Článek
„Cestu mu otevřely dubnové změny na laoské politické scéně. Nové komunistické vedení ve Vientianu se začalo vymaňovat ze silné závislosti země na Číně a nakročilo diplomaticky směrem k Vietnamu,“ napsala v analýze agentura Reuters.
Otázka však je, zda je to realistický pokus, protože ekonomickou transformaci země de facto řídí Čína, která má v Laosu 760 investičních projektů za 6,7 miliardy dolarů (162 miliard korun).
| Mocenské nitky v regionu |
|---|
| Pro USA: Barma, Vietnam, nejnověji Malajsie |
| Pro Čínu: Kambodža, po puči také Thajsko |
| Samostatná politika: Indonésie |
| Nejasné směřování: Laos |
Americké investice jsou ve srovnání s tím zcela nepatrné a v ekonomických zónách podél severních hranic se mluví výlučně čínsky.
„Noví představitelé Laosu by se rádi vymanili z čínské vlivové sféry, ale jejich ekonomika je na Pekingu zcela závislá. Laos je klientským státem,“ řekl nejmenovaný západní diplomat působící v jihovýchodní Asii.
Kam padlo nejvíc bomb
Obamova návštěva je o to významnější, že do Laosu míří jako vůbec první úřadující americký prezident.
Čeká na něj tudíž nepříjemná reminiscence na doby, kdy USA vedly proti této neutrální vnitrozemské zemi v letech 1964 až 1973 „tajnou válku“.
Ve snaze narušit zásobování severovietnamských sil takzvanou Ho Či Minovou stezkou provedly americké bombardéry nad laoským územím v průběhu devíti let 580 tisíc náletů, shodily dva milióny tun bomb a usmrtily desetitisíce lidí.
Tehdy jen třímiliónový Laos se stal v přepočtu na hlavu nejbombardovanější zemí světa. Na 30 procent bomb, tedy asi 80 miliónů, navíc neexplodovalo, takže zejména v jižním laosko-vietnamském příhraničí není dodnes bezpečno.
Opožděné detonace za posledních 40 let zabily 20 tisíc lidí. Od prezidenta Obamy se očekává, že přislíbí pomoc s likvidací dosud nevybuchlé munice.