diktátora kvůli nim netlačil proto, že si „nepřeje jadernou válku”. Šlo o téma, které v minulosti KLDR vždy odmítala otevřít.
Americký prezident míní v neděli Kimovi zatelefonovat. Novinářům se svěřil, že severokorejskému vůdci na sebe dal přímé telefonní číslo.
Odhaduje se, že v Koreji leží ještě ostatky asi 5300 vojáků, kteří byli pohřbeni u cest nebo na místě zajateckých táborů a v oblasti velkých bitev, zejména zimních na konci roku 1950 u Unsanu a řeky Čchončchong. Tam Američané za tuhých mrazů prchali před postupujícími čínskými dobrovolníky.
Po padlých se pátralo hlavně mezi lety 1996 a 2005, kdy se podařilo při 33 pátráních najít ostatky asi dvou set vojáků. Ostatky dalších šesti se vrátily v roce 2007. Pak ale kvůli zhoršujícím se vztahům byla pátrání přerušena.